Sloup Nejsvětější Trojice v Dubé-Novém Berštejně

Jezdíme kolem toho sloupu s největší pravděpodobností všichni, kolik lidí ale mělo čas a chuť se k němu zajít podívat, netroufám hádat. Vždyť i mně to trvalo nějaký ten pátek, než jsem v Dubé vystoupil a těch pár kroků udělal.

Pískovcový sloup se nachází v zatáčce nad Dubou u vozovky směr Česká Lípa v těsném sousedství zámecké zdi Nového Berštějna. Moc se toho o něm neví a v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji je mu věnován jen prostor stran 74 a 75. Pochází zřejmě z první poloviny 18. století a podstavec nenese žádný zřetelný nápis. Jeho autorem by mohl sochař, který vytvoil morový sloup na náměstí v Dubé (ten je datován 1724).

Sloup Nejsvětější Trojice u zámecké zdi

První písemná zmínka je až z roku 1901 v dubské farní pamětní knize, kdy „Její Excelence paní Marie říšská hraběnka Valdštejnová, manželka nejmilostivějšího patrona kostela, dala úplně renovovat všechny 3 sochy na vrchnostenském pozemku u Nového Berštejna“ – a jednou z nich byl právě sloup Nejsvětější Trojice. Práce provedl zdejší sochař Anton Prokop a za „krásnou práci“ dostal 200 K za všechny tři sochy.

Obláčkový sloup z různých stran

Pojetí Nejsvětější Trojice je velmi zvláštní – Bůh Otec je nejvýše a v obou rukou drží kříž s Kristem, stojí na na zeměkouli a pod ním je letící holubice – Duch svatý.

Vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice

Zadní pohled na vrcholové sousoší

Nejsvětější Trojice

Detail holubice – Duch svatý pod nohama Ježíš Krista

Celé sousoší je umístěno na jehlanovitém obláčkovém sloupu, na němž je jen pár reliéfů andělíčků.

Hlava anděla na obláčkovém sloupu (první úroveň)

Hlavy andělíčků pod vrcholovým sousoším

Celkový pohled na obláčkový sloup z boční strany od zámecké zdi

V roce 1955 státní konzervátor památkové péče Jaroslav Müller nabádal k urychlenému restaurování, protože sochy byly velmi poškozeny (chybějící hlava Otce, nohy Ježíše, hlava holubice). K zásahu došlo až v 70. letech, akademičtí sochaři Ladislav Šobr a Ladislav Pichl provedli opravu za účasti restaurátora Václava Luxe, závěrečná zpráva byla sepsána 25. července 1976.

V roce 1995 byl sloup poškozen při autonehodě, do sloupu narazilo osobní auto a posunulo ho o cca 30°. Nikomu se naštěstí nic nestalo a sloup prokázal kvalitu předchozího odborného zásahu – nespadl. Dokonce při snímání sloupu k převozu do dílny, kde byl poté byl restaurován Radomilem Šolcem (závěrečná zpráva je datována 21. května 1998), muselo být užito plamene k přeřezání čepů, zpevňujících celý sloup. Velmi zvětralý povrch pískovce musel být speciální technologií impregnován a v minulém zásahu domodelované prvky (hlava Boha Otce, nohy Ježíše Krista, hlava holubice Ducha svatého a některá mračna) byly odstraněny jako nevyhovující a vytvořeny znovu. Před osazením sloupu na podstavec byl tento s celým okolním schodištěm vyzvednut o cca 60 cm, protože při terénních úpravách v blízkosti vozovky byl neúměrně zvýšen okolní terén a spodní schody byly zahrnuty zeminou.

Schod kolem podstavce sloupu – aktuální vzhled (červenec 2015)