Kostel svatého Vavřince v Horní Blatné

Na náměstí svatého Vavřince v Horní Blatné stojí stejnojmenný kostel.

Z wiki a dalších zdrojů:

Kostel svatého Vavřince v Horní Blatné (okres Karlovy Vary) je farní kostel, který byl postaven v roce 1593 a je kulturní památka České republiky.

Horní Blatná byla založena v roce 1532, rokem výstavby kostela je uváděn rok 1493 i rok 1538 – stavba nového kostela spolu se školou a špitálem. Jedná se o kostel dřevěný. V roce 1542 byl kostel poddolován a zřítil se. Obnoven v roce 1564. V letech 1593–1594 byl postaven nový kamenný protestantský kostel ve stylu saské renesance. V letech 1605–1607 byla přistavěna věž. Její dolní část stojí na původním zdivu kostela se sakristií. V roce 1636 vzniká katolická obec. V letech 1653–1654 odcházejí evangelické rodiny (uvádí se na 60 rodin) do Saska.  V roce 1672 se zřítila kostelní věž. V roce 1686 byl původně evangelický kostel přesvěcen na katolický a jeho patronem se stal svatý Vavřinec. V letech 1737 byl kostel rozšířen a kolem roku 1754 barokně přestavěn a doplněn sochařskou výzdobou v exteriéru i interiéru, v roce 1755 byla dostavěna věž. V letech 1993–1997 proběhla rekonstrukce kostela. V roce 1700 byl ulit nový zvon. V roce 1927 byly vysvěceny nové tři zvony. V letech 1995–2001 byl opraven věžní hodinový stroj.

Jednolodní orientovaná podélná zděná omítaná stavba se dvěma nárožními osmibokými věžičkami v západním průčelí. Věžičky nesou zvonové helmice. V ose východního průčelí je přisazená hranolová věž v horní části osmiboká, krytá zvonovou helmicí s lucernou. Osmiboká horní část věže je členěna lisenovými rámy. K východnímu boku věže byl přistavěn přístavek, který je členěn římsami a krytý valbovou střechou. Po stranách věže jsou umístěny boční kaple. Loď je kryta mansardovou střechou s vikýři a na hřebenu střech sanktusník s lucernou a krytý cibulovou střechou. Krytina lodi je šindelová, věže jsou kryté plechem. Fasády jsou členěny lisenovými rámy. Východní průčelí o třech osách, v bočních prolomena okna obdélná s půlkruhovým zakončením, střední ose je vchod s pravoúhlým portálem nad nímž se nachází nika s mušlí a sochou svatého Vavřince. Nárožní věžičky mají nad vchody výklenky se sochami Neposkvrněného početí (Immaculata) a Panny Marie s Ježíškem (Madony). Boční stěny lodi jsou opatřeny třemi opěrnými pilíři.

Vnitřek kostela je zaklenut plochostropě a zčásti plackami. Strop je malovaný prkenný se štukovými zrcadly. Podstropní římsa je nesena pilastry, které člení vnitřní stěny lodi. Pilastry mají ornamentálně zdobené hlavice. Kněžiště je odděleno od spodní části věže půlkruhovým portálem s okosenými nárožími. Boční kaple jsou otevřeny do kněžiště, jsou zaklenuty plochostropě a členěné koutovými pilasty. Dřevěná trojramenná kruchta má vypnutý střed a dřevěnou balustrádu. Hlavní oltář z první třetiny 18. století je portálový, jehož střed tvoří oválný reliéf svatého Vavřince a boční sochy svatého Václava a svatého Floriána. V boční kapli na evangelní straně se nachází sochařský baldachýnový oltář Piety, v boční kapli na epištolní straně je sochařský baldachýnový oltář se sochou svatého Josefa. Jedna ze dvou patronátních lavic pochází z období po roce 1700 a je zdobená figurálními malbami. Renesanční křtitelnice je cínová a nese nápis o renovaci z roku 1680.

Původní evidenční list památky:

Volně stojící zděná omítaná orientovaná jednolodní stavba, obdélná, se dvěma věžičkami při západních nárožích, skosenými do oktagonu, a s mohutnou věží na východě, osmibokou v horní části a čtyřbokou dole, k níž je připojen polygonální přístavek s valbovou střechou.Na severní lodi kaple s půlválcovým závěrem. Helmice věží zvonové, u velké věže s lucernou, nad lodí mansardová střecha s vikýřky a sanktusovou vížkou na hřebeni, rovněž s lucernou a cibulí. Krytina plech. Loď o 3 osách v průčelí a 4 a boku má ze stran po 3 nepravidelně rozmístěných opěrácích. Plochy mezi nimi stejně jako hlavní průčelí a fasády obou věžic i polygonálně (k severu a jihu) zakončených kaplí v koutech mezi lodí a velkou věží jsou členěny lisenovými rámy. 2 západní okna a 4 a 4 boční jsou obdélná, půlkruhově zakončená, v kamenném ostění s lištou a hlavním klenákem (pod 3. oknem vždy vchod, na jihu jen pravoúhlý portál, na severu v kapličce sedlový přetínavý portálek). Západní vchod do kostela pravoúhlým portálem, nad ním nika s mušlí a se sochou svatého Vavřince. Nárožní věžice mají od západu dvířka (nad nimi niky se sochami – na sz nároží Immaculay, na jz P. Marie s Ježíškem) a do vřetenových schodišť okénka většinou kruhová a v horním podlaží půlkruhově zakončená. V polygonech mezi lodí a věží rovněž niky; v jižní socha svatého Antonína, protilehlá prázdná. Věž v hranolové části hladká, v oktagonální členěna lisenovými rámy a tupoúhlým zakončením polí. Okna obdélná (některá z nich zakončená polokruhem) a zčásti malá oválná. Novodobý polygonální přístavek při východní stěně věže členěn římsami (na něm tabulka s č. 198). Na vnějšku severní podkovové kapličky lisenové rámy a v ose závěru okénko. Na hřebeni střechy sanktusník. Vnitřek zčásti plochostropý, zčásti klenut plackami.

