Gloriet na kolonádě v Lázních Libverda

Centrum Lázní Libverda tvoří malý areál vlastní lázeňské kolonády, parčíku, altánů, kašny a přilehlých budov. Jsou v něm i objekty ne zcela jasného účelu – uprostřed kolonády stojí gloriet, který zřejmě skrýval některý z místních pramenů (na rozdíl od okolních stavbiček nejmenovaný). Dnes slouží jen pro posezení.

Záznam v Památkovém katalogu je stručný – lázně jsou chráněny jako celek:

Lázeňský areál skládající se z lázeňských domů, pavilonů nad zřídly (jejich názvy byly odvozovány od členů rodu Clam-Gallasů), glorietů a kolonády se rozkládá na poměrně malé ploše v západní části obce. Rozvoj lázní souvisel s využíváním a odborným zhodnocením léčebných účinků zdejších minerálních pramenů. Na základě údajů z literatury byl nejstarší pramen, nazývaný Boží voda (Bierwasser či Bierborn), znám již od konce 14. století. Lázně samotné se začaly rozvíjet až ve druhé polovině 18. Před rokem 1820 byl stavební vývoj lázní v podstatě ukončen.

Stavba je typově podobná nedalekému altánu Mariánského pramene. Na webu lázní ale o žádném prameni ani slovo:

V západní části areálu najdeme gloriet s dvojitou střechou a zdobnou vázou na vrcholu, který je nazýván pavilonem hudebním.

Na nedatované historické fotografii na lázeňském webu nelze určit, zda v glorietu nějaký vodní zdroj byl či ne.

Je potřeba se prokousat původními evidenčními listy památky, aby se člověk dozvěděl alespoň něco:

Gloriet nad dalším vřídlem západně od vřídla Mariánského. Stavba podobající se předchozí, ale o něco menší s dvojicemi dřevěných sloupů, více přitaženými k sobě, že vzniká společný sokl. Střecha dvojitá s vloženým nízkým ??? (nelze přečíst), na vrcholu plechová ozdobná váza.

V brožuře Malá kronika Lázní Libverda (autor Josef Tichý, vydáno 2014) se praví:

Volně na ploše kolonádního náměstí stojí dva dřevěné pavilony.

Hudební pavilon z roku 1803 byl postaven pro letní muzicírování. Hudba se v lázních provozovala již před rokem 1795, v roce 1911 byl ustaven stálý hudební soubor. 

Pavilon je kruhový. Osm jónských sloupů nese stropní desku krytou profilovanou dvojitou plechovou střechou. Ve středu horní střechy je velká plechová váza zdobená vavřínovým věncem.

V knize Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji se píše:

Gloriet se nachází severně od kolonády, na volném prostranství téměř ukrytý mezi rozložitými tújemi. Je pravděpodobné, že byl postaven v roce 1783 nad mohutným pramenem, který byl později znehodnocen a již nepoužíván. V roce 1818 se stavba uvádí jako hudební pavilon.

Drobná stavba glorietu má kruhový půdorys. Čtyři dvojice dřevěných toskánských sloupů, které stojí na poměrně vysokém soklu, nesou dřevěné kladí. Na ně nasedá zvonová střecha krytá falcovaným plechem. Vložený nízký tambur vrcholí plechovou zdobnou vázou. Dřevěné prvky jsou opatřeny bílým nátěrem.