Zámek Zahrádky

Článek je součástí seriálu Zámky

Zámek Zahrádky (dříve Nový zámek, německy Neuschloss) se nachází ve stejnojmenné obci na Českolipsku a přes svůj stav je nejvýznamnější místní památkou.

Dohledatelný a alespoň částečně stále platný popis zní: zámek, postavený po roce 1547, je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s 80 místnostmi a okrouhlými nárožními věžemi, tzv. rondely (v jednom z nich bývala hvězdárna). Jižní a severní průčelí zámku zdobí trojosé rizality s trojúhelníkovými štíty. Základ barokně přestavěného zámku je renesanční, z doby před r. 1592. Ještě donedávna kryly objekt mansardové střechy z konce 18. století, nad rizalitem s hlavním vchodem ze střechy vystupovala subtilní věžička. Okolo zámku se rozprostírá rozsáhlý anglický park.

Proč lecos už neplatí? Jak asi tady u nás všichni vědí, v noci z 29. na 30. ledna 2003 zámek, chráněný jako kulturní památka České republiky, kompletně s veškerým vybavením a obrazovou galerií vyhořel. Zachovalo se v podstatě pouze ohořelé obvodové zdivo. Zámek je od té doby veřejnosti nepřístupný a už dlouho se připravuje jeho oprava. Podle některých pramenů byly předpokládané náklady na rekonstrukci kolem 100 milionů korun, dnes už se spíš hovoří o trojnásobku. Obec Zahrádky – přestože není vlastníkem zámku – vypsala sbírku na jeho záchranu, vybrané peníze se nakonec využily ve prospěch jiných památek.

Jak je vidět z fotografií, přední stěna zámku vypadá vcelku solidně, okenice jsou na svých místech a v pořádku. Zbytek je nepřístupný – od krajních rondelů natažené pásky brání přístupu k bočním křídlům, natož k zadnímu traktu. Takže je jen mírně vidět, jak je za některými okny stále černo od sazí a místy pozorné oči překvapí praskající stěny. A samozřejmě – silueta je zcela změněná, z krovů a střechy nezbylo nic. Snad někdy k rekonstrukci, popsané na projektu, visícím na vnějším plotě, nakonec dojde. Tahle kdysi chlouba obce by si to určitě zasloužila. Zatím tu před zámkem jako memento trčí jen oprýskaný poutač na kdysi luxusní restauraci.

Zámek je kousek od silnice, procházející obcí z České Lípy do Holan, zájemce k němu dovede také modrá nebo červená turistická značka. A turistickou známku ulovíte v nedaleké dřevěnce u silnice, v níž společně sídlí hospůdka a potraviny – stačí se u kasy zeptat paní pokladní.

Alespoň pár fakt z historie:

Vdova po Václavovi z Vartenberka Kateřina sídlila do své smrti roku 1552 na hradu Vítkovec u 3 km vzdálených Holan. Roku 1547 se rozhodla pro svého syna Jana postavit nové sídlo svého rozsáhlého panství v Zahrádkách. Zámek byl stavěn u Robečského potoka na místě, kde stávala již koncem 14. století tvrz. Nazývala ho původně Nový Vítkovec a dostavěla jej se synem roku 1550. Zemřela o dva roky později, když stačila předtím své panství rozšířit dalšími nákupy. Nové sídlo bylo pojmenováno Nový zámek a celé území pak mnoho dalších let Novozámeckým panstvím. Jan z Vartenberka nechal zámecké interiéry nákladně upravit.

Po bitvě na Bílé hoře Jan Jiří z Vartenberka, který se aktivně zúčastnil protihabsburského povstání, roku 1622 panství včetně zámku ztratil. Konfiskát koupil o rok později Albrecht z Valdštejna. V té době bylo v zámku velmi cenné vnitřní zařízení, vynikající knihovna a galerie. Albrecht panství spojil do velmi rozsáhlého území Frýdlantského vévodství na severu Čech. Nový zámek nechal upravit do barokní podoby a u něj vybudoval zámecký park. Po Albrechtově smrti roku 1634 v Chebu zámek připadl jeho manželce a pak dceři Marii Alžbětě. Ta se provdala za hraběte Rudolfa Kounice, nejvyššího lovčího. Kounicové provedli na zámku i v okolí další úpravy, např. nedaleký tok Robečského potoka přes údolí Peklo (dnes NPP Peklo) upravili pro plavbu zámeckých hostí. Na zámek díky manželce jednoho z Kouniců Eleonoře Voračické z Paběnic jezdili známí Češi – Josef Dobrovský, František Palacký, Pavel Josef Šafařík, Božena Němcová. V roce 1897 Kounicové po meči vymřeli, od dědiček zámek získal krátce rod Lichtenštejnů, kterým byl zámek roku 1945 vyvlastněn.

Park kolem zámku vybudoval Albrecht z Valdštejna a navazuje na něj chráněná lipová Valdštejnská alej. V parku z první poloviny 17. století i okolí se nachází řada soch (např. sv. Barbora a sv. Jan Nepomucký, sochy, které se původně nacházely na Barbořině mostě přes Bobří potok na konci Valdštejnské lipové aleje). V parku je také mnoho vzácných stromů. Samotný zámecký park i s zámkem je obehnán kamennými hradbami. Součástí areálu je řada hospodářských budov, jedna z nich se nalézá mimo hradbu (dnes bez využití, nabízena realitkou k prodeji).

Později v zámku vytvořilo Ministerstvo zahraničního obchodu Domov mládeže a středisko pro zahraniční studenty. S tím souvisí zajímavost, že se o Zahrádkách několikrát zmínil i africký student Mireček ve filmu Jak básníci přicházejí o iluze. Od roku 1974 jej měla v majetku pražská Karlova univerzita, užívala jej jako studijní středisko Ústavu jazykové a odborné přípravy a postupně jej rekonstruovala, v roce 1992 tu vznikl hotel. Rekonstrukce dále pokračovaly, poslední zednické práce v roce 2003 se objektu staly osudnými…

Příčinou požáru byl snad elektrický zkrat, snad nedodržení bezpečné vzdálenosti hořlavých materiálů od těles elektrického osvětlení nebo lokálních elektrických tepelných spotřebičů a/nebo sušení hořlavých materiálů u topidla. Zásah komplikovalo pozdní nahlášení a mráz znesnadňující hasební práce. Na budově byla po třech dnech škoda téměř 90 milionů korun, na vybavení 4,5 milionů korun. Nejzajímavějším z interiérů býval velký sál s rodinnou galerií Kinských v jižním křídle. Na zámku bývala i pozoruhodná zbrojnice.