Zámecký skleník ve Valči

Součástí zámeckého areálu ve Valči je dnes nepřístupný skleník, viditelný z Karlovarské ulice.

V Památkovém katalogu ani slovo, na webu zámku jen pár fotek a stručná zmínka v historii parku:

Zahradnictví se skleníky vzniklo již v baroku (dle závěrů nedávného archeologického průzkumu), kdy na místě těch dnešních stály skleníky dřevěné. V nich se pěstovaly citronovníky a pomerančovníky.

Poslední podoba skleníku z ocelolitinové konstrukce pochází z konce 19. století. Celou konstrukci vyrobila firma Hönisch a hrabě Vincenc Thurn-Valsassina si ji nechal roku 1894 přivézt z Vídně.

Skleník se dělil na tři části – studený, teplý a palmový skleník. Všechny tři části byly mezi sebou odděleny příčkami.

• Studený skleník se vytápěl na 8–10 °C, kvetly v něm mimo jiné azalky, fuchsie, různé druhy primulí a chryzantém.
• V teplém skleníku se udržovala teplota kolem 18 °C a bylo v něm možno spatřit nejen různé druhy kaktusů, kapradin, tulipánů a hyacintů, ale také omamně vonící orchideje, které rostly v zavěšených košících.
• Palmový skleník měl teplotu 17–18 °C a kromě toho, že byl zimovištěm různých druhů palem, které byly přes léto umístěny v zámku a před zámkem, rostla v něm obrovská 200 let stará palma Chamaerops. Podle tzv. Velké Lorenzovy kroniky (kronikář Karel Lorenz byl současně i pomocníkem posledního zámeckého zahradníka Franze Čejky) rostly ve skleníku mimo jiné ohromný pětimetrový kaktus Cereus giganteus.

A něco málo z informační tabulky na místě:

Skleník je situován na horní terase bývalého zámeckého zahradnictví, které mělo vždy přímou vazbu na hospodářský provoz zámku.

Historicky je tato technická stavba doložitelná od období baroka (18. století) a prošla řadou úprav, které se projevily na jejím vzhledu. Nejvýraznější je přestavba z roku 1894, za majitele panství Vinzenze Thurn-Valsassiny, kdy byla dostavena sedloví část s rizalitem zastřešeným kopulí a použita prosklená ocelová konstrukce z kladenských a vítkovických železáren.

Tato technická stavba zapadá do typologie obdobných staveb. Čelní se na studený, teplý a palmový provoz. Podél severní stěny probíhá po délce obslužná chodba. Cenné jsou relikty otopných systémů, ať již plechového kotle, či pece s otopnými kanálky, které lze ve stavbě nalézt. Na skleník na východní straně navazuje domek, který sloužil jako obydlí zahradnických pomocníků.

Ve studeném skleníku se pěstovaly především dekorativní rostliny jako fuchsie, chryzantémy různých druhů i barev, azalky, primule a další. Teplota se udržovala kolem 10 stupňů. Teplý skleník byl útočištěm pro rostliny tropické – orchideje, různé kapradiny a jiné vlhkomilné rostliny. Palmovému skleníku vévodila ohromná, 200 let stará palma Chamaerops, dále pak například fíkovníky, fíkusy, arálie. Většina palem pěstovaných ve velkých květináčích zdobila během letní sezóny zámecké terasy. Zajímavostí byl jistě sloupovitý kaktus Cereus Giganteus, 5 metr vysoký o průměru 20 cm.

Posledním zámeckým zahradníkem byl Franz Čejka. Po jeho náhlém úmrtí v zimě 1943 došlo k pomrznut všech rostlin.

Na webu Příroda a památky Karlovarska:

Zámecký palmový skleník stojí pod stájemi, kočárovnou a hospodářskou budovou (Rentamt) v dolní části zámeckého parku ve Valči a je jednou z nejhezčích a unikátně dochovaných staveb svého druhu v severozápadních Čechách. Kopule i loď skleníku byly v roce 1996 restaurovány.

Stavba z ocelo-litinové konstrukce pocházející patrně ze 70.-80. let 19. století. Objekt se skládá z podlouhlého objektu skleníku, na jehož boční stranu je připojen kruhový pavilon s prosklenou bání, ukončenou dekorativní hroticí.

Média věnovala skleníku pozornost v souvislosti s plánovanou obnovou:

iDnes 3. dubna 2018:

Chátrající skleník v areálu zámeckého parku ve Valči má naději na znovuvzkříšení. Správa zámku chce na jeho kompletní opravu a opětovné zprovoznění získat peníze z programu investic ministerstva kultury. Jedinečnou stavbu bude možné spatřit v původní kráse už příští rok.

