Kam z našeho prochladlého severu na dovolenou? Člověk by si řekl, že nejlepší by bylo někam na jih, do teploučka, ale tento rok jsme se rozhodli vyrazit na sever. Konkrétně na německý ostrov Rujána, jenž je omýván studeným Baltským mořem. Není to vůbec daleko a po prvních několika hodinách zde strávených je nutno složit tomuto ostrůvku poklonu: je tu krásně, je tu čisto a dokonce jsme se vykoupali!
Z výběžku jsme vyrazili někdy okolo osmé hodiny ranní. Vydali jsme se nejprve do Hřenska, odtamtuď už směr Drážďany. Německé dálnice, to je prostě pohoda. Mýto se tu zatím neplatí, a jelikož Evropská komise odmítla Německem navrhované poplatky za využívání silnic, ještě chvilku si tohoto luxusu budeme moci užívat. K Berlínu je provoz celkem hustý, ale není problém zapnout tempomat a řítit se stopadesátikilometrovou rychlostí na sever. Dálnice jsou u našich sousedů opravené, přehledné a prostě skvělé. Jen jedna chybička – odpočívadla. Oproti Česku, kdy míjíte jedno za druhým, je najít v Německu odpočívadlo docela problém. A stejné je to s benzínkami, výjimkou není cedule s nápisem: Nächste Tankstelle 218 km. Na Tankstelle se platí za použití toalety, odpočívadla jsou většinou kostenlos.
Při jedné z nutných pauz jsme stihli Mc Donald stojící u dálnice. Ceny o trochu vyšší než u nás, ale to ticho! Budete překvapeni, jaký klid tam je. Konečně jsem si mohl svého hambáče v pohodě vychutnat.
Jen na počasí jsme neměli štěstí, celou cestu nám propršelo, z výběžku jsme dokonce vyjížděli za hustého deště. Za Berlínem se naštěstí začalo vyjasňovat, se sluncem se změnila i krajina. Severní Německo je plné dlouhých rovin s desítkami větrných elektráren, i přesto se bylo pořád na co koukat. Osm hodin jízdy tak uteklo celkem rychle
Ve chvíli, kdy vidíte moře, je vyhráno. Po mostě snadno a rychle přejedete na ostrov, my jsme konkrétně pokračovali přes vnitrozemí do přímořského městečka Baabe.
Rujána, to je tak trochu jiné Německo. Na první pohled možná trochu chudší, ale krásné. Není to tu tak „pünktlich“, je to tu víc než přátelské. Konkrétně městečko Baabe si alespoň z části zachovává svoji nekomerčnost. Takový malý ráj na severu Německa.
Po městě pendluje výletní vláček, který – pozor – máte zadarmo, pokud tedy bydlíte v některém místním hotelu či penzionu a zaplatíte rekreační poplatek. Každý ubytovaný dostane kartičku a může se v době pobytu zdarma vozit nebo využít jakékoliv veřejné WC bez placení. Ano, rekreační poplatky platíme i v Česku, ale nedostaneme za ně zhola nic.
Baabe mě potěšio svou čistotou. Krásná alej vedoucí až k moři, které je průhledně čisté. Žádné chaluhy, neduhy, nic. Stejně tak nádherná je i písečná pláž. Studený vítr, velké vlny a ledové moře ale přesto připomínají, že jsme na drsném severu. Dnes bylo na tabuli naznačeno, že voda má 15° C. To nás ale neodradilo, abychom si pár temp nezaplavali. Na ležení na pláži to není, ale jako osvěžení parádní. Když člověk přijede k moři, musí k němu aspoň přičichnout.
Rujánu volí jako svou dovolenkovou destinaci většinou postarší Němci. Čecha tu skoro nepotkáte, což je pro nás příjemné zjištění. S jídlem je tu trošku problém, většinou nic levného. Na nákup můžete zajít do Netta nebo Lidlu, všechno v dosahu a při klasických cenách. My jsme dnes vyzkoušeli plážové čínské bistro. Za šest eur jsme pozřeli obalené kuřecí maso s rýží, zeleninou a pikantní omáčkou. Porce byla k přejedení, žádného kulinářského zázraku jsme se bohužel nedočkali. Po pikantní omáčce vám hoří pusa, stejná hnědá voda se lije ke všemu.
Zítra se chystáme na výlet místní úzkokolejkou, která lemuje celý ostrov. Stihnout bychom chtěli i loď. Uvidíme, co všechno nám počasí, síly a hlavně peníze dovolí. O místním ubytování a dalších vymoženostech napíšeme v příštím příspěvku.
PS: Málem bych zapomněl, že jsme si stihli vyslechnout špetku místní hudby. V nedalekém parku totiž každý den probíhá nějaká zábava, muzika nebo tancovačka. S kulturou tu rozhodně problém není.
