Socha svaté Anny v zámeckém parku v Ploskovicích

Na západním okraji hlavní části zámeckého parku v Ploskovicích u ohradní zdi, oddělující hospodářskou část, stojí socha svaté Anny.

Socha na nepůvodním místě mírně skrytá bokem pod stromy u jedné z vedlejších cest, na trase Naučné stezky Za poklady ploskovického parku. Jedná se součást památkově chráněného areálu zámku, která má svůj vlastní záznam v Památkovém katalogu:

Socha, pocházející z první poloviny 18. století, má sokl zdobený na přední straně reliéfem sv. Jana Nepomuckého. Světice je zobrazena jako stojící. Pravou rukou přidržuje otevřenou knihu, z níž čte malá Panna Marie, stojící vedle Anniny levé nohy.

Socha sv. Anny původně stávala na návsi obce u Zimmerova hostince a byla zřízena jedním z jeho dřívějších majitelů v 1. pol. 18. stol.. Každý majitel hostince měl povinnost nejen sochu udržovat, ale také o Velikonocích nasytit všechny chudé z Ploskovic. V 70. letech 20. století zbyla z hostince už jen ruina, která byla následně odstraněna. Poničená socha sv. Anny byla roku 1974 přemístěna do zámeckého parku, kde stojí dodnes. V roce 2006 požádali potomci posledního majitele Zimmerova hostince o navrácení sochy, jejich žádosti zatím nebylo vyhověno.

Socha sv. Anny stojí u ohradní zdi jižní zahrady, západně od bazénu s kašnou. Pískovcová plastika je umístěná na vysokém hranolovém podstavci, který dosedá na obdélnou základovou desku. Podstavec je rozdělen na dvě části, dolní nízký sokl má okosené hrany a boky členěné vpadlými zrcadly, horní díl má čelní stěnu konvexně prohnutou a směrem vzhůru se zužuje. Nároží horního podstavce jsou opět okosená a zdobená v horní části volutami se střapcovými závěsy. Na čelní straně je reliéf sv. Jana Nepomuckého, který se modlí před křížem. Podstavec je ukončen výraznou profilovanou římsou s okosenými rohy, která se na východní straně nad reliéfem segmentově prohýbá. Na horní desku dosedá menší nástavec s vlastní sochou, jehož stěny se konkávně zužují, při horním okraji je zdoben čabrakovým motivem a na čelní straně je v rozích doplněn dvěma hlavičkami andílků. Plastika sv. Anny je zobrazena v mírném kontrapostu s levou nohou mírně pokrčenou. Světice se sklání k Panně Marii, která stojí po jejím levém boku. Panna Marie čte v rozevřené knize, kterou drží sv. Anna v pravé ruce, zatímco levou má složenou na prsou. Obě postavy mají nad hlavami připevněnou zlatou svatozář a jsou oblečeny v dlouhých splývavých šatech, sv. Anna má navíc přes ramena přehozený řasený plášť a vlasy zakryté rouškou.

Socha sv. Anny je dokladem vývoje regionálního barokního sochařství a svým citlivým umístěním v rámci zahrady dotváří tvarově rozmanitou parkovou úpravu původního barokního areálu ve stylu maison de plaisance od Kiliána Ignáce Dienzenhofera, ze které následná romantická adaptace od Jana Bělského v letech 1850 – 53 vytvořila mimořádně cenný urbanistický komplex.