„V těchto dnech jsme podali registraci do programu. Podporu získáme téměř s jistotou, obnova našeho unikátního skleníku totiž byla zařazena mezi priority Národního památkového ústavu,“ uvedl kastelán zámku Tomáš Petr. Upřesnil, že kompletní statické zajištění stavby, oprava poškozených částí a obnovení funkce včetně zázemí by mělo přijít na přibližně 34 milionů korun.

Záchrana skleníku nevyčíslitelné hodnoty přichází na poslední chvíli. Před dvěma lety se totiž vyvalila původní barokní stěna unikátní stavby. Odborníci tehdy varovali, že bez potřebných oprav bude devastace památky pokračovat.

„Ano, bylo možné opravit jen tu stěnu jako havárii, ale nakonec padlo rozhodnutí, že nejlepší bude skleník kompletně zrekonstruovat tak, aby bylo možné jej nejen obnovit v původní podobě, ale také zpřístupnit návštěvníkům. A to včetně přilehlého zahradnictví, které sloužilo pro potřeby zámku,“ vysvětlil kastelán.

Se stavbou by se mělo začít příští rok hned, jakmile to počasí dovolí. Letos chce správa zámku zajistit kompletní přípravu a vybrat zhotovitele. Přestože se jedná o návrat k původní podobě, projekt předpokládá, že na provozu zrekonstruované památky se budou podílet moderní technologie. Kromě solárních kolektorů zde nebude chybět akumulační nádrž, nad optimálními podmínkami pak bude bdít sada automatických čidel.

„Chceme provoz co nejvíce zefektivnit. Například vytápět jej budou kotle ze správní budovy, nebude chybět automat na pelety. Ale i tak bude provozování skleníku nákladné. Odhaduji, že voda a topení vyjde na čtvrt milionu korun ročně. K tomu je třeba připočítat mzdy zaměstnanců, kteří se budou o skleník starat,“ vypočítal kastelán s tím, že náklady by se mohly významně snížit, pokud by se podařilo malebný skleník pronajmout.

„Máme představu, že by zde mohla vzniknout restaurace nebo kavárna. Návštěvnost by se jistě zvýšila, lidé jsou zvyklí za gastronomickými zážitky jezdit. Navíc by se zde mohli cítit podobně jako majitelé zámku, kteří mezi exotickými rostlinami také trávili volné chvíle,“ konstatoval Tomáš Petr. V letních měsících by pak bylo možné posedět na přilehlé terase, která nabízí kouzelný výhled do krajiny.

Památkáři mají k dispozici i původní záznamy, díky kterým přesně vědí, jaké rostliny se dříve ve skleníku pěstovaly. Podle těchto archivních údajů je zpracován i nový plán vegetace. Ozelenění skleníku je součástí projektu.

Podle archeologického průzkumu vzniklo zahradnictví se skleníky ve Valči již v baroku. Skleníky byly dřevěné a pěstovaly se v nich citronovníky a pomerančovníky. Ocelolitinovou konstrukci si nechal v 19. století přivézt z Vídně hrabě Vincenc Thurn-Valsassina.

Skleník se tehdy rozdělil na tři části, které byly mezi sebou odděleny příčkami. Ve studené kvetly například azalky, fuchsie, různé druhy primulí a chryzantém. V teplém skleníku bylo možné spatřit nejen různé druhy kaktusů, kapradin, tulipánů a hyacintů, ale také omamně vonící orchideje, které rostly v zavěšených košících.

Palmový skleník byl zimovištěm různých druhů palem, které přes léto zdobily zámecké terasy a okolí. Rostla v něm také obrovská 200 let stará palma Chamaerops nebo ohromný pětimetrový kaktus Cereus giganteus. Všechny rostliny však v zimě roku 1943 umrzly, protože tamní zahradník zemřel a nebyl nikdo, kdo by jej včas nahradil.

O rok později na iDnesu 6. dubna 2019 opět:

Unikátní skleník v areálu zámeckého parku ve Valči na Karlovarsku se dočká obnovy. Ministerstvo kultury na znovuvzkříšení památky uvolnilo částku 34 milionů korun. Práce by měly skončit za dva roky.

Do zámeckého skleníku se tak po desítkách let znovu vrátí citronovníky, palmy nebo orchideje. „Rok 2021 je nejzazší termín. Já ale doufám, že se nám podaří skončit o trochu dříve,“ řekl kastelán zámku Tomáš Petr.

Součástí projektu je vedle kompletního statického zajištění stavby také oprava poškozených částí konstrukce a obnovení jeho funkce včetně zázemí a přístupových cest.

