Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě

V centru města v mírné zatáčce Fučíkovy ulice v Raspenavě stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Dominantní stavba je součástí širšího areálu, který tvoří přilehlý hřbitov, na kterém je naproti němu honosná hrobka, na hřbitově pak několik památníků a další hrobka. A do areálu patří ještě sousední fara – viz Památkový katalog:

Dominantou areálu je novobarokní kostel přestavěný dle projektu firmy Gustav Sachers Söhne v letech 1906-1907. Jeho součástí je hřbitov obehnaný ohradní zdí s bránami, novogotická hrobka podnikatelské rodiny Richterů, farní budova a torzo staré fary.

Záznam je víc než stručný. O mnoho sdílnější není ani původní evidenční list památky:

Novodobá architektura. Část věže pochází z původní stavby kostela. Nástropní malba od K. Krattnera z let 1912-1913.

Torzo staré fary. Zůstatek pouze vchod datovaný 1727. Štítově vyvinutý portál s vyznačenou profilovou římsou s nikou v ose nad portálem se soškou sv. J. Nepomuckého stojícího na soklíku se dvěma volutami.

O něco více na wiki:

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě byl postaven na počátku 20. století v neobarokním slohu. Byl vybudován v místě, kde původně stával raně gotický kostelík, jehož existenci v roce 2012 doložily archeologické vykopávky. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Gotický kostel byl ve 2. pol. 17. století barokně přestavěn, o dvě století později však přestal rostoucí obci dostačovat. Zdejší továrník Gustav von Richter proto financoval stavbu nového kostela. Z původního byla zachována jen věž a části vnitřního zařízení (hlavní oltář, varhanní skříň), nová svatyně v přechodném stylu mezi novobarokem a secesí vznikla podle projektu liberecké kanceláře Gustav Sachers Söhne (Gustav Sachers ml. a Anton Kropf). Přestavby bylo využito i k obrácení orientace kostela tak, aby průčelí směřovalo k hlavní silnici. Interiér vymaloval v letech 1912–13 Karl Krattner z Chrastavy.

Roku 1723 byly v kostele zbudovány sedmirejstříkové varhany s dvoustopým rejstříkem Principal. O dvacet let později (1743) nástroj opravoval Fr. Filip Wanderer, následně 1846 Michael Prediger a v roce 1858 Josef Müller. Do nově postaveného kostela v secesním architektonickém slohu vytvořil roku 1907 nové varhany s pneumatické trakturou Heinrich Schiffner, jenž využil skříň od Kindermanna.

Jižně od kostela stojí novobarokně upravená fara, u vchodu na hřbitov se nachází novogotická Richterova rodinná hrobka, projektovaná roku 1895 autorem nových radnic v Liberci a Frýdlantě Franzem von Neumannem. Po roce 1945 kostel značně zchátral, v posledních letech proběhly opravy.

Další detaily zde ->

Původ a stavební vývoj raspenavského kostela nejsou příliš jasné. Připomíná se poprvé v dokumentech míšeňského biskupství roku 1346, podle dokumentace ke stavbě nového kostela šlo o původně gotickou stavbu krajově typické formy (plochostropá čtvercová loď, hranolový presbytář zaklenutý křížovou klenbou), zřejmě upravenou barokně (doloženo ve 2. polovině 17. století). Snad až při této úpravě získal věž v ose západního průčelí, jižní předsíň a sakristii.