Zámek Skalka u Vlastislavi

Na okraji obce Vlastislav v místní části Skalka se nad silnicí na skalisku nachází areál hradu a zámku.

V krajině Českého středohoří je tahle dvojice viditelná z daleka, hradní věž trčí jako zvednutý prst nad obcí, kopečky v okolí jsou relativně daleko a nebrání výhledu. Neznalého a nepřipraveného překvapí, že v tak malém „hnízdě“ je něco takového k vidění, a že je zámek majetkem obce, která v něm provozuje muzejní expozici.

Z nejrůznějších zdrojů:

Skalka je zřícenina hradu a zámek na okraji obce Vlastislav u Lovosic. Nedaleko od starého slovanského hradiště byl ve 14. století založen šlechtický hrad. Po jeho zpustošení Švédy za třicetileté války byl na jeho úpatí postaven barokní zámek. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

Po zničení hradu se jeho majitelé Hrzánové rozhodli postavit nové rezidenční sídlo. Nechtěli zřejmě opustit polohu uprostřed Českého středohoří a na úpatí hradu postavili zámek. Jeho podoba nasvědčuje vzniku ve druhé polovině 17. století. Stalo se tak pravděpodobně za Jana Adama Hrzána z Harasova († 1681), povýšeného v roce 1650 do panského stavu a roku 1666 mezi říšská hrabata. V roce 1719 bylo panství Skalka spojeno s dominii Dlažkovice a Podsedice Marie Putzové z Adlerthurnu, zámek se stal jejich správním střediskem. V letech 1730–1796 vlastnili tento majetek páni z Hatzfeldu, po nich Schönbornové. František Alexandr Heber uvádí, že v polovině 19. století sídlila v zámku správa panství Dlažkovice. Celé druhé patro a západní část budovy byly prázdné. U zámku stál hospodářský dvůr, pivovar, lihovar, ovčín, myslivna a bažantnice. Zámek obklopovaly ovocné stromy. 

Dne 22. ledna 1945 se na zámku narodil Kryštof Maria Schönborn, od roku 1995 vídeňský arcibiskup a od roku 1998 kardinál. V souvislosti s migrační krizí v Evropě se často připomínalo, že cítí sounáležitost s uprchlíky mimo jiné kvůli vlastnímu osudu (po válce musel s celou rodinou opustit Československo na základě Benešových dekretů).

Od roku 2001 se majitelem zámku stala obec Vlastislav. Každoročně od jara do podzimu je na zámku přístupná expozice výtvarníků a fotografů činných v Českém středohoří. Zároveň je možné navštívit výstavu věnovanou historii Skalky a okolních hradů, připravenou občanským sdružením Hrady Českého středohoří.

V roce 2017 zámek navštívilo 477 návštěvníků.

Zámek je dvoupatrový, na obdélníkovém půdorysu. Na fasádě jsou patra spojena dlouhými pilastry. Okna v rámcích jsou zdobena uchy. Chodba prvního patra byla v roce 1959 sklenuta novou segmentovou klenbou. Podle některých autorů nový zámek projektoval Antonio della Porta. Je ale pravděpodobné, že ještě v 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Je totiž sotva představitelné, že by Kaplířové a Hrzánové sídlili ve stísněných prostorách středověkého hradu. Stavební materiál ze zámku zničeného Švédy byl pak použit na stavbu nové zámecké budovy.

Památkový katalog popisuje areál po jednotlivých částech, do zámeckého areálu patří samotný zámek a jeho ohradní zeď:

Zámek

Barokní panské sídlo z druhé poloviny 17. století, při jehož stavbě byl částečně využit pozůstatek středověkého hradu, zničeného za třicetileté války. Dvoupatrový jednokřídlý zámek ze  17. stol. má fasádu nad bosovaným přízemím členěnou vysokými pilastry s vloženými obdélnými okny v šambránách, jako autor je někdy uváděn Antonio della Porta. 

Ohradní zeď

Na budovu zámku těsně navazující ohradní zeď z omítaného smíšeného a cihelného zdiva uzavírá dnešní zámecký areál. Vznikla později než stavba zámku pravděpodobně během 19. století.

Původní evidenční list památky přidává:

Zděná omítaná stavba na 3 křídlé dispozici, dvoupatrová s bosovaným přízemím.Průčelí je 7 osé, členěné patrovýni římsami a pilastry. Okna lemovaná šambránami s uchy. Boční průčelí jsou 3 osá. Střecha sedlová, tašková.

V roce 1967 udává evidenční list, že „zámek spravuje Svazarm a má v něm umístěn sklad Civilní obrany“. Ve druhé polovině 20. století býval údajně na zámku tajný archiv StB. A další zdroje uvádějí, že „po druhé světové válce sloužil zámek jako depozitář Státního oblastního archivu v Litoměřicích“. Tak si vyberte…

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy (Svoboda Praha 1984)