Pozůstatky vodní kaskády v zámeckém parku ve Valči

V zámeckém parku ve Valči jsou k vidění pozůstatky pozoruhodného díla – kaskád, které byly součástí řady vodních děl v tomto parku.

V Památkovém katalogu je kaskáda pouze jmenována (kaskáda s plastickou výzdobou), na webu zámku je kaskáda zmíněna:

Po vzoru italských zahrad zde bylo využíváno proudící vody – z romantických jezírek přes tlamy tří obřích vodních stvůr po stupních kaskád až do četných fontán v osách zahrady. Vodní kaskáda byla spolu se systémem fontán, jezírek, závlah a bezmála tříkilometrovým vodovodem zásobujícím celý systém zajímavostí nadregionálního významu.

Informační tabule na místě uvádí:

Kaskády se nacházejí na východním svahu pahorku. Vystavěny byly do roku 1718 za majitele panství Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu. Tři stupně z pískovcových desek byly doplněny sochařskou výzdobou z dílny M. B. Brauna. Na vrchu pahorku se nacházejí rezervoáry, jež byly napájeny vodou ze vzdálenějších studen dřevěným potrubím. Po vzoru italských barokních zahrad bylo využíváno proudící vody, která z rezervoárů protékala tlamami vodních stvůr a po stupních kaskád. Vodu ve spodní partii zachytával systém kašen. Jedna z těchto kašen je druhotně osazena před vstupem do zámku. Napájena byla i řada fontán, jezírek a závlah.

Svědectví o proslulosti kaskád valečského parku v 18. století podáví korespondence hraběte Jana Adama Questenberka, který si objednal výkres kaskád pro zámecký park v Bečově nad Teplou. Kaskády v Bečově realizovány byly, nic bližšího se o nich neví.

Sochy vodních stvůr společně s kamennými relikty byly sejmuty a nachází se před objektem Prádelny – Infocentra.

V podstatě tu k vidění nic moc není. Na zmíněné tabuli jsou historické fotografie, podávající obraz o tom, jak pompézní artefakt tu stával. Dnes jsou tu jen terénní stupně a jeden jediný sokl po chybějící soše.

Web Památky a příroda Karlovarska informuje:

Unikátním technickým dílem zámecké zahrady ve Valči je zejména barokní vodní systém, kaskáda, napájející množství vodních děl, která byla své době technický div a zcela jedinečný objekt s unikátní sochařskou výzdobou. Na návrší severozápadně od zámku se na vrcholu dochoval systém umělých vodních nádrží vytesaných ve skalnatém podloží nad kaskádou, kam byla voda svedena za pomoci vztlaku z asi 3 kilometry vzdáleného kopce Filíře dřevěným potrubím, odtud pak byla spouštěna dolů po dlouhé unikátní kaskádě. Celá byla sestavena z pískovcových kvádrů a velmi bohatě sochařsky vyzdobena. Na vrcholu třemi mohutnými z červeného pískovce vytesanými chrliči v podobě stylizovaných delfínů a sousoším vodních božstev. Voda na kaskádu byla pouštěna pouze příležitostně na znamení. Jinak napájela všechny kašny postupně řazené v areálu a v městečku. Na konci 19. století byla kaskáda spolu s celou zbylou barokní výzdobou parku rozebrána a její části použity při nových úpravách parku (např. na tzv. koupadlo či teatron). Chrliče v podobě stylizovaných delfínů a také poslední dochovaný stupeň kaskády jsou vystaveny na kraji parku, u budovy správy zámku.

Další podrobnosti uvádí Český rozhlas:

Obrovské kamenné dílo na vrchu nad parkem zrealizovali při přestavbě na barokní letní sídlo dva italští architekti. V době baroka se jednalo o jednu z nejdelších kaskád na českém území. Dnes už kaskáda, která v době své největší slávy měřila přes 60 metrů, nefunguje.

Fragmenty kamenných vodních stvůr ale můžete vidět schované pod přístřeškem nedalekého informačního centra v zámeckém parku. Fantazie autorů soch byla opravdu bujná. Sochy vypadají jako příšery vyobrazované na středověkých mapách.

Dílo zhotovené asi v roce 1718 začalo postupně chátrat už v 19. století, kdy si tehdejší panstvo uvědomovalo náročnost údržby. Postupně tak voda, dopravovaná do kaskády z obrovských nádrží dřevěným potrubím, dotekla. Do budoucna se ale o obnově kaskády uvažuje.