Kaple svatého Ducha, svatého Kříže a Božího Hrobu u křížové cesty v Liběchove

Na konci křížové cesty v Liběchově, na kopci nad městem, stojí zpustlá kaple.

Dle Památkového katalogu má kaple hned tři zasvěcení (svatého Ducha, svatého Kříže a Božího Hrobu), byť většina ostatních zdrojů uvádí jen dvě (vypouští svatý Kříž) a místně se jí říká Horní kostel či Kostelíček.

Z wiki a dalších zdrojů:

Římskokatolická kaple svatého Ducha a Božího Hrobu je raně barokní sakrální stavba, stojící na vrchu nad městem Liběchov. Od 31. prosince 1966 je kaple chráněnou kulturní památkou. Jedná se o staré poutní místo, jehož hlavní přístupová cesta je lemována čtrnácti výklenkovými kaplemi křížové cesty, které ji propojují s farním kostelem svatého Havla.

Výstavbu kaple na vrchu nad Liběchovem inicioval tehdejší majitel liběchovského panství, pan Karel Hyacint, hrabě Villani de Castolo Pilonico. Stavba, zaujímající dominantní polohu v krajině, byla dokončena roku 1654. Kromě sakrálního prostoru se v kapli nachází též krypta, ve které byl hrabě Villani roku 1656 sám pohřben. Renovace kaple proběhla v roce 1730, díky panu hraběti Janu Jáchymovi Pachtovi. Nový pán liběchovského panství Jakub Veith v roce 1823 nechává ke kapli přistavit věž, do níž byly umístěny zvony z původní dřevěné zvonice, stojící na svahu před kaplí.

Zatím poslední oprava exteriéru i interiéru kaple proběhla v roce 1928, kterou financoval nový majitel panství, pan František Homolka částkou 57.000 korun, následně byla kaple 9. června 1929 znovu vysvěcena.

V noci z 13. na 14. dubna 1966 vyhořela věž kaple v důsledku úderu blesku. Oprava věže a střechy se uskutečnila v letech 1968-69.

Roku 1973 byly z krypty nedůstojně přeneseny ostatky rodiny Veithů do neoznačených hrobů na liběchovském hřbitově. V roce 2016 Spolek pro záchranu kostelíčka Liběchov sobě hroby na liběchovském hřbitově identifikoval, opravil, ostatky ošetřil a pro zachování historické paměti pořídil a instaloval památník.

Ačkoli se město Liběchov snažilo kostel zakoupit od vlastníka Národního muzea již od roku 2011, nebyla pro malou angažovanost tato jednání úspěšná. Město se pak pokoušelo dále kostel zakoupit do svého vlastnictví, se záměrem zde vybudovat multifunkční komunitní centrum. Katolická církev kostel zakoupit chtěla v 90. letech, avšak neměla na koupi peníze. V reakci na neustále se zvyšující počty pravoslavných věřících hledá česká pravoslavná církev objekty, které by mohla využívat. V reakci na místní dojíždějící pravoslavné věřící do chrámů na Mělníku a v Roudnici nad Labem se v roce 2018 rozhodla Pravoslavná církev kostel zakoupit. Pražské arcibiskupství, pod které oblast církevně náleží, pověřilo mitroforního protojereje Miroslava Šantina, faráře při kostele sv. Josefa v Roudnici, žijícího v Liběchově, aby jménem církve ve věci zakoupení kostela jednal s Národním muzeem. Pravoslavná církev s muzeem podepsala kupní smlouvu za 400 000 Kč, přičemž odhadní cena kostela byla 330 000 Kč. Podle vyjádření muzea byl důležitým aspektem pro prodej příslib rekonstrukce a využívání k bohoslužebným i kulturním účelům. Po vlně nevole a vysokého nátlaku v malé obci vůči církvi, kterou prodej kostela vyvolal, odstoupili pravoslavní od kupní smlouvy. Muzeum uvedlo, že může majetek ve vlastnictví prodávat komu chce a jednostrannému vypovězení ze strany církve se zpočátku bránilo. Následně však výpověď smlouvy ze strany církve potvrdilo. Město Liběchov nakonec nabídlo vyšší částku (420 000 Kč), než byla ochotna zaplatit církev a kostel získalo do svého užívání jako komunitní centrum. Od roku 2019 jsou tak kaple a přilehlé pozemky v majetku města Liběchov, které shání prostředky na její opravu. Přislíbena byla finanční účast Ministerstva kultury.

