Pomník obětem 1. světové války v Tisé

Na konci schodiště, které vede od kostela svaté Anny v Tisé kolem hřbitova ke vstupu do skalního města, stojí pomník obětem 1. světové války.

Na webu Spolku pro vojenská pietní místa jsou k dispozici i historické fotografie:

V Centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZE-4214-34219:

Dnes už neaktuální seznam uvádí:

Nad kostelem při cestě do pískovcových skal nad schodištěm kamenný pomník na čtyřech sloupech s trojúhelným překladem a zadní kamennou deskou. Chybí nápisová deska, stav celkově zanedbaný. V průběhu r. 2011 ve spolupráci s obcí získán seznam padlých.

Pomník byl odhalen v roce 1929, v roce 2013 byl zrekonstruován do současné podoby.

Český rozhlas o pomníku uvádí:

Pomník v Tisé na Ústecku se dostal do projektu Má vlast cestami proměn. Tisá přišla v první válce o 81 mužů. V září roku 1929 tam proto slavnostně odhalili pomník věnovaný padlým a ve válečné vřavě ztraceným synům, manželům, otcům. Netrvalo dlouho a přehnala se nad ním druhá válečná doba.

V roce 1945 byla odstraněna původní deska se jmény i popisnými čísly domů, odkud jednotliví muži pocházeli. Pomník také dostal místo říšské hvězdu pěticípou. O jeho údržbu se nijak zvlášť nepečovalo a v 70. letech minulého století už byl značně poničený.

Díky místním nadšencům z občanského sdružení a zdejšímu obecnímu úřadu prošel pomník v roce 2013 rekonstrukcí. Před ní bylo schodiště už doslova nebezpečné, a tak se vybudovalo zcela nové. Žulová konstrukce pomníku zůstala původní, stejně jako boční stěny schodiště. A přežily i dva rododendrony.

Nově se nainstalovala pamětní deska s česko-německým nápisem. A kolem cesty, která vede od hlavní silnice kolem kostela sv. Anny až k pomníku a dál do skal, jsou informační tabule. Návštěvník se dozví spoustu zajímavostí z historie obce i o horolezení, které tu začalo psát své dějiny.

„Zdálo se nám důležité vrátit historickou paměť dnešním obyvatelům i návštěvníkům obce,“ říká starosta Tisé Jiří Jandásek.

A jak se podařilo celou opravu financovat? Obecní rozpočet by na to samozřejmě nestačil, ale díky místní akční skupině Labské skály a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu při Ministerstvu zemědělství se podařilo získat podstatnou část peněz z programu Rozvoj venkova. Šlo o zhruba 170 tisíc korun z celkových 250 tisíc.

V knize Tatíčku, vrať se k nám! 4 – Pomníky velké války na Děčínsku a Ústecku:

Stavbu pomníku obětem velké války schválilo obecní zastupitelstvo již v roce 1919. Následně byl zvolen přípravný pomníkový výbor, ale v pozdějších letech převzala iniciativu místní skupina horského spolku vedená předsedou Juliem Hiebschem. V roce 1927 odsouhlasilo obecní zastupitelstvo navzdory odporu komunistů instalaci pomníku na místě bývalé sochy Josefa II. postavené roku 1888 a odstraněné v roce 1923. Odpůrci tohoto řešení se ale úspěšně odvolali k okresní správě politické a pro pomník musel být nalezen nový pozemek, který obec záhy získala od děčínského okresu.

Stavební náklady dosáhly částky 35 tis. Kč a byly pokryty z darů a domovní sbírky, proti níž vystoupili místní komunisté. Čtyři rodiny následně odmítly udělit svůj souhlas s uvedením jmen svých padlých na památníku. Podle návrhu ústeckého architekta Ernsta Bergera pomník dodala firma Berger a syn z Ústí nad Labe, bronzovou nápisovou desku zhotovil Franz Suttner z Podmokel a zednické práce provedl místní stavitel Franz Ruhr. Slavnostní odhalení a vysvěcení pomníku se uskutečnilo za hojné účasti místních i okolních spolků v neděli 8. září 1929. Pietní průběh slavnosti však narušovaly výkřiky komunistické mládeže, která se účastnila konkurenční akce uspořádané na protest místními komunisty u lidového domu.

Pomník se nachází na úpatí skalního masivu Tiských stěn a je přístupný kamenným schodištěm. Monument má podobu edikulovaného portálu tvořeného čtyřmi žulovými pilíři vynášejícími štítový překlad původně doplněný kovovým tlapatým křížem. Mezi dvojicí středních pilířů se nacházela rozměrná bronzová nápisová deska se jmény obětí velké války. V roce 1944 byly na pomník doplněny další tři desky upomínající na padlé příslušníky Wehrmachtu. Po roce 1945 byly tyto desky společně s dalšími německými nápisy a symboly odstraněny. Do své současné podoby byl pomník obnoven v roce 2013.