- Studna na východním okraji Michalovic
- Pramen pod Studničním vrchem v Czedikově ulici v Litvínově
- Studánka Polerady
- Studánka U Zabitého pod Božanovským Špičákem
- Pramen Lužničky
- Prameniště za kaplí Panny Marie u bývalého zámku Ledebour
- Pramen hraběnky Marie na Francouzské cestě pod Smrkem
- Studna u kaple svatého Jana Nepomuckého ve Vehlovicích
- Pavlova studánka u silnice v Dolním Prysku
- Studánka před domem čp. 69 v Dolním Prysku – Pryský pramen
- Studánka před domem čp. 73 v Dolním Prysku
- Studánka u domu čp. 194 v severní části Cvikova
- Studánka Augenwasserquelle v údolí Samoty mezi Cvikovem a Radvancem
- Pramen Blažena u silnice Rybniště-Doubice
- Pramen Matyásky u Rybniště
- Mnišský pramen u Farské kaple
- Studánka u bývalého zámečku Šternberk u Brtníků
- Studánka Boreč u Režného Újezda
- Studánka na návsi v Režném Újezdě
- Studánka Arba v Srbské Kamenici
- Pramen u silnice naproti domu čp. 106 v Benecku
- Studánka Žalý
- Studánka u silnice mezi obcemi Třtěno a Chožov
- Skautská studánka u chaty Seleška
- Kočičí studánka pod Sokolem
- Kamzičí studánka pod Klíčem
- Lesní studánka pod Pramenným vrchem u Arnultovic
- Lesní pramen pod Medvědí hůrkou severně od Polevska
- Otročínská kyselka
- Studánka Svěcenka u osady Radovič u Velvar
- Stříbrná studánka mezi osadou Peklo a Raspenavou
- Kristiánův pramen na kolonádě v Lázních Libverda
- Hubertova studánka u Jetřichovické Bělé
- Studánka Panny Marie v Kostomlatech pod Milešovkou
- Pramen U Strážce ve Svojkově
- Skalický pramen
- Studánka u Besedických skal
- Vývěr Rudného pramene pod kostelem Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem
- Pomník Jacobova pramene u Zákup
- Pomník Dívčina (Ženského) pramene u Zákup
- Pomník neznámého (vyschlého) pramene u Zákup
- Pramen Tří Svatých u Zákup
- Pramen Svatého Kříže u křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Sirný pramen v Lužických horách
- Hadí pramen
- Studánka u Vlčí Hory
- Englův pramen u Vlčí Hory
- Seibtova studánka u křížové cesty Horní Maxov
Na trase žluté turistické značky podél Jetřichovické Bělé mezi Jetřichovicemi a Dolským mlýnem stojí u cesty Hubertova studánka.
Nedaleko původního vývěru pod pískovcovou skálou na protější straně cesty upravené prameniště, působící dojmem, že je tu odjakživa. Jak ale prozrazuje webová evidence studánek, jedná se o vrt s vodou železité chuti. K autorství místa se v knize Osud má jméno Dolský mlýn hlásí Natalie Belisová:
Během léta (rok 2006) jsem musela vytvořit návrh všech zastavení naučné stezky: obsah sdělení, podobu tabulí i rozpočet nákladů. V září se zadání rozrostlo. U cesty podél Jetřichovické Bělé, nedaleko historického pramene pod skalou, vytékala na povrch voda z vrtu, který od Severočeských vodovodů a kanalizací koupil park už v roce 2002. Skruž s ventilem byla schovaná v přístřešku a z něj vedla obyčejná gumová hadice k potoku. Jediný, kdo zdroj kvalitní pitné vody využíval, byli skauti během letního tábora; nikdo jiný neměl chuť hadici zvednout a uhasit žízeň.
Tak jsem měla vytvořit návrhy na zkultivování napajedla. Jediné, co mě k řešení architektonického zadání předurčovalo, byl fakt, že jsem vystudovaná (nikoliv však talentovaná) učitelka výtvarné výchovy. Termín – týden. Nakreslila jsem tři varianty a zvítězila ta nejkomplikovanější. Hadice se měla protáhnout do dubového kmene, zakončeného šindelovou stříškou a vrcholovým křížkem. Iluzi božích muk dotvářel zavěšený obrázek. Dřevěným korýtkem padal vodní paprsek z dubiska do kamenného haltýře. Kterému světci obraz novodobého zastavení zasvětit?
Při zimních výpravách jsem právě v blízkosti vrtu podvakrát našla uhynulé srnky; na hraně skály nad starou studánkou vede zvířecí stezka a i čtvernožcům se občas noha po ledu sklouzne. Patronace tedy byla jasná: svatému Hubertovi, ochránci myslivců a zvířat.
Z Hubertova pramene mám samozřejmě radost. Ivoši Švejnohovi z Kytlic se nakonec podařilo udělat z mé primitivní kresbičky půvabné dílo, je prostě čaroděj. Mohutný dřík sloupu pochází z dubové soušky, skácené na Gabrielině stezce za Mezní Loukou. Setkání světce s jelenem se na obrázku neodehrává v lesích vzdálené Francie, ale u Jetřichovické Bělé v Čechách a leckterý poutník dnes určitě ocení, že dřevěný žlab, kterým voda odtéká z haltýře do potoka, má světlost výdlabu určenou šíří pivní lahve.
Jenže… přestože se Ivošovi podařilo původní cenu za stavbu kulisy vrtu výrazně stlačit (kamenný haltýř koupil ve starožitnictví, kde byl k mání za nižší cenu, než by stálo vysekání z přírodního kamene), v té době bych věděla, jak penězům účelněji olámat drápky…