„Práce bychom chtěli zahájit ještě letos. V současnosti aktualizujeme projektovou dokumentaci a nesmím zapomenout na archeologický výzkum. Vlastní stavba tak zřejmě začne na podzim,“ upřesnil kastelán s tím, že obnova se týká nejen skleníku, ale i zámeckého zahradnictví, které se skleníkem sousedí. Součástí je také kompletní osázení skleníků teplomilnými rostlinami a vybavení mobiliářem.

Záchrana skleníku nevyčíslitelné hodnoty přichází na poslední chvíli. Před časem se totiž vyvalila původní barokní stěna unikátní stavby. Odborníci tehdy varovali, že bez potřebných oprav bude devastace památky pokračovat.

„Ano, bylo možné opravit jen tu stěnu jako havárii, ale nakonec padlo rozhodnutí, že nejlepší bude skleník kompletně zrekonstruovat tak, aby bylo možné jej nejen obnovit v původní podobě a zpřístupnit návštěvníkům,“ konstatoval kastelán.

Přestože se jedná o návrat k původní historické podobě, projekt předpokládá, že na provozu zrekonstruované památky se budou ve velkém podílet moderní technologie. Kromě solárních kolektorů zde nebude chybět akumulační nádrž, nad optimálními podmínkami pro zelené obyvatele skleníku pak bude bdít sada automatických čidel.

„Chceme provoz co nejvíce zefektivnit. Například vytápět jej budou kotle ze správní budovy, nebude chybět automat na pelety. Ale i tak bude provoz nákladný. Odhaduji, že voda a topení vyjde na čtvrt milionu korun ročně. K tomu je třeba připočítat mzdy zaměstnanců, kteří se budou o skleník starat,“ nastínil kastelán s tím, že náklady by se mohly významně snížit, pokud by se podařilo jedinečnou stavbu pronajmout.

„Máme představu, že by zde mohla vzniknout restaurace nebo kavárna. Návštěvnost by se jistě zvýšila, lidé jsou zvyklí za gastronomickými zážitky jezdit. Mohli by se tu cítit podobně jako majitelé zámku, kteří mezi exotickými rostlinami také trávili volné chvíle,“ konstatoval Tomáš Petr.

Podle jeho slov bude správa zámku usilovat o to, aby byl skleník otevřený celoročně s co nejdelší provozní dobou. V letních měsících by bylo možné posedět i na přilehlé terase, která nabízí kouzelný výhled do krajiny. „A v zimě, kdy v okolí napadne sníh, by si lidé mohli pod exotickou palmou vychutnat například kávu či čaj. To je náš cíl. Pokud zájemce nenajdeme, budeme skleník provozovat sami. Pak by však byla ta otevírací doba o něco kratší,“ naznačil.

Díky původním záznamům, které se zachovaly, mají památkáři k dispozici přesné údaje o tom, jaké rostliny se dříve ve skleníku pěstovaly. Podle těchto archivních údajů je zpracován i nový plán vegetace. Rostla v něm také obrovská 200 let stará palma Chamaerops nebo ohromný pětimetrový kaktus Cereus giganteus. Všechny rostliny však v zimě roku 1943 umrzly, protože tamní zahradník zemřel a nebyl nikdo, kdo by jej včas nahradil.

S COVIDem ale zjevně nešlo všechno dle původních plánů a termíny se posouvaly – Chebský Deník 8. 6. 2021:

Oprava valečské dominanty má být hotová do konce příštího roku. Nabídne i restauraci a terasu s výhledem na malebné okolí.

Už na konci příštího roku by všichni ti, kteří přijedou do Valče, mohli obdivovat novou místní dominantu, která je nepřehlédnutelná už při vjezdu do obce. Za pár dnů by totiž mohla být zahájena dlouho plánovaná rekonstrukce historického skleníku na Státním zámku Valeč. Jak informoval valečský kastelán Tomáš Petr, v pátek předložil vítěz výběrového řízení na tuto zakázku všechny potřebné dokumenty. „Nic už tak nebrání tomu, aby došlo k podpisu smlouvy. Do 15 dnů by pak následně mohly začít práce,“ uvedl kastelán. Zakázku za necelých 30 milionů korun vyhrála společnost Gema Art International.

Po rekonstrukci by skleník mohl dodat valečskému zámku i jeho okolí dodat více atraktivnosti. Nebude totiž sloužit jen pro pěstování unikátních květin, ale vznikne zde i restaurace. „V rámci přestavby dojde i na zvelebení okolní zahrady. Počítáme tu i s venkovním šapitó. Plánujeme totiž, že právě do prostor skleníku by se následně mohly přesunout svatby. Budou se potom moci konat nejen venku na zahradě, ale také přímo ve skleníku,“ upřesnil Petr.

