Kostel svatého Havla v Liběchově

V zatáčce nedaleko křižovatky ulic Pražská, Rumburská a Litoměřická v Liběchově stojí kostel svatého Havla.

Z wiki a dalších zdrojů:

Římskokatolický farní kostel svatého Havla v Liběchově je barokní sakrální stavba stojící ve vyvýšené poloze nad křižovatkou ve středu obce. Kostel má neobvykle působivou čelní fasádu a dvouramenné schodiště s barokní sochou sv. Antonína Paduánského. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.

Kostel byl postaven v letech 1738–1741, snad architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem Jana Petra Molitora z roku 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. století byl kostel upravován.

Kostel je obdélný s příčnou lodí. Má obdélný, trojboce ukončený presbytář se čtvercovou sakristií a předsíní s oratořemi v patře. Na hlavním průčelí nese vysoký sloupový řád s na koso postavenými hlavicemi zvlněnou římsu. V ose vstupního průčelí je vstupní portál, nad ním obdélné okno s polokruhovým záklenkem, v trojúhelném štítě je erb stavebníků z rodu Pachtů z Rájova. Nad průčelím je štít s volutovými zdmi a úseky atiky po stranách. Štít je členěný vpadlými vykrajovanými poli a ukončený rozeklaným římsovým útvarem. Na bočních fasádách jsou pilastry, lizénové rámce a obdélná, segmentově ukončená okna.

Presbytář je zaklenut plackovou klenbou a konchou. Příčná a hlavní loď je sklenutá plackami. Sakristie a předsíň je sklenutá osmibokou kupolovitou klenbou. Oratoře jsou otevřené do příčné lodi a presbytáře. Mají zdobené balkónové útvary a jsou také sklenuty plackami. Na sloupech je vysazena tříramenná kruchta, která má páskovou a mřížkovou výzdobu poprsní zdi. Celý interiér je vyzdoben převážně freskami J. P. Molitora z roku 1741. Fresky jsou v presbytáři: andílci a Nejsvětější Trojice s andílky. V křížení je ve fresce architektura kupole a ve cviklech chiaroscurové postavy evangelistů. V lodi je ve fresce Apoteóza sv. Havla, která je signována: „J. P. Molitor Pinxit Ao 1741“. V prostoru kruchty je freska krále Davida. V ramenech příčné lodi je freska sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Na klenbě empory je freska Panny Marie a světec s pastýřskou holí.

Zařízení je převážně rokokové z 2. poloviny 18. století. Ve stylu rokoka jsou zvláště tři oltáře. Hlavní oltář je s novějším obrazem (oproti výstavě kostela) a sochami sv. Jana Evangelisty a Panny Marie. Ve výklenku rokokového tabernáklu je skupina Ukřižování s Pannou Marií a sv. Janem na skalisku ze 2. poloviny 18. století. Při pilířích v křížení se nacházejí dva protějškové panelové oltáře s nástavci. Pravý oltář je s obrazem Panny Marie a s obrazem sv. Josefa v nástavci. Levý oltář je s obrazem sv. Antonína Paduánského a s obrazem sv. Jana Nepomuckého v nástavci. Mramorová kazatelna je rokoková a rokokové jsou i varhany pocházející ze 2. poloviny 18. století. Barokní obraz Piety je z 18. století. Křtitelnice pochází ze 2. poloviny 18. století. Dva znakové náhrobníky jsou z let 1572 a 1583.

Na severní straně přiléhá ke kostelu hrobka Pachtů z Rájova z doby kolem roku 1800. Hrobka je opatřena kovaným křížem z období výstavby hrobky. Na západní straně u kostela je před portálem dvouramenné schodiště se sochou sv. Antonína Paduánského, která je datována do roku 1739.

Památkový katalog:

Jádrem areálu je jednolodní kostel s příčnou lodí, trojbokým presbytářem, čtvercovou sakristií a předsíní. Součástí souboru je budova lednice a socha Antonína Paduánského (odcizená). Barokní areál z let 1738 – 41.

Areál kostela se nachází přímo nad návsí ve středu obce, na umělé terase (původně se hřbitovem) na úpatí viničního kopce. Přístup k průčelí kostela je po dvou ramenech kamenného schodiště z Pražské ulice.

Předmětem památkové ochrany je kostel, ohradní zeď se schodištěm, budova lednice, socha sv. Antonína Paduánského (odcizena 2.9.2000, zůstal jen podstavec) a pozemky vymezeného areálu.

Areál kostela tvoří vedle zámku jednu z nejvýraznějších dominant obce. Kostel i budova lednice jsou příklady velmi kvalitní barokní architektury.

Původní evidenční list památky:

Jednolodní stavba orientovaná s příčnou lodí. Podélná loď rozčleněna do pěti klenebních jednotek s plackovou klenbou. Presbytář protáhlý, zakončený na vnější straně polygonálně, na vnitřní straně členěný pilastry. Po stranách presbytáře dvě balkonové oratoře, zaklenuté plackou. Ramena příčné lodi sklenuta křížově. Mohutné pilíře s pilastry s ionskými hlavicemi podpírají segmentově sklenuté oblouky, jež člení prostor do pěti klenebních jednotek. Okna obdélníková, jednoduché ostění. Na západní straně zpěvácká kruchta podepřená toskánskými sloupy.

Interiér vymalován J. P. Molirem r. 1741 (signováno), freska na klenbě roku 1829 přemalována.

Průčelí kostela značně zvlněno (bez věže). Mohutné polosloupy podpírají těžkou profilovanou římsu. Nízký štítový nástavec. Hlavní vchod v průčelí. Okna jednoduchá obdélníková. Pod kostelem hrobka. Střecha mansardová, kryta taškami. Dobrý stav, přeložena 1961.

Na severní straně lodi renesanční figurální náhrobníky z roku 1583. Vedle kostela hrobka Pachtů z Rájova.

Kostel má výbornou akustiku.

Barokní stavba z roku 1725, autor neznám (snad vzdálený okruh K. I. Diezenhofera).

Další podrobný popis na doplňkovém listě ->