Boží muka v Lázeňské ulici mezi Hejnicemi a Lázněmi Libverda

U silnice, která vede mezi Hejnicemi a Lázněmi Libverda a nese název Lázeňská, stojí mezi domy čp. 161 a 504 boží muka.
Stručně: Pilířková boží muka zhotovená ze žuly se nacházejí v Lázeňské ulici Lázní Libverda. V roce 2005 byla opravena, nechybí ani Panna Marie nebo obrázek sv. Hedviky, patronky Slezska. Kolem božích muk jsou umístěny dvě kamenné lavičky, které přímo vyzývají poutníka, aby se zde na cestě z Libverdy do Hejnic zastavil a odpočinul si.

Jedná se o kulturní památku:

Boží muka situovaná mezi domy čp. 161 a 504 na vymezeném prostranství jsou tvořená stupněm, podstavcem, pilířkem a kaplicí s nikou na čelní straně. Celek doplňují dvě lavičky.

Soupis památek farnosti Hejnice uvádí, že se nachází na silnici z Hejnic do Libverdy mezi jednotlivými lípami kamenný sloup, v horní části v malém výklenku obrázek Matky Boží a pod tím Ecce homo špatně namalovaný. Není uvedeno, kdy byl sloup zřízen a kým. Není nikoho, kdo sloup udržuje anebo je povinnen údržby. Je na pozemku Antona Worfa hejnického šoltyse, kterému pole u silnice z Libverdy patří. Objekt zachycuje I. vojenské mapování. Stabilní katastr jej v roce 1843 zobrazuje v aleji vedoucí podél silnice do Libverdy a na pozemku Antona Worfa. Na muzejní fotodokumentaci z roku 1977 jsou ještě zachyceny lípy a podle popisu zde byl tehdy umístěn malovaný plechový obrázek se scénou sv. František Serafinský přijímá stigmata.

Podle nápisu na kovové desce na čelní straně pilířku byla boží muka renovovaná v roce 2005 E. Hockem a E. Löfflerem (RENOVATVM / A.D. MMV / E. HOCKE / ET. / E. LÖFFLER).

Na nízkém kamenném stupni je umístěn kvadratický podstavec s pilířkem. Ten vynáší segmentově zakončenou kaplici s hlubokou nikou na čelní straně. Celek vrcholí kovovým křížkem (zlacený v kombinaci s černou barvou). Hlubokou niku uzavírají skleněná dvířka. Uvnitř je umístěna nová soška Panny Marie. Pod kaplicí je na pilířku osazen kovový obrázek s motivem sv. Hedviky. Celek doplňují dvě lavičky určené k odpočinku.

Z hlediska kamenické produkce jde o běžnou dobovou produkci na území Frýdlantska.