Křížová cesta Kamenický Šenov

Občas má člověk něco v podstatě pod nosem, aniž tuší. Věděli jste, že v Kamenickém Šenově je (už zase) také křížová cesta?

Je to bezesporu obrovská výhoda, když vás někudy provádí člověk (nebo víc člověků), který je místní. Většinou totiž zná i místa, kam běžný turista při své rychlé návštěvě místa nezavítá, ať už proto, že neví, nebo nemá čas. O kalvárii u Kamenického Šenova jsem už sem tam něco zaslechl, ale nějak jsem se nedostal k tomu, abych ji hledal, vždy se našlo něco jiného. Takže až o víkendu (26. září 2015) jsem k ní byl přiveden, užasl a děkuji Vlastovi a kolektivu kolem krásnolipských turistů. O historii i současnosti se dá leccos vyhledat na internetu, viz odkazy v citovaném textu.

Pokud se rozhodnete areál vyhledat – křížová cesta se nachází severně od obce na úpatí kopce Stráž poblíž silnice mezi Horní Kamenicí a Kamenickým Šenovem. Odbočuje k ní Smetanova a z ní pak Pískovec II, vedoucí na druhou stranu kopce do Dolního Prysku. Docela překvapí velikost – je tu několik kaplí (Nejsvětější Trojice, Božího hrobu, Olivetská), altán, pramen, v pozadí koupaliště a samozřejmě samotná křížová cesta.

Ta vznikla v roce 1865 u staré silnice z Kamenického Šenova do České Kamenice naproti dnes již zbořené (stržena 1974) kapli Nejsvětější Trojice. Pravděpodobně ji nechal vybudovat místní statkář Franz Kreibich, kterému patřil celý les i se skalami. Malovaná zastavení o Velikonocích prý místní zavěšovali na okolní stromy a do vytesaných skalních nik. O rok později zde Eduard Windlich vytvořil skalní výklenek s plechovým obrazem uložení Krista do hrobu.

Po Kreibichově smrti (1891) byl les vykácen a Křížová cesta téměř zanikla. Obnovena byla na 1896 místním Střeleckým spolkem. Další opravy se dočkala ve třicátých letech století dvacátého, kdy již byla stará cesta ke skalnímu výklenku na temeni kopce zničena těžbou písku, a proto k němu byla upravena nová cesta po jižním svahu.

Po 2. světové válce místo zpustlo a upadlo v zapomnění. V padesátých letech bylo zničeno celé vybavení Božího hrobu i Křížové cesty i s původní dřevěnou vstupní branou, později zbořili i nedalekou kapli Nejsvětější Trojice. Boží hrob příležitostně sloužil coby tábořiště.

Neutěšený stav trval až r. 2008, kdy si místní Občanské sdružení Na výsluní (jeho web momentálně v roce 2020 nefunguje) dalo za úkol obnovit postupně celý areál. Objevila se tu nová vstupní brána v původní podobě, obrázky ve skalních nikách, Boží hrob i cesta k němu, jen samotná zastavení čekají na malby. Čtrnáct zastavení má podobu dřevěných sloupků s vrcholovou kapličkou pro pašijový obrázek.

Za vstupní branou pod křížovou cestou najdete upravený pramen Svatého kříže a kruhový pavilon. Samotná cesta začíná u Olivetské kaple, kde je k vidění obrázek Krista na Olivetské hoře a kovaný kříž. Cesta vede do kopce podél 14 zastavení k Božímu hrobu, skalní kapli vytesané do pískovcové skály. Uvnitř kaple za kovanou mříží se nachází pískovcová socha Kristova těla.

Nezapomeňte vystoupat na dvě blízké skalní vyhlídky – jedna je přímo nad Božím hrobem pod křížem z roku 2008 (je tady i informační tabule), další se nachází nad ještě výše položenou skalní kaplí Nejsvětější Trojice.