Data stavební historie kostela silně kolísají. Za rok založení se uvádí 1493 i 1593, barokní přestavba 1740 nebo 1754.

A ještě jeden popis, tentokrát z webu Památky a příroda Karlovarska:

Původní pozdně gotický kostel sv. Vavřince byl postaven v roce 1493 na náměstí uprostřed horského městečka Horní Blatná (Platten). Dne 17. června 1538 byla panovníkem povolena výstavba nového kostela, školy a špitálu. Roku 1542 se zdejší dřevěný kostel, předchůdce dnešního kostela, stojící za budovou fary, propadl, když byl poddolován štolou svatého Ducha. Roku 1564 byla dokončena výstavba nového kostela sv. Vavřince. V roce 1593 byl kostel nově založen. V letech 1605-1607 byla ke kostelu přistavěna věž, která ve své spodní části zachovává zdivo původního kostela se sakristií. V roce 1686 byl na příkaz pražského arcibiskupa dosavadní evangelický kostel přesvěcen na katolický. Roku 1700 byl pro místní kostel odlit nový zvon. Kolem roku 1754 byl zdejší protestantský kostel barokně přestavěn. V letech 1993-1997 prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí za přispění finančních prostředků ze sbírky německých rodáků, za přispění dotace ministerstva kultury ČR a významného finančního přispění obce Horní Blatná. Na celkové opravě se významně podílel i tehdejší starosta Vilém Schneider. V letech 1994-1999 byl v rámci oprav kostela opraven také hodinový stroj a úchyt zvonů.

Volně stojící, orientovaný, rozlehlý, obdélný jednolodní kostel s neodsazeným presbytářem, krytý šindelovou mansardovou střechou s vikýři a sanktusovou vížkou na hřebeni s lucernou s cibulovou bání. V ose kostela je na východní straně přistavěna hranolová věž, v horní části osmiboká, se sakristií v přízemí. Věž je kryta plechovou zvonovou helmicí s lucernou. Věž hranolové části hladká, v oktogonální členěna lisenovými rámci s tupoúhlým zakončením polí. Okna obdélná, některá zakončená polokruhem a z části malá oválná. Novodobý polygonální přístavek při východní stěně věže členěn římsami, na něm tabulka s číslem 198. Po stranách věže jsou přistavěny boční kaple na půdorysu příčně postaveného obdélníka se zaoblenými nárožími. Na bočních stranách lodi kostela jsou při západním průčelí přistavěny nízké osmiboké vížky zakončené zvonovými helmicemi. Vnější fasády kostela jsou členěny lizénovými rámci. V hlavním průčelí je v ose nad pravoúhlým portálem vchodu umístěna v nice s mušlí socha sv. Vavřince. Na severozápadní straně socha Panny Marie (Immaculaty) a na jihozápadní straně socha Panny Marie (Madony). Do nárožních věžic vedou v průčelí obdélné boční vchody. Dvě okna ve středních osách hlavního západního průčelí a čtyři boční okna na obou stranách lodi jsou obdélná, půlkruhově zakončená, v kamenném ostění s lištou a hlavním klenákem, pod třetím oknem je vždy umístěn boční vchod, na jihu jen s pravoúhlým portálem, na severu pak se sedlovým portálkem v kapličce. Loď o třech osách v průčelí a čtyřmi na boku má ze stran po třech pravidelně rozmístěných opěrných pilířích. V polygonech mezi lodí a věží rovněž niky, v jižní socha sv. Antonína, protilehlá prázdná.

Uvnitř je jednotný široký prostor kostela kryt malovaným prkenným stropem se štukovými zrcadly. Vnitřní stěny jsou členěny pilastry s ornamentálně zdobenými hlavicemi (motiv čabraky a zvonku), nesoucími podstropní římsu. V lodi kostela je dřevěná trojramenná kruchta s vypnutým středem a kuželkovou balustrádou. Kaple po stranách věže jsou plochostropé, otevřené do presbytáře a členěné koutovými bohatě ornamentálně zdobenými pilastry. Podvěží, zaklenuté hmotnou valenou klenbou, je od presbytáře odděleno půlkruhovým portálem s okosenými nárožími. Na severní straně lodi je zazděn patrně pozdně gotický, zbarokizovaný portálek.

Vnitřní zařízení kostela tvoří hlavní portálový oltář z první třetiny 18. století se středovým oválným reliéfem sv. Vavřince, bočními sochami sv. Václava a sv. Floriána, zdobený motivem rozviliny s páskou. Ostatní zařízení pochází převážně z doby dokončení výstavby kostela. Rokokové tabulkové oltáříky se současným obrazem sv. Cecílie neseným sochami andělů a sochařský oltář s drobnými sochami Čtrnácti sv. pomocníků, rokokový sochařský oltářík Kalvárie, oltář sv. Františka Xaverského se současným přemalovaným obrazem a sochami světců a kazatelna s figurálními reliéfy. V severní kapli je umístěn sochařský baldachýnový oltář Piety, v jižní pak oltář stejného typu se sochou sv. Josefa. Uvnitř kostela jsou také dvě patronátní lavice s malovanou figurální a ornamentální výzdobou, jedna patronátní lavice z doby po roce 1700 zdobená figurálními malbami a motivem rozviliny, lavice v lodi kostela s ornamentálně vyřezávanými postranicemi a renesanční cínová křtitelnice s nápisem o renovaci roku 1680.