Rujána rozhodně není ostrov, kam byste jezdili na klasické plážové leháro dle vzoru opalovando grando – plavando – žrádlo. Do severního Německa se jezdí výletovat, dnes jsme autem objeli půl ostrova a navštívili přehršel turistických atrakcí. Smutné na tom je, že Němci si to umí spočítat. Támhle dáte euro, tady taky… a ejhle, utratili jste týdenní kapesné.
Ještě bych se vrátil k ubytování. Dostali jsme v penzionu kousek od pláže slunečný dvojlůžkový pokoj s vlatním sociálním zařízením a balkónem. Německá načančanost je samozřejmostí, všechno přepychové a moderní. V ceně je také snídaně formou bohatého švédského stolu. Tady nastala trochu zrada. Zaprvé v jídelně s výhledem do zahrady nebylo zapnuté rádio, takže v osm hodin ráno bylo slyšet jen cinkání skleniček a člověk se bál do toho ticha promluvit. Překvapilo nás také, že Němci dokáží snídat třeba dvě hodiny. Je to takový mlčenlivý a dlouhý rituál.
První se do cesty nachomýtla Prora (zde odkaz, abyste měli představu, o čem mluvím). Z ohromného betonového komplexu je dnes atrakce, kolem dokola stánky s občerstvením a další vymoženosti. V jedné části se dá projít podchodem a přejít k moři. V devět hodin ráno nádherná opuštěná pláž a jako všude tady na ostrově, rozdělená na část pro návštěvníky se psy a bez psů. My jsme dokonce narazili na FKK, naštěstí zela prázdnotou. Jinak je Prora dost deprimující a odstrašující ruina, ale z jedné strany se už zahájila rekonstrukce, tak uvidíme příště.
Druhou zastávkou bylo Glowe – příjemné městečko s přístavem a vyhlídkou u moře. Doslova turistickým městečkem je Putgarten. Na kraji obce musíte odložit auto (4 €) a dál jít pěšky nebo výletním vláčkem (2 €). Ten vás zaveze na mys Kap Arkona, my jsme služby vláčku s radostí využili. Na Kap Arkoně je krásný maják s možností rozhledu do krajiny (3 €), obhlédnout můžete i dnes už nepoužívanou do země vnořenou vojenskou základnu. Cestu zpět jsme absolvovali pěšky, cestou jsme se stavili na Bratwurst (2,80 €). Ten byl mimochodem vynikající, Němci je prostě umí udělat.
Ještě než jsme došli zpět do Putgartenu, potkali jsme nádherné fialové pole. Rozkvetlou květinu jsme ale zatím nedokázali identifikovat. V samotném městečku pak najdete mnoho restaurací, kaváren a ateliérů se suvenýry. My jsme si koupili pohled (1 €) a nálepku s nápisem I ♥ Rügen (1,20 €). Doporučujeme si prohlédnout ten ateliér, u kterého se pohybují vlaštovky. Ty si totiž dělají hnízdo přímo v obchodě, a tak se vám vesele prohánějí nad hlavou, když vybíráte vhodný dárek. Kdo by toužil nakrmit nějaké ptáčky, stačí si sednout do jakéhokoliv bufáče. Všude okolo se motá plno ptactva, které čeká na drobeček a někde si ptáčci berou i z ruky.
Dál jsme putovali do města Wiek. Prošli jsme se po zrenovovaném výhledním mostku a využili místního pohostinství. Jenže i podniky, které se naoko tváří luxusně a samozřejmě tomu přizpůsobují ceny, nás nijak neoslovili. Kus borůvkového koláče (2,80 €) byl bez chuti a celkově…žádný zázrak.
Z Wieku už nebyla jiná možnost, než zamířit na Wittower Fähre, což je zdejší trajekt, který vás dostane z jedné části ostrova na druhou. Na jízdu trajektem jsme se hrozně těšili, ale pro místní už je to rutina, takže…tady to máte za osm eur, najeďte si do pravého pruhu a za dvě minuty jsme byli na druhé straně. Trajekt převáží celý den z jedné strany ostrova na druhou, video z plavby najdete pod článkem.
Rujána je ostrov bohatý na kešky, pro někoho to může být ideální dovolená v zajetí geocachingu. I my jsme neodolali a pár jich našli. Následně jsme si dojeli nakoupit, což byl v neděli docela problém, protože v Německu většinou tento den striktně dodržují nicnedělání. Každopádně jsme objevili supermarket „Real,-„. Jediná zrada byla v tom, že k dostání byly jen potraviny. Veškeré ostatní zboží bylo za zátarasy a při neděli nepřístupné.
Den jsme zakončili návštěvou zirkowského Karls Erlebnis-Dorf. Vyvětlit, co se za tímto názvem skrývá, je dost obtížné. V kostce by se to dalo přeložit jako jahodové království. Je to obrovská stodola, takové nákupní a zábavní centrum. Prodávají se v něm především výrobky z jahod, ale také mnoho jiných lokálních a „domácích“ věcí. Je to taková továrna na všechny různé blbůstky, cedulky, plyšáčky a ozdůbky. My jsme nejvíce času strávili v rozlehlých venkovních prostorách jahodového království. Tam se totiž nachází neuvěřitelné množství atrakcí pro děti – klouzačky, houpačky, oslíci k pohlazení, koníci, možnost jízdy v autíčku….tam se ještě musíme vrátit.
Večer jsme se opět koupali a byli jsme spíš taková atrakce pro místní. V tomhle počasí do Baltu nikdo neskákal, ale jako osvěžení opět perfektní. Po cestě od moře nás přilákal dnešní kultrutní život, tentokrát v podání nám neznámého německého baviče. Kus z jeho představení jsme stihli natočit.
PS: Málem bych zapomněl říci něco o střechách. Tady na ostrově jsou běžně dělané ze silné vrstvy rákosu. Nevypadá to vůbec zle a evidentně dobře slouží.
https://youtu.be/ckP_Vy_d2ls
https://youtu.be/Duc5UVLVVkQ
