Kostel svatého Václava v Bechlíně

Ve středu obce Bechlín na Podřipsku stojí poblíž křižovatky na mírném návrší kostel svatého Václava, obklopený ohradní zdí.
Co já se kolem toho kostela nachodil. V době, kdy mne nějaké památky absolutně nezajímaly. I uvnitř jsem byl, coby dítko školou povinné. Na pohřbu. Nepamatuji si z interiéru vůbec nic. A ačkoli tam stále ještě mám příbuzné, těžko mne tam kdy osud zavane. Zbylo jen pár obrázků z mobilu, z poslední spanilé cesty s tátou. Tentokrát už pohřeb nebyl v místním kostele, ale v Roudnici. Kolem kostela jsme jen prošli…

Kostel je kulturní památkou:

Areál kostela sv. Václava založen ve 3. čtvrtině 13. století, v písemných pramenech zmíněn až v pol. 14. stol., kdy byl stavebně upravován. Opraven po požáru 1697 a barokně obnoven v roce 1786. Nejmladší úprava datována na průčelí kostela do roku 1890, 28. 2. 1892 znovu posvěcen. Opravován v 90. letech 20. století. Do 31. 12. 2005 farní kostel.

Areál kostela sv. Václava stojí v centru obce, na východní straně komunikace na Dobříň. Je tvořen kostelem, kolem něho obíhající ohradní zdí s branou (na jižní straně) a zvonicí přerušující ohradní zeď na východní straně – za presbytářem kostela.

Na hřbitově (kolem kostela) je před přístavkem presbytáře náhrobek se sochou dívky z 2. pol. 19. stol. a u brány litinový kříž na kamenném podstavci z pol. 19. stol.

Kostel sv. Václava je zděná hladce omítnutá orientovaná jednolodní stavba postavená na obdélném půdoryse s odsazeným pravoúhle zakončeným presbytářem pod sedlovou střechou krytou raženými taškami (před tím bobrovkami na řídké laťování) s mědí pobitým sanktusníkem s cibulovou střechou zakončenou makovicí s kovaným latinským jetelovým křížem. Presbytář má na severní straně přízemní přístavek (pod sedlovou střechou) se zamřížovaným oknem na západě i na východě a s vchodem s nadsvětlíkem na severu, nad vchodem původně fabionovou římsou (dnes zjednodušenou) oddělený štít s kruhovým otvorem ve špici. Na jižní straně lodi při západním průčelí patrový přístavek se štenýřovým schodištěm na západní straně. Loď má na bočních stranách po plným obloukem zaklenutém okně, presbytář má toto okno pouze na straně jižní. Západní hlavní průčelí kostela je svisle členěno čtyřmi pilastry, podle nichž se zalamuje korunní římsa, v jeho ose nad hlavním vchodem s dvoukřídlými rámovými dveřmi je obdélné okno v šambráně s uchy a kapkami nad níž je ve štuku provedený latinský jetelový kříž. Nad korunní římsou štít s křídly, který v menším měřítku opakuje členění se čtyřmi pilastry kolem nichž se zalamuje spodní římsa trojúhelného tympanonu, který štít zakončuje. V ose štítu obdélná nika v lisénovém rámu, na tympanonu osazen ve středu na pískovcovém soklu kovaný latinský jetelový kříž a po stranách pískovcové koule. Jižní přístavek má na jižním průčelí dva pilastry při nárožích (podle nichž se oblamuje korunní římsa), mezi nimi půlkruhem zaklenuté okno nad stejně zaklenutou nikou, štít zhruba čtvercový s dvěma pilastry zakončen segmentovým tympanonem, po stranách trojúhelná křídla. V jeho ploše sluneční hodiny s římskými číslicemi. Na východní straně je jedno okno půlkruhem zaklenuté, na západní straně vedou na štenýřové schodiště dveře se segmentovým nadsvětlíkem, k nim vede představěné schodiště ze zděným zábradlím. Východní průčelí presbytáře má v ose půlkruhem zaklenutou mělkou niku a v trojúhelném, korunní římsou odděleném, štítě vpadlé zrcadlo se čtvrtkruhy vybranými kouty v němž je v horní části volské oko. V interiéru má kostel plochostropou loď a presbytář sklenut křížovou klenbou z hruškových žeber dosedajících na jehlancové konzoly a se svorníkem s osmilistou růží – rosetou.

Web obce o kostelu uvádí:

Za nejstarší stavby v obci jsou považovány kostel sv. Václava a zvonice, jejíž základy pocházejí z 12. století. Výstavba kostela začala v první polovině 14. století. Již v roce 1352 je zdejší kostel připomínán jako farní. Prebysterium bylo vybudováno ve slohu gotickém, koncem 14. a začátkem 15. století k němu byla přistavena chrámová loď. 5. 4. 1663 celý objekt vyhořel a při opravě byl přestaven do nynější podoby pozdně barokního slohu. V letech 1780 – 1782 byla postavena nová fara. Roku 1850, za působení pátera Jana Zykla, byly v ceně 600 zlatých do kostela zakoupeny varhany. V této době proběhly i další opravy. K výměně oltáře a kazatelny došlo v letech 1888 – 1890. V roce 1992 začaly rekonstrukční práce značného rozsahu, kostel byl znovu otevřen 1. října 1994 slavnostní mší za účasti světícího biskupa pražského Fr. Lobkowice.