Dorazil k nám před časem ze světa, konkrétně z Japonska, nový trend. Kočičí kavárny.
Pokud jsem dobře postřehl, tou první měla být takto zaměřená kavárna v Karlových Varech. Jenže díky průkopnické unikátosti trvalo papírování tak dlouho, že nakonec byla první Praha. Té karlovarské tak bohužel zůstal jiný, smutnější primát – pokud vím, je první zaniklou.
V dnešní době už jich po republice funguje několik, zkuste Google nebo FB. Pravda asi je, že největší šance a tudíž největší koncentrace je v Praze. Já se v sobotu 30. května 2015 nechal pozvat do karlínské Kavárny kočičí v Křižíkově ulici.
Z ulice vstoupíte přes dvojité dveře do vlastně úplně normální kavárny, kde je pár stolečků a pult. To vše ale nepatří obsluze a zákazníkům, ale 7 přítomným kočičounům, kteří vám jasně dávají najevo, kdo je tu doma. V rohu točité kovové schodiště vede do suterénu, kde je posezení pohodlnější, navíc obklopeno různými škrábadly a šplhadly. A je tu také zázemí, kam se kočky mohou schovat, když nemají na nikoho z přítomných náladu.
Sortiment je tu normální, jen navýšený o poplatek na zajištění dobrého bydla pro kočičí osazenstvo. Součástí ceníku je i pár stránek o přítomných kočkách – jméno, fotka, její osudy. Ten, kdo zajde, určitě ceny neřeší. Tady je důležitější něco zcela jiného – relax, pohoda, poklidné spočinutí.
Pokud budete chtít do některé z takových kaváren zajít, raději se ale ujistěte dopředu – rezervacemi se to tu jen hemží a taky by se vám mohlo stát, že se dovnitř už nevejdete.
