Pomník obětem 1. světové války v Hejnicích

U křižovatky ulic Jizerská, Klášterní a Lázeňská v Hejnicích je malý parkově upravený prostor, v němž je umístěn obnovený pomník obětem Velké války.

Původní pomník byl po 2. světové válce zničen, jeho podoba je zachycena na historické fotografii na nově postaveném památníku.

Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku z roku 2014 uvádí:

Místem, které se pyšnilo velice pěkným pomníkem, jenž už ale bohužel neexistuje, jsou Hejnice. Pietní místo obětem Velké války zde stálo ve středu obce, v parkové úpravě při boční fasádě hotelu (měl postupně několik názvů, my jej známe jako Perun). Sestával z hlavního kamene, do kterého byl vytesán poloreliéf s názvem „Plačící vdova“ a motto: „Heimatdank“. Kolem hlavního kamene bylo do půlkruhu rozmístěno pět dalších, které uváděly jména 78 padlých a 17 pohřešovaných obyvatel Hejnic. Pietní místo, které bylo slavnostně odhaleno na letnice v roce 1927, bohužel jako řada dalších nepřežilo divoké období po druhé světové válce – kamenné bloky byly použity na dlažební kámen a místo zcela zaniklo.

Na webu Spolku pro vojenská pietní místa:

Nápis:
1914
Maier Josef 27.8.
Schober Franz 7.9.
Lenk Josef 8.9.
Zacke Franz 24.9.
Jakubek Josef 24.9.
Passig Rudolf 25.9.
Heller Alfred 29.9.
Hausmann Rudolf 6.9.
Bergmann Emil 21.10.
Heidrich Adolf 12.10.
Knapp Oskar 1.11.
Ludwig von Hennig 1.11.
Semtner Rudolf 4.11.
Unger Karl 20.11.
Köhler Adolf ).!“.

1915
Neuhäuser Emil 13.2.
Augsten Rudolf 26.2.
Semtner Hermann 11.4.
Wildner Alfred
Neißer Josef 10.5.
Fleischer Josef 22.5.
Neumann Josef 24.5.
Dobisch Hermann 11.6.
Kretschmer Wilhelm 21.6.
Krause Josef Heinrich 21.6.
Aust Ferdinand 2.7.
Fiedler Rudolf 22.7.
Kaplan Josef 3.8.
Gareis Josef 6.8.
Rößler Alfred 18.8.
Pfeiffer Franz 31.8.
Koucky Johann 12.9.
Pohl Franz 15.11.

1916
Blaha Franz 14.5.
Drbohlav Julius 15.5.
Krause Adolf 3.6.
Hornischer Josef 4.6.
Kratzer Josef 21.6.
Finke Otto 26.6.
Krause Franz Josef 1.7.
Neißer Franz 6.7.
Porsche Rudolf 10.7.
Appelt Franz 22.7.
Swoboda Tomas 28.7.
Seidel Rudolf 5.9.
Dr. Hitschmann Edmund 10.10.
Neumann Gustav 13.11.
Kluttig Alfred 13.12.

1917
Kaulfersch Josef 14.5.
Hockeborn Oskar 20.8.
Neumann Franz 1.8.
Kratzer Emil 17.8.
Köhler Anton 19.9.
Neißer Josef 10.10.
König Anton 24.11.

1918
Scholz Gustav 13.3.
Stompe Gustav 18.6.
Ullrich Konrad 21.6.
Hannisch Josef 25.6.
Scholz Franz Josef 13.8.
Streit Josef 6.10.
Steffan Bruno 7.10.
Reismann Julius 13.10.
Neumann Josef 1.11.

1919 – 1920
Friedrich Gustav 1.11.1919
Stams Anton 14.2.1920

NEZVĚSTNÍ
Augsten Rudolf
Neumann Franz
Effenberger Anton
Lauterbach Gustav
Schober Josef
Effenberger Max
Augsten Wilhelm
Augsten Gustav
Scholz Heinrich
König Josef
Kaufmann Erich
Scholz Ferdinand
Burkhardt Gustav
Ressel Franz
Weiß Rudolf
Effenberger Franz

