- Skalní reliéf Dívka na okraji zaniklého lomu pod Jedlovou
- Odpočivný kámen u kostela Povýšení svatého kříže v Údlicích
- Skalní reliéf Had západně od Tupadel
- Skalní reliéf Sfinga u lesní cesty mezi Ješovicemi a Tupadly
- Jeskyně Harfenice a skalní reliéfy západně od Tupadel
- Skalní reliéfy u vstupu do Pekelského údolí
- Odpočivný kámen u hřbitova u Oseku
- Skalní reliéf Karla Theodora Körnera na Dutém kameni
- Skalní reliéfy Krista a Panny Marie s dítětem u Pavliček
- Skalní reliéfy u kaple na Kalvárii v Mařenicích
- Skalní reliéf Ukřižování Krista u bývalého Neumannova mlýna (Trávník – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Naděje – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista u Pustých kostelů (Lindava – Lužické hory)
- Skalní reliéf (nejen) rytíře (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Krista po Bičování (Lužické hory)
- Reliéf Nejsvětější Trojice – Kamenný oltář (Lužické hory)
- Skalní reliéf Útěk do Egypta (Lužické hory)
- Skalní reliéfy v Dolní Světlé (Lužické hory)
- Skalní reliéf žebračka (Lužické hory)
- Další méně známé místo Libereckého kraje: skalní reliéfy v osadě Třídomí
- Skála smrti u Kunratic
- Skalní reliéf Korunování Panny Marie v Srbské Kamenici
Skála smrti, dříve též nazývaná Rytířský skok, je pískovcová, asi 15 metrů vysoká skalní stěna ukrytá ve stínu stromů na pravém břehu Svitavky asi 1,5 km jižně od Kunratic u Cvikova poblíž osady dříve zvaná Mlynářská díra – Müllerloch.
Vysoká skalní stěna nese jednu z nejpozoruhodnějších ukázek lidové tvořivosti – je na ní vytesán reliéf znázorňující rytíře na vzpínajícím se koni a dívčinu padající ze skály. Plastický výjev ze středověké místní pověsti v roce 1910 vytesali zdejší rodáci a členové Horského spolku, řídící učitel Karel Beckert a strážník Karel Bundesmann (ti jsou také autory reliéfu Theodora Körnera na Dutém kameni). U nedaleké studánky vytvořili ještě jeden reliéf nazvaný Milosrdenství, který byl ale o dva roky později zničen.
Rytíř na bujném koni je legendární zlý loupeživý rytíř Kuna (Kunc, Cuno), jenž sídlil na tvrzi, která stála na Zámeckém vrchu nad Kunraticemi. Krutý šlechtic prý pronásledoval dceru místního mlynáře. Dívce se vždy podařilo uniknout, ale jednoho dne ji překvapil ve skalách pod Kovářským vrchem. Když už se zdálo, že nemá šanci, skočila z okraje skály do nebezpečné bažiny. Rytíř vztekle po dívce hodil oštěpem, kůň se ale polekal, sklouzl z okraje skály, zřítil se i jezdcem, který pod tíhou koňského těla utonul. Dívku podle pověsti zachránila široká sukně, která zbrzdila pád do mechu, podle jiné legendy ji zachránil anděl strážce, který se v poslední chvíli objevil. Toho, kdo pověsti nevěří, by měl dostatečně přesvědčit zkamenělý dráp pracky ďábla, jenž rytíře uchvátil za všechny jeho neřesti a loupeže. Na skále pozorný návštěvník také objeví velký kus, odpadlý po nárazu kopyta.
Dílo je zapsáno v celostátním registru kulturních památek od 14. listopadu 1996, kdy za ni byl prohlášeno Ministerstvem kultury ČR.
Ke skále vede odbočka ze zelené značky mezi Kunraticemi a Jablonným v Podještědí. Poslední úsek vede vlevo před mostkem ze silnice směrem na Lindavu pěšinou kolem potoka, po levé straně se v křovinách skrývá několik různě velkých „sklepů“ vytesaných do pískovcových skal jako pozůstatek po těžbě písku, který používali k broušení skla místní brusiči a v továrně na zrcadla na konci Lindavy (baterku sebou).
