Sloup Nejsvětější Trojice v Dubé

Zatímco kolem jednoho sloupu v Dubé jezdíme běžně, ten drruhý, významější a větší, je běžným motoristům skryt. Stojí totiž v blízkosti radnice na Masarykově náměstí.

Tento sloup se uvádí takřka vždy ve spojitosti se samotnou Dubou jako jedna z největších pamětihodností, ale na netu se toho příliš dohledat nedá. Naštěstí se mu alespoň povšechně věnují propagační materiály města (stačí zajít do Infocentra v knihovně na radnici) a samozřejmě kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji, kde je popisován od strany 69 do strany 75.

Sloup Nejsvětější Trojice na Masarykově náměstí v Dubé

Na vrcholu sloupu je sedící Nejsvětější Trojice (při pohledu z čelní strany Bůh Otec vpravo od kříže, Ježíš Kristus vlevo se zlatým žezlem a pod nimi zlatá holubice se svatozáří – Duch svatý).

Nejsvětější Trojice na vrcholu sloupu

Vrcholová partie sloupu Nejsvětější Trojice v Dubé

Pod nimi na čelní straně stojí neposkvrněná Panna Maria (zřejmě na zeměkouli).

Neposkrvněná Panna Maria pod Nejsvětější Trojicí

Zeměkoule, na níž stojí Panna Maria na vrcholu obláčkového sloupu

O něco níž obklopuje sloup trojice sv. Josef, Anděl strážce (archanděl Rafael) a sv. Juda Tadeáš.

Svatý Josef

Socha Anděla strážného

Svatý Juda Teadáš

Nejníže, až na podstavci pak stojí sv. Jan Nempomucký, sv. Antonín Paduánský a sv. Ivan.

Svatý Jan Nepomucký

Svatý Antonín Paduánský

Svatý Ivan

Na čelní straně je latinský nápis, jehož překlad zní „Pocestný, zde stůj, trojici vzývej, Panně, životu a těmto svatým pocty poskytuj“.

Nápis na čelní straně sloupu

Nápis vpravo je dedikační o zřizovatelce sloupu „Errichtet von Katharina Gräfin von Swerts-Sporck 1726“, poslední nápis – vlevo – je pak o renovacích v roce 1882 a 1909.

Nápis na prvé straně podstavce sloupu

Nápis o provedených renovacích sloupu na levé straně podstavce

Jak vyplývá z uvedeného nápisu, pískovcový sloup byl postaven roku 1726 nákladem Anny Kateřiny hraběnky Sweerts-Sporck, manželky majitele berštejnského panství Františka Karla Rudolfa. První písmená zmínka je ve farní pamětní knize z roku 1785. Tento zápis uvádí, že na ohrazení byla další vyobrazní – sv. Kateřiny, sv. Václava a sv. Floriána, a nápisy v té době vypadaly zcela jinak. Další zápis pochází z roku 1835 ze soupisu soch dubské farnosti, dubský děkan ale v zápise prokázal značnou neznalost historie sloupu – tvrdil, že je sloup bez nápisů a byl zřízen z darů dobrodinců.

Obličeje andílků na obláčkovém sloupu

Opravy, uvedené dnes na jednom z nápisů na podstavci, nejsou zdokladovány. Další zprávy jsou až ze 30. let 20. století. 26. července 1937 dubský purkmistr oznamoval Státnímu památkovému úřadu, že sloup je v havarijním stavu. SPÚ navrhl tři restaurátory, město si vybralo Franze Rosu z Horní Police, návrh rozpočtu byl ale nad možnosti městského rozpočtu. SPÚ tvral na alternativních kalkulacích dalších restaurátorů (Josef Bažant z Rumburka, Josef Kulhánek z Hořic v Podkrkonoší, František Pechwitz z Litoměřic), oprava ale zřejmě realizována nebyla. Až roku 1955, kdy MNV plánovalo úpravy parčíku na náměstí, byla navržena oprava sousoší. Opět chybí doklad, že by k restaurování skutečně došlo.

Celkový pohled na sloup Nejsvětější Trojice z čelní strany

Detail podstavce sloupu a schodiště

Písmená zpráva o provedeném zásahu je tak až z roku 1976, kdy práce provedli akademičtí sochaři Ladislav Šobr a Ladislav Pichl. Další velká oprava byla provedena v roce 1994 akademickým sochařem Pavlem Mikou a Radomilem Šolcem. Kniha obsáhle cituje z obou zpráv.

Pohled na obláčkový sloup, obklopený sochami svatých

Zřejmě se prováděly ještě novější opravy, ve svém portfoliu sloup uvádí tento umělecký kovář ->