Aktualizace 2020:

Leccos se od roku 2015 změnilo. Nejmarkantnější změnou je osazení zastavení barevnými reprodukcemi z tvůrčí dílny Josefa Führicha (stejné motivy, jen ve zcela odlišné barevnosti, jsou aktuálně užity i na křížové cestě v Brtníkách). Opraven je i pramen, stejně tak i skalní kaple Božího hrobu. Vznikla tu nová naučná stezka okolím křížové cesty, díky tomu je tu řada informačních tabulí s podrobnými informacemi, včetně obsáhlé historie areálu i rodiny Kreibichů. Bohužel se mi nedaří najít jakékoli podrobnosti o této proměně (většina netových zdrojů opakuje informaci, že rekonstrukce by měla být hotová v roce 2011, novějšího nic)… Takže „jen“ do galerie doplňuji aktuální foto současného stavu + výběr z textů na informačních tabulích:

Křížová cesta na pozemkové parcele 602/129 v katastru kamenického Šenova byla dříve součástí rozsáhlého majetku mlynáře rodiny Kreibichů. Starý statek čp. 107 (přezdíván „stará rychta“nebo „starý soud“), barokní mlýn s rybníčkem čp. 108, rozsáhlý statek čp. 306, kaple Nejsvětější Trojice, křížová cesta s Božím hrobem ve skále, výklenková kaple Svaté Trojice na horizontu, dvoje boží muka v polích. Tvořily v nádherném panorámatu pískovcových skal ucelený duchovně estetický komplex, vybudovaný během staletí jedinou rodinou, jejichž potomci působí v Kamenickém Šenově dodnes.

Roku 1846 byla vystavěna kaple na náklady Franze Kreibicha ze statku  čp. 107. Vysvěcena byla dle farních záznamů dne 14. 9. 1846 na svátek Povýšení sv. Kříže. Roku 1849 s pomocí několika dobrodinců nechal Kreibich kapli rozšířit a vybavit malými varhanami a vším vybavením k provádění bohoslužeb. Kaple byla znovu vysvěcena dne 26. 5. 1850 o svátku Nejsvětější Trojice. Měla věž s ciferníky, hodinovým strojem, se zvonem k odbíjení a dokonce i tzv. „sanktusku“, věžičku nad lodí kaple. Jaké sochy či obrazy byly v interiéru, není nikde písemně ani fotograficky známo. V knize Tomáš Horáka Varhany a varhanáři na Českolipsku je k roku 1858 doložen záznam, který na kůru uvádí malý pozitiv ceněný na 25 zlatých.

Ve farních záznamech děkana Kunze ze 14. února 1973 je uvedeno: „Poslední generální oprava vnitřku i vnějšku byla provedena v roce 1950, a to stavebním mistrem Jar. Ryšánkem. Velkými dobrodinci tohoto kostelíka byl jistý Karsch v České Kamenici a paní Laura Strobachcová. Poslední menší oprava byla provedena přibližně r. 1965 na náklad Městského národního výboru v Kam. Šenově.“

Páter Stanislav Bělička, který v roce 1973 přebíral farnost po děkanu Kunzovi, se i nadále staral o kapli, která ovšem nepatřila církvi. Na jaře 1974 byla kaple náhle zbourána s povolením MNV za účelem získání materiálu ke stavbě garáže. Kompletní vnitřní vybavení včetně varhan bylo při bourání zničeno, nebo rozkradeno.

Dnes je na místě kaple u silnice kamenná mohyla s jednoduchým dřevěným křížem.

V katastrální mapě z roku 1843 a ve výpisu jednotlivých pozemků patří celý les i se skalami Franzi Kreibichovi, statkáři z čp. 107. Je pravděpodobné, že tento hluboce věřící muž nechal ve druhé polovině 19. století vybudovat křížovou cestu s vytesaným skalním Božím hrobem. Ostění vstupu do Božího hrobu je ve tvaru segmentového oblouku s masivním klenákem uprostřed, odpovídající klasicistnímu stylu druhé poloviny 19. století. Též i původní dispozice obrazů s oblouky v nikách na dobové fotografii odpovídají pojetí klasicismu. Jednotlivá zastavení byla malována na plátně upevněném v obloukových dřevěných rámech, které zřejmě bývaly trvale umístěny v interiéru kaple Nejsvětější Trojice. Na Svatý týden o Velikonocích byly obrazy zavěšeny na stromy a do dvou vytesaných nik při Božím hrobu (ten vytvořil roku 1847 Eduard Windlich).

Na Veliký pátek 21. března 2008 byl symbolicky vztyčen na pískovcovou mohylu Božího hrobu dřevěný kříž a tímto dnem započala obnova areálu podle architektonického návrhu a pod vedením předsedy Občanského sdružení Na Výsluní Václava Frömmela.