Správa zámku doufá, že na provoz skleníku i restaurace najdou jednoho společného nájemce. Ten by se staral nejen o pohostinství, ale měl by na starosti i zahradnické práce. „Už máme zpracovaný detailní projekt na vybavení skleníku včetně veškeré vegetace, která má kopírovat stav za druhé světové války. Z této doby máme poslední informace, co ve skleníku rostlo,“ pokračoval valečský kastelán s tím, že se na zámku chystají vyhlásit poptávku na možného provozovatele. „Doufáme, že najdeme jednoho, což by byl ideální stav. Pokud to tak nedopadne, zahradu se skleníkem si budeme asi provozovat sami,“ poznamenal kastelán.

Po rekonstrukci by skleník měl plnit svou původní funkci. Budou se v něm pěstovat rostliny pro zámeckou zahradu, má mít ale také palmovou okrasnou část. V objektu má být i restaurace. „Lidé si sednou pod palmu a dají si kafe. Součástí by měla být ale také venkovní terasa, ze které bude unikátní výhled na Valeč a okolí,“ nastínil už před časem Petr. Rekonstrukce skleníku je kvůli covidu a kvůli procesním záležitostem při výběrovém řízení zpožděná. Původně měla začít už před rokem.

Valečský zámek byl postaven na začátku 16. století, po druhé světové válce sloužil na čas válečným veteránům, v 50. letech korejským dětem a následně až do roku 1976, kdy ho zachvátil požár, dětskému domovu. Od té doby je ve správě Krajského střediska ochrany přírody, dnešního Památkového ústavu. Památka se postupně rekonstruuje a vznikají tu nové expozice. Vloni byla například zprovozněna výstava originálních Braunových soch, které se sem vrátily po 44 letech. Po ničivém požáru byly totiž vzácné sochy přestěhovány do Kladrub a ve Valči je nahradily kopie.

Časový posun za posunem… Kdo ví, kdy bude vlastně hotovo:

21. 12. 2021 – Obnova historického skleníku v areálu zámku Valeč začne příští rok na jaře.

Práce na obnově historického skleníku v areálu zámku Valeč na Karlovarsku začnou příští rok na jaře. Dlouho očekávaná investice vyjde na 37 milionů korun, což je o 2,5 milionu Kč více proti původním předpokladům. Náklady budou hrazeny z dotace ministerstva kultury. Skleník má být dokončený v květnu v roce 2023, řekl kastelán valečského zámku Tomáš Petr.

Rekonstrukci historického skleníku připravuje vedení zámku již téměř třetím rokem. Na začátku letošního roku prošla aktualizací projektová dokumentace. Úpravy projektu se týkaly například změny vytápění skleníku, a to na ekologický zdroj vytápění, nebo změn dispozic prostoru pro provoz restaurace, se kterou se ve skleníku počítá.

Zakázku vyhlásil Národní památkový ústav, který Valeč spravuje, poprvé na jaře tohoto roku. „Bohužel v době velké turbulence cen stavebních materiálů, především skla a oceli, vybraný dodavatel ze zakázky odstoupil těsně před podpisem smlouvy. Soutěž jsme pak museli opakovat,“ uvedl kastelán. Správa zámku sice s firmou smlouvu již podepsala, hlavní stavební práce ale začnou až na jaře.

Stavební firma kompletně obnoví všechny části skleníku. Dále opraví havarijní zdivo, obnovu čekají ocelové konstrukce, skleník bude nově zasklený a budou nové inženýrské sítě. Řemeslníci obnoví také sousední zahradní dům, včetně nové přístavby toalet, a postaví novou vyhlídkovou terasu.

Záměrem zámku je projmout prostory soukromému provozovateli, který zajistí chod zahradnictví a údržbu skleníkové zeleně. „Zájemcům nabídneme možnost provozu restaurace v atraktivním prostředí s přirozeně zastíněnou vyhlídkovou terasou do barokní krajiny a se zimním posezením ve skleníku s teplomilnou vegetací. Nabídneme také možnost navázat na zdejší již tradiční potenciál pořádání svateb,“ řekl Petr. Výběrové řízení na provozovatele plánuje vedení zámku vyhlásit v příštím roce.

Zámecký palmový skleník stojí pod stájemi, kočárovnou a hospodářskou budovou v dolní části zámeckého parku. Stavba z ocelovo-litinové konstrukce pochází ze 70. až 80. let 19. století, kdy si ji z Vídně nechal přivézt hrabě Vincenc Thurn-Valsassina. Naposledy byla restaurována v roce 1996.