V pondělí jsme tedy vyrazili za dcerou na venkov. I když…rozumějte… kolem Londýna je vlastně všechno venkov. Konkrétně město Tonbridge, kam jsme se vydali (asi 30 mil na jih od metropole) má ke 40 tisícům lidí, ale, jak vidno, všechno opravdu dokáže být relativní. Navíc to město dělá opravdu hodně pro to, aby v očích cizince z kontinentu bylo považováno tak trochu za venkov. Prostě ta středoevropská měřítka jsou nastavena trochu jinak.
Jak už bylo v předchozím řečeno, do Tonbridge jsme dorazili vlakem. Když zde pak vyjdete z nádraží, první co na vás vybafne, jsou veřejné záchodky v povážlivém stavu a … Lidl. To člověka z Čech uklidní, neb na něj dýchne domovina. Obé se nachází na hlavní ulici města, na které se nachází vlastně všechno podstatné. No, a to je vlastně všechno. Opravdu. Pokud byste hledali nějakou historickou část města, je to kus téhle ulice, pokud obchody všeho druhu, jsou v téhle ulici, restaurace, kavárna – tamtéž. Prostě pár set metrů ulice ve svahu obstará všechno. Klasické náměstí, bez kterého se české město prakticky neobejde, tady nehledejte. A není to specifikum jen tohoto města. Ostatně i v Londýně samotném aby člověk nějaký obstojný rynek pohledal. Bulváry, na to je užije, to ano. No, čistě z mého osobního pohledu, město bez náměstí je takové…nedodělané. No nic.
Jednu výhodu to ovšem má. Je tu o všech obchodech a podnicích větší přehled. Nic není schované někde za rohem, a když něco hledáte, je to buď napravo, nebo nalevo. A při tom přehledu si všimnete další zajímavosti – neobyčejné koncentrace holičství, kadeřnictví a nehtových studií. Až si člověk říká, jak se mohou takhle vedle sebe uživit, ale očividně se jim to daří. Zákazníků mají dost, jak je ostatně vidět přímo z ulice. Místní lidé přitom vypadají stejně upraveni jako my u nás. Možná mají Britové o něco větší tendenci pustnout, kdo ví.
A ještě jednu zajímavost jsme objevili. Angličané mají takový zvyk, že ke každému výročí, svátku, události, či jakémukoliv počinu v životě darují papírové přáníčko. A mají na to specializované obchody, kde není nic jiného, než regály s přáními na cokoliv, ozdobné obálky, taštičky a jiné kravinky. To vše dělené na sekce podle věku či pohlaví, no hrůza. Nás tam zahnal déšť a také jsme podlehli. Tak opatrně.
Jo, abych nezapomněl, zbytek města tvoří rozsáhlé vilové čtvrti. Tam nechoďte. Domky či vilky jsou jedna jako druhá a bezpečně se tam ztratíte.
