Kostel svatého Jiljí v Libyni

V obci Libyně byl nadšenci na poslední chvíli zachráněn kostel svatého Jiljí.

Ruina, která povstala z popela díky nadšení Spolku Za záchranu kostela sv. Jiljí, který tu zřídil muzeum vitráží.

Z wiki a dalších zdrojů:

Kostel svatého Jiljí v Libyni na Lounsku je římskokatolický kostel (na počátku 21. století silně poškozený), který je chráněn jako kulturní památka České republiky.

První zmínka o vsi Libyně pochází z roku 1338, kdy se uvádí farář Střezivoj z Libyně. První písemná zmínka o kostelu je z roku 1356. Již tehdy byl zdejší kostel farním. Snad právě z této doby pochází dnešní podoba gotického, paprsčitě sklenutého presbytáře. Ten je postaven jako pětiboký vzepřený pískovcovými žebry. Klenák, žebra a další opracované nosné prvky jsou zhotoveny z velmi kvalitního pískovce dovezeného z nedalekého středověkého dolu. Zajímavostí je gotické okno za oltářem, jež bylo původně zazděno. Při odkrývání tohoto okna bylo objeveno další gotické ostění, tentokrát však podstatně menší a datově nelogicky starší. Zbylá tři okna mají tvar oken románských. Na oslím oblouku ze strany presbytáře jsou dochovány ještě gotické fresky s květinovými motivy. Nad oslím obloukem před presbytářem byla objevena freska erbu pánů ze Strojetic, která byla během rekonstrukce datována do roku 1703. Další části stavby pocházejí již z mladší doby a dnešní podoba lodě odpovídá dvěma přestavbám a to barokní a oken se pak týká ještě přestavba klasicistní. Nicméně i tato loď stojí na původních gotických základech s částí ještě gotické zdi, což potvrdil archeologický výzkum.

Opuštěný kostel koupil spolek za záchranu kostela roku 2007 od církve za korunu. Proběhly archeologické vykopávky a zjistilo se, že kostel byl postaven na starém slovanském pohřebišti. Časem se ukázalo, o jak unikátní gotický kostel se jedná. V kostele je zachovám paprsčitě sklenutý presbytář, fragmenty gotické výmalby, původní oltář, socha sv. Řehoře z dílny Matyáše Brauna, hrobka Strojetických ze Strojetic.

Kostel nyní vlastní občanské sdružení Za záchranu kostela sv. Jiljí v čele s manželi Jitkou a Richardem Kantovými. Podařilo se mu kostel zastřešit a staticky zajistit, obnovit sakristii a zrekonstruovat celý gotický presbytář včetně fresky nad oslím obloukem. Jsou obnoveny vstupní dveře a sedm oken s vitrážemi. V roce 2009 opravilo severní část hřbitovní zdi, v roce 2011 část jižní zdi.

V dalších letech byla opravena střecha a v kostele byly umístěny nové zvony. Kostel začal sloužit i společenským a kulturním účelům – uvnitř probíhají výstavy, koncerty a svatby. Bylo upraveno i okolí kostela.

Aby kostel po své obnově byl schopen si vydělat na svoji běžnou údržbu, vymysleli členové výše jmenovaného občanského sdružení, že v kostele bude zřízeno unikátní vitrážové muzeum.Jako lákadlo pro turisty bude nejenom předvedení vitrážnictví jako řemesla od nejstarších dob po současnost, ale i vytvoření jedinečného vitrážového stropu, představujícího křesťanskou symboliku.

V Památkovém katalogu je samotný kostel a ohradní zeď:

Areál kostela se nachází na okraji obce. Rozkládá se na nepravidelném půdorysu vymezeném ohradní zdí. Tvoří ho kostel sv. Jiljí a ohradní zeď s brankami. Kostel pochází původně zřejmě z 2. poloviny 14. století.

Kostel je jednolodní, zděný, omítaný, s představenou hranolovou věží na západním průčelí. Na východě hmotu zakončuje pětiboké kněžiště. Okna lodi jsou v hlubokých přímých špaletách polokruhově zaklenuta. Věž člení lizénové rámce a mezipatrová římsa.

Přibližně okrouhlá zeď kolem kostela a hřbitova je z šedočerného lomového kamene, neomítaná, krytá cihlami. Napojuje se z obou stran přímo na věž kostela vstupními brankami s novou výplní. V zadním severovýchodním ostřejším cípu se připojuje na márnici.

Původní evidenční list památky:

Jednolodní zděný a omítaný kostel, s představenou hranolovou věží před západní průčelí a s odsazeným polygonálním kněžištěm. Sedlová střecha, nad kněžištěm valba. Pětiboké kněžiště s úzkými, polokruhově zaklenutými okny, s okoseným kamenným ostěním v diagonálních stranách závěru. Loď z lomového kamene, nároží armována. Okna polokruhově zaklenuta v hlubokých přímých špaletách. Fasáda lodi a kněžiště omítaná, hladká, nečleněná. Věž hranolová s lisenovými rámci, mezipatrovou profilovanou římsou, v patře s polokruhově zaklenutými okny, omítaná. Střecha věže jehlanová, se zkosenými hranami. V interieru loď plochostropá, v kněžišti žebrová klenba s žebry zabíhajícími do stěn. Triumfální oblouk lomený. Při západní stěně dřevěná kruchta s barokními kuželkami.