Kopec pod kaplí byl upraven italskými mistry terasovitě ve stylu italských zahrad. Poprvé byl kostel zrušen a odsvěcen roku 1782, podruhé roku 1950. Poté zpustl, jeho vnitřní zařízení chybí. Součástí vnitřního vybavení byl údajně mimo jiné Škrétův obraz. Ještě v 60. letech 20. století se na kostelíku vyzvánělo (zvon umíráček).

V letech 1954-60 je objekt (spolu se zámkem) propůjčen Československému státnímu filmu. Interiér tehdy devastován, inventář (varhany, oltář, lavice, obrazy) zničen nebo zašantročen. Po celé ploše kaple instalovány třípatrové kovové regály k předpokládané depozici filmového materiálu (nakonec k ní nedošlo). Stav kaple nedlouho před vyklizením působivě vypodobnil Bohumil Hrabal v povídce Něžný barbar. Roku 1960 kaple (spolu se zámkem) připadla do správy Národního muzea Praha.

V noci z 13. na 14. dubna 1966 při první jarní bouřce, nejspíše důsledkem zanedbané instalace resp. revize funkčnosti hromosvodů, věž kaple po úderu blesku vyhořela. Renovace věže a zároveň střechy provedena v letech 1968-69. Dosavadní valbová střecha protažena až k věži na sedlo a opatřena novou prejzovou krytinou (namísto dosavadních bobrovek). Volská oka střechy a vikýře helmice již neobnoveny. Stěny kaple zpevněny po celém obvodu železobetonovou injektáží.

V roce 1994 vráceny obci dva zvony (Josef a Marie z r. 1919), zapůjčené po požáru roku 1966 do Petrovic na Sedlčansku. Do věže již neinstalovány, uloženy v zámeckém depozitáři.

Roku 1999 zcizena z lodě i empory cenná opuková dlažba. Následně kaple vč. rozlehlé hrobky občanskou iniciativou dovyklizena, uklizena, uzavřena a od té doby dbáno na její konzervaci, včetně ochrany vůči častým zlodějům a vandalům (v průměru dvě vniknutí do roka).

Pozoruhodnost objektu: vrcholek helmice osazen již z doby Veithů znamením MEMENTO MORI (Pamatuj na smrt), lebkou se zkříženými hnáty, která je zároveň korouhví.

O aktuálním stavu na webu o kostelech:

Střecha je opravena. Fasáda je zničená. Bez oken a dveří (jsou v nich pouze mříže). Zavřená, prázdná. Před vchodem je postaveno ochranné dřevěné bednění. Pozemek s kaplí patří městu Liběchov, které v roce 2018 koupilo pozemek od státu (Národního muzea), aby mohlo kapli opravit. Město nechalo zřídit do kaple elektro přípojku a zpracovat projektovou dokumentaci na celkovou opravu kaple, která má přijít na cca 27 mil. Kč. V roce 2022 má jít na opravu kaple 500.000,- Kč jako spoluúčast k dotaci, o kterou požádalo Ministerstvo kultury ČR. – O opravu kaple usiluje i spolek „Liběchov sobě“.

Památkový katalog:

Kaple stojící na viničním kopci jižně nad obcí, je jednolodní bazilika s věží v průčelí, orientovaná k JV. Obdélný půdorys s presbytářem uvnitř polygonálním, vně půlkruhovým. Loď je kryta sedlovou (nad presbytářem valbovou) střechou s prejzy, věž na čtvercovém půdorysu má zvonovou mansardovou střechu krytou plechem a zakončenou lucernou. Fasády jsou členěny pilastry s toskánským tvaroslovím, nesoucím lizénové římsy. V polích mezi pilastry nad středovou římsou jsou na bocích lodě umístěna kruhová okna opatřená mřížemi. Hlavní průčelí je trojosé s obdélným vstupním portálem lemovaným kamenným ostěním, nad nímž je obloukové okno a výrazný štítový tympanon s kruhovým otvorem. Po stranách průčelí jsou v patře umístěny niky v konchami. Střední část kaple je klenuta českou plackou, boční části a podklenutí kruchty valeně. Pod kaplí je hrobka hrabat Veithů sklenutá valenou a křížovou klenbou. Předmětem památkové ochrany je kaple a vymezený pozemek.