Seznam obětí dle CEVH MOČR:
Franz Appelt 1879 22.7.1916 (nebo rok 1915) Samarkant, Asie
Edmund Augsten 1889 3.9.1915 Krasno, Rusko
Gustav Augsten 1881
Rudolf Augsten 1892 26.2.1915 Turkestán
Rudolf (nebo Josef) Augsten 1897
Wilhelm Augsten 1891
Ferdinand Aust 1892 2.7.1915 Krasnik
Emil Bergmann 1884 21.10.1914 Radymno, Rusko
Franz Blaha 1885 14.5.1916 nemocnice Červeného kříže, Hejnice (Haindorf)
Gustav Burkhardt (nebo Burkert) 1891
Hermann Dobisch 11.6.1915 Pleva, Srbsko
Julius Drbohlav 15.5.1916 Monfalcone
Anton Effenberger 1883
Franz Effenberger 1884
Max Effenberger 1892
Rudolf Fiedler 1896 22.7.1915 Majdan
Otto Finke 1893 26.6.1916 Halič
Josef Fleischer 1886 22.5.1915 Halič
Gustav Friedrich 1877 1.1.1919 nebo rok 1918 Gemia, Itálie
Josef Gareis 1883 6.8.1915 Nowy Dwor, Rusko
Josef Hannisch (Hanisch) 1886 25.6.1918 nebo rok 1916 Innsbruck, Tyrolsko
Rudolf Hausmann 1888 6.9.1914 Srbsko
Adolf Heidrich 1884 12.10.1914 Halič
Alfred Heller 1885 29.9.1914 Srbsko
Ludwig Hennig, von 1872 1.11.1914 Šabac, Srbsko
Edmund Dr. Hitschmann 1884 10.10.1916 polní špitál, Dunawetra
Oskar Hockeborn 1897 20.8.1917 Sösmeco, Uhersko
Josef Hornischer 1893 4.6.1916 Itálie
Josef Jakoubek 1889 24.9.1914 Mitrovica, Srbsko
Josef Kaplan (Klaban) 1878 3.8.1915 Narajow, Halič
Erich E. Frw. Kaufmann 1898
Josef Kaulfersch 1874 14.5.1917 u řeky Soča (Isonzo), Itálie
Alfred Kluttig 1895 13.12.1916 Marmolata, Itálie
Oskar Knapp 1890 1.11.1914 Šabac, Srbsko
Adolf Köhler 1894 9.12.1914 Sepsin, Srbsko
Anton Köhler 1891 19.9.1917 Sibode, Rumunsko
Anton König 1873 24.11.1917 Meran, Tyrolsko
Josef König 1892Johann Koucky 1877 12.9.1915 nebo rok 1914 Přemyšl, Halič
Emil Kratzer 1889 17.8.1917 Wotice
Josef Kratzer 1882 21.6.1916 Volyň
Adolf Krause 1894 3.6.1916 Volyň
Franz Josef (nebo jen Franz) Krause 1883 1.7.1916 Wiokolcz, Rusko
Josef Heinrich (nebo jen Josef) Krause 1894 21.6.1915 Lvov, Halič
Wilhelm Kretschmer 1883 21.6.1915 Britov, Itálie
Gustav Lauterbach 1887
Josef Lenk 1886 8.9.1914 Ravaruska, Halič
Josef Maier 1885 27.8.1914 Komarov, Rusko
Franz Neißer 1896 6.7.1916 Kowel, Rusko
Josef Neißer 1888 10.10.1917 Hall, Tyrolsko
Josef Neißer 1885 10.5.1915 Sekowa Wola, Rusko
Emil Neuhäuser 1895 13.2.1915 Karpaty, Halič
Franz Neumann 1870 1.8.1917 nemocnice Červeného kříže, Josefstadt (část Vídně?)
Franz Neumann 1888
Gustav Neumann 1895 13.11.1916 Poworsk
Josef Neumann 1898 1.11.1918 nemocnice Červeného kříže, Praha
Josef Neumann 24.5.1915 Chodersent, Asie
Rudolf Passig 1891 25.9.1914 Mitrovica, Srbsko
Franz Pfeifer (nebo Pfeiffer) 1896 31.8.1915 Rusko
Franz Pfohl 1894 15.11.1915 Huta Lisowskaja, Volyň
Rudolf Porsche 1882 10.7.1916 u řeky Stochid (Stochod)
Julius Reismann 1870 13.10.1918 Bošice (Bossitz b. Prag)
Franz Ressel 1889
Alfred Rößler (nebo Rösler) 1884 18.8.1915 Lublin, Rusko
Franz (nebo Josef) Schober 1888 7.9.1914 Ravaruska, Halič
Josef Schober
Ferdinand Scholz 1883
Franz Josef (nebo jen Josef) Scholz 1876 13.8.1918 Bono
Gustav Scholz 1885 13.3.1918 (nebo rok 1917) nemocnice Červeného kříže, Kecskemét
Heinrich Scholz 1882
Rudolf Seidel 1870 5.9.1916 špitál, Risano
Hermann Semtner 1892 11.4.1915 Karpaty, Halič
Rudolf Semtner 1892 4.11.1914 Šabac, Srbsko
Anton Stams 1894 14.2.1920 (nebo rok 1918) Lubno (Leoben), Štýrsko
Bruno Steffan (nebo Stefan) 1889 7.10.1918 Feldbach, Štýrsko
Gustav Stompe 1893 18.6.1918 u řeky Piavy, Itálie
Josef Streit 1888 6.10.1918 Mantrille
Thomas Swoboda 1875 28.7.1916 Brody, Halič
Konrad Ullrich 1876 21.6.1918 nemocnice Červeného kříže, České Budějovice
Karl Unger 1882 20.11.1914 Lisopolje, Srbsko
Rudolf (?) Weiß
Alfred Wildner 1895 únor 1915 Karpaty, Halič
Franz Zacke 1878 24.9.1914 Lubadov, Rusko

V Centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZE5102-37733:

Jde o plechový artefakt, do něhož je vkomponováno několik dlažebních kostek s útržky jmen, štítky se jmény padlých a nezvěstných a nápis In memoriam 1914 – 1918. Povrch monumentu je z materiálu zvaného Corten. Ten časem kompletně orezne, ale jen na povrchu, do hloubky rez nejde. Jedná se o připomínku, navrženou projektantem parčíku, kde se památník nachází. Parčík je při křižovatce, na níž se z hlavní hejnické silnice odbočuje do Lázní Libverda.

Původní památník byl kamennou plastikou plačící matky/vdovy kolem níž byly rozmístěny 4 žulové desky, obsahující seznam jmen padlých, zemřelých a zmizelých vojáků pocházejících z Hejnic (Haindorf). Tento původní pomník byl těsně po 2. sv. v. rozštípaný jako připomínka nechtěných německých obyvatel města a kusy kamene, které tak vznikly, byly použity na vydláždění chodníků. Stopy původních nápisů z pomníku byly v dlažbě patrné, jelikož dlaždič vydláždil chodníky nápisem nahoru. V roce 2016 byly kusy pomníku z chodníků vyzvednuty a jejich část byla využita k vytvoření plastiky, jako pokusu o reminiscenci původního památníku, jehož plná podoba obnovit nejde. 

Velmi podrobně na webu spolku Patron, stručný výběr:

V Hejnicích bylo o letnicích roku 1927 vše připraveno k nedělnímu odhalení pomníku padlých v doposud nejhrozivějším světovém konfliktu, Velké válce. Pro instalaci celkem rozlehlého památníku byl vybrán prostor mezi někdejším hotelem Scholz (Perun) a budovou obecné školy (nyní fitness centrum). Jednalo se o místo nejstaršího hejnického hřbitova, který svému účelu nesloužil již několik desetiletí. Důstojnému památníku v podobě mohutného žulového bloku dominovala postava truchlící plačící matky a nápis Heimatdank (dík vlasti). Po obou stranách žulového monumentu stály nižší, symbolické náhrobní kameny, nesoucí letopočty, jména padlých a nezvěstných hejnických a ferdinandovských mužů, kterých bylo více než osmdesát. Jak se traduje, byl autorem pomníku vídeňský kamenosochař a rodák z Luhu (Raspenavy) Heinrich Karl Scholz (1880–1937). … Plánované uctění památky bylo dle přání organizátorů spojeno i se setkáním válečných veteránů v roce 1918 zaniklého c. a k. 94. pěšího pluku. Ten byl doplňován zdejšími muži a v jeho uniformě jich také nejvíce sloužilo a padlo. … O Vánocích roku 1926 se členové hejnického Sokola domluvili na pořádání slavnosti se zájezdem Sokola z pražských Vinohrad. O necelé dva měsíce později byl zájezd dle předpisů nahlášen na okresním hejtmanství ve Frýdlantu, kde však bylo Sokolům sděleno, že na tento termín je již ohlášeno odhalení pomníku padlých a setkání veteránů c. a k. 94. pěšího pluku. …

Tak se rozhořel mezi hejnickými Sokoly a veterány spor, který od února do května roku 1927 charakterizoval boj o povolení, respektive zakázání jedné či druhé akce. Na jedné straně pieta za mrtvé syny zdejších, na té druhé radostné setkání s průvodem i hudbou a cvičení Sokolů. Obě akce měly být hojně navštívené, což při velikosti Hejnic nemohlo dopadnout dobře. Celý konflikt se dokonce dostal až na půdu poslaneckou. A výsledek? Střídavé povolování a zakazování jednoho či druhého podniku nakonec skončilo povolením pro obě akce. O pořádek se měly postarat policejní posily z Turnova, Semil a Mladé Boleslavi. Samotný průběh obou „slavností“ byl doprovázen verbálními protesty Němců a k radosti Sokolů i jejich zájmem o „české“ cvičení, i mediálním ohlasem, který nakonec přispěl k uchování letnic 1927 v paměti celé generace.