Všemilský kříž (Schemmelkreuz) u polní cesty na Předních Folgách

U místní komunikace, po níž vede modrá turistická značka mezi Všemily a Jetřichovicemi, stojí na svahu kříž.

Mohutný kříž na okraji zaniklé Folgy siluetového typu v nezvyklém provedení. Na blízkém stromě sice visí tabulka, že kříž (neznámo kdy) prošel péčí o.p.s. České Švýcarsko rekonstrukcí, leč po pravdě na soklu to příliš patrné není (porost, povětrnostní vlivy, nápis v kartuši je náznakový a zcela nečitelný). Sokl je neobvykle široký, krytý plechovou stříškou, a ze zadní strany podepřen jakousi přístavbou, která vypadá mocněji než samotný sokl (i ona je shora kryta plechem).

Samotný kříž je ale zřejmě kompletní rekonstrukcí (teorie, nelze nijak ověřit)  – tělo z pásoviny, konce břeven zdobeny ornamenty. Na kříži Kristus, nad ním tabulka INRI. Nosné spodní břevno je bohatě zdobeno kovanými prvky, na něm jsou dvě siluety. Vpravo je to obvyklý Jan Evangelista,  vlevo je však místo Panny Marie světec s kohoutem u nohou – to je dle googlu atribut především svatého Víta. Kohout by pak měl být symbolem trojího zapření Krista, což ovšem v této souvislosti na Víta moc neukazuje.

Překvapivě jediné obsáhlejší info není na žádném očekávatelném místě, ale v popisu zde uložené „kešky“:

Na kovaném kříži ve Všemilských pláních ve Všemilech u Jetřichovic visely podle soupisu křížů z 19. století tři siluety, které nepředstavovaly tradiční kalvarijní skupinu. Kromě Ježíše Krista byli na kříži původně zvaném Schemmelkreuz umístěni učedníci Jan a Petr. Jedná se o velmi ojedinělé řešení, které nebylo nikde jinde v Českém Švýcarsku doloženo. Původní podoba kříže je známa z pozůstalosti malíře Augusta Frinda z Krásné Lípy. K vandalskému poničení kříže mělo dojít v 50. letech 20. století.

Na zrestaurovaný kovaný kříž byly umístěny nově namalované siluety doplněné o atributy světců – kohout (sv. Petr) a kalich (sv. Jan). Očištěný pískovcový podstavec s dochovanými stopami původní barevnosti kryje zeleně natřená plechová stříška.

Rekonstrukci zrealizovala v roce 2011 obecně prospěšná společnost České Švýcarsko v rámci projektu Listen to the Voice of Villages (Naslouchejte hlasu venkova) financovaného prostřednictvím programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa a spolufinancovaného z ERDF.

Restaurátoři: Jan Fedorčák (kámen), Michal Janovský (malba), Josef Skuhravý (kov)

Text zřejmě pochází z dávného letáku OPéeSky, věnovaného drobným sakrálním památkám regionu.

Zřejmě o tomto kříži je zmínka v knize Krajina kovaných křížů – posuzuje se to těžko. V soupisu křížů v knize žádná mapa, žádné GPS, žádné foto. Navíc název německy zcela jinak:

Grieselkreuz. Pískovcový sokl, siluety Kristus, Jan, Petr. Selský pozemek (Všemilské pláně). Nápis J.N.K. Zřizovatel 1791 či 1795, neznámý.

Na stranách 40/41 v knize je však jasno. Je tu v textu o atypických výjevech na plechových siluetách foto a text:

Sv. Petr by se mezi kalvarijními postavami pod křížem neměl vyskytovat, ve vylíčení pašijových událostí na něm byla demonstrována lidská slabost, nikoli osobní statečnost: Když vojáci Krista zatkli, sv. Petr třikrát ze strachu prohlásil, že ho nezná, přesně tak, jak mu sám Kristus předpověděl.

Zatímco v tradičních případech bývá zobrazován jako prošedivělý, částečně olysalý stařec, oděný do zlatavého (žlutého) pláště, z části zakrývajícího zelenou či modrou tuniku, a s osobním atributem zkřížených klíčů, v dějích Ukřižování mu náleží atribut kohouta (symbol zapření), případně dýka (při zatýkání Krista uťal veleknězovu služebníku Malchusovi ucho).