Pomník Nikose Kazantzakise v centru Božího Daru

Na severozápadním okraji travnatého prostranství v centru Božího Daru je krom jiných památníků k vidění také pomník Nikose Kazantzakise.
Obecní web uvádí:

Památník Nikose Kazantzakise, nejvýznamnějšího řeckého prozaika 20. století, najdeme v parku v centru města Boží Dar.

Nikos Kazantzakis se narodil 18. února 1887 na ostrově Kréta a na Myslivnách osada u Božího Daru žil v období od 10. května 1928 do 9. dubna 1930 a od konce června 1931 do 31. května 1932. V čase, který trávil na Myslivnách v osadě u Božího Daru, se věnoval tvůrčí práci na eposu Odyssea, který považoval ze své největší dílo. Při svém druhém pobytu na Myslivnách v osadě u Božího Daru Kazantzakis začal formovat prvotní obrysy svých scénářů k filmům Budha, Don Quijot, Dekameron a Zatmění slunce. Nikos Kazantzakis zemřel ve Freiburgu 26. října 1957.

V podstatě všichni variují stejné informace v různé míře podrobnosti:

Nejvýznamnější řecký prozaik 20. století Nikos Kazantzakis se narodil 18. 2. 1887 daleko od studených Krušných hor na slunečném ostrově Kréta. Vystudoval práva v Athénách a filosofii na Sorboně v Paříži. Byl velkým cestovatelem. Jeho cesty vedly do Švédska, Ruska, žil v Berlíně a i ve Vídni odkud podnikl cestu do Afriky a Asie. Roku 1948 dělal v Paříži poradce pro UNESCO. Neklidný vývoj ve střední Evropě zavál velkého Kréťana na počátku třicátých let do tehdejšího Československa.

Tento prozaik nacházel svou tvůrčí energii jen v kontaktu s prvotními elementy – zemí, vodou, sluncem, mořem. Ruch velkoměsta jej vyčerpával a proto utíkal do „absolutní samoty uprostřed sněhu“. Toto se mu naskytlo ve vlaku cestou do Prahy, kdy mu náhodným spolucestujícím, českým horníkem, bylo nabídnuto vystoupit v Jáchymově a pokračovat do výšky 1028 m n. m., kde leží Boží Dar. Útočiště našel na Myslivnách v domku pana Filipa Krause.

Kazantzakis strávil na Božím Daru dvě období. Od 10. 5. 1928 do 9. 4. 1930 a od konce června 1931 do 31. 5. 1932. Hlavní smysl jeho pobytu na Božím Daru spočíval nejen v levnosti nájmu a skromnosti živobytí, ale především v tvůrčí činnosti na eposu Odyssea, který považuje ze své největší dílo. Práci na druhé a třetí verzi eposu, na němž začal pracovat v roce 1924 na Krétě, věnoval většinu času svých dvou pobytů v Božím Daru. Třetí verze dokončená při druhém pobytu, je základem konečné podoby díla, které obsahuje 333 333 veršů. Vznikly zde však i zárodky a plány dalších autorových významných děl jako např. Kapitán Elias, Kapitán Michalis, Svoboda a smrt. Při druhém pobytu v Božím Daru se prozaik vrátil k myšlence filmových scénářů. Tak vznikly náčrty k filmům Budha, Don Quijot, Dekameron, Zatmění slunce a další.

Lze říci, že božídarské období bylo pro Kazantzakise nesmírně plodné. Nutno ještě podotknout, že velmi vřelý vztah ke Kazantzakisovi měl náš hudební skladatel Bohuslav Martinů, který podle předlohy knihy Kristus znovu ukřižovaný složil operu. V roce 1952 se objevily první příznaky zhoubné nemoci. 26.10.1957 Nikos Kazantzakis zemřel.

Ovšem o tom, co pomník konkrétně představuje, kdo a kdy ho vytvořil, o tom jsem nedokázal nikde najít ani slovo.