Dnešní den vypadal už od rána ošklivě, tudíž se naše pozornost upřela k místnímu plaveckému bazénu. V pondělí ráno jsme nejprve v Baabe uvízli v menší koloně, s prací na silnicích to tu je jako u nás, začíná se s nimi vždy v té nejhektičtější turistické sezóně. Pondělí jsme tedy vyhlásili jako odpočinkový den a výletovali jen zlehka.
Bazén v Baabe je na vysoké úrovni, avšak za kvalitu si opět zaplatíte. A není to bazén na plavání, nýbrž na blbnutí. Žádná dlouhá plavecká plocha, jen kruhový bazének s plováky, vířivka, divoká řeka, tobogán a plno dalších legrácek. Voda křišťálově čistá, stejně tak všechny prostory bazénu. Za dvě hodiny jsme se natolik vyřádili, že se nám už nic nechtělo.
Nakonec jsme se rozhodli zajet na oběd do Middelhagenu. Vybrali jsme Hotel Zur Linde, což je vyšší cenová. Porce tomu také odpovídaly, kvalita víceméně taky. V restauracích podobné kategorie se tady na Rujáně pod deset eur nenajíte. Samozřejmě nejvíce se tu nabízejí ryby, chobotnice a další mořské potvory.
Po jídle jsme se vydali do Klein Zicker, takzvaně na „vlaštovky“. Malé městečko při moři žije z toho, že se v jednom z útesů usadily desítky vlaštovek. Na pláž se dá sejít po schůdkách a pak už se jen kocháte, protože vlaštovky vám létají nad hlavou a štěbetají a do toho vám šumí moře a je to prostě nádhera.
Když se začalo schylovat k dešti, zajeli jsme ještě na koláč do Gager. Opuštěné přístavní město, kde zažijete pravou přímořskou idylku. Teda když se zrovna nezvedne vítr a nespustí liják. To nás zahnalo zpět na penzion a náš výlet skončil.
Ještě bych chtěl dodat doušku k parkování. Na Rujáně se platí za parkování na každé louce. A to doslova. Když vidíte opravdu jen trávu a nic než trávu trávu a uprostřed toho ničeho se tyčí parkovací automat, je to k zlosti.
PS: Jdu se vykoupat do moře. Dnes to bude maso.
https://youtu.be/4wxPVXgs4m8
