Nový židovský hřbitov Lovosice

Součástí Městského hřbitova v Lovosicích je v jeho severní části plocha, na které se nacházel místní druhý židovský hřbitov.

Psal jsem nedávno o hřbitově v Litoměřicích, že „nebýt jeho vyznačení na mapy.cz, vlastně bych si ho ani nevšiml“. A tady je to totéž – v rohu hřbitova je travnatá plocha bez viditelného ohraničení a označení, na jejímž konci u zdi stojí stavba, adaptovaná na obřadní síň. Až při usilovném pátrání a courání sem tam se podaří objevit pár posledních náhrobků, z nichž jeden je přeměněn na pietní místo s nenápadnými informačními tabulemi.

Z různých zdrojů:

Počátek stálého židovského osídlení Lovosic se datuje k počátku 17. století (snad 1618, jiné zdroje hovoří o roku 1688) a v témže století také vzniklo židovské ghetto (severozápadně od zámku) a stará synagoga. Tu v roce 1762 nahradila novější synagoga ve východní části ghetta v dnešní Přívozní ulici. Počátkem 19. století tvořilo ghetto 17 domů. Svého vrcholu dosáhlo židovské obyvatelstvo na přelomu 19. a 20. století, kdy zde v roce 1900 žilo 286 židů. Jejich počet pomalu klesal (v roce 1930 celkem 201) a existence místní židovské obce ukončila druhá světová válka. Během té byla zbořena stará synagoga, zatímco nová byla zbořena až po válce. Židovská čtvrť byla zrušena v období reálného socialismu.

V Lovosicích existovaly postupně dva židovské hřbitovy. Starý židovský hřbitov z 16. století (podle jiných zdrojů z roku 1714) se nacházel mezi ulicemi Vodní a Dlouhá a roce 1956 byl zcela zničen a na jeho místě bylo postaveno panelové sídliště.

6. září 1714 byl vystaven předpis k pohřbívání Židů v Lovosicích. Na základě předchozí supliky židovské obce, která poukazovala na nutnost zřízení místa pro pohřbívání svých členů, vydalo lovosické panství dekret ke zřízení takového místa. Židovské obci bylo přiděleno místo nedaleko za městem u dolní hospody na neobdělaném okraji kousku neupotřebitelné půdy, které měla obklopit zdmi a používat ho k pohřbívání. Za to měla židovská obec zaplatit městu počínaje rokem 1714 ročně na Vánoce tři kopy grošů. Postupem času bylo třeba hřbitov rozšířit. V roce 1781 proto židovská obec zakoupila kus pozemku od Franze Zaschky za 80 zlatých a v roce 1803 za 50 zlatých další pozemek od manželů Franze a Theresie Lerch. Na tomto starém židovském hřbitově byli tradičním způsobem pohřbíváni členové místní komunity a také členové některých židovských obcí z okolních vsí. Hřbitov ležel mezi bývalými ulicemi Skřivánčí a Vodní. Již v květnu roku 1920 jednalo městské zastupitelstvo o jeho zrušení. Usneslo se však na tom, že ho zrušit zatím nelze, protože ještě neuplynulo 40 let od posledního pohřbu. Už se zde však další pohřby nekonaly a hřbitov po dlouhá léta chátral. Ještě po roce 1945 byl obehnán mohutnou zdí. Byly na něm zbytky starých židovských náhrobků a rostly na něm nádherné, mohutné a staré jírovce. Oficiálně byl zrušen v roce 1956. Zbytky značně zdevastovaného hřbitova pak spolu se Skřivánčí a Vodní ulicí i okolní zástavbou definitivně zanikly při plošné demolici v letech 1972 – 1973. Od roku 1974 zde stojí blok panelových domů nového sídliště v nové Vodní ulici za restaurací Beseda. 

Nový židovský hřbitov v Lovosicích se nachází v západní části města Lovosice, jakožto součást komunálního hřbitova v Teplické ulici. Jde o v pořadí druhý židovský hřbitov, který byl založen v letech 1871 až 1872 (spolu s komunálním hřbitovem). V roce 1938 byl poškozen nacisty a poslední pohřeb zde proběhl v roce 1978. Po 2. světové válce byla údržba jen sporadická. V roce 1982 byla většina hřbitovní plochy využita jako skládka stavebního materiálu a odpadků. Po roce 1982 byly téměř všechny náhrobní kameny odvezeny na skládku do Čížkovic (ponecháno bylo jen několik náhrobků u východní zdi), zbořena byla zeď oddělující židovský hřbitov od sousedního komunálního hřbitova a jejich plochy byly sloučeny.U hrobu pana Glaesnerra jsou umístěny památeční desky připomínající osud lovosických židovských památek a hřbitova.

Součásti je novorománská obřadní síň se secesními prvky (bývalá židovská kaple), která dnes slouží potřebám komunálního hřbitova. V letech 1982 – 85 prošla rekonstrukcí.

Hřbitov je volně přístupný.

Jan Heřman: Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě; Rada židovských náboženských obcí v ČR 1981

U zdi se krčí pár výše zmíněných náhrobků – ty dva nejstarší (vlevo) jsou ohlazené časem a zcela nečitelné, jedna pozice vedle nich je prázdná a v zemi je pouze kamenná základna. Kus kamene s nápisem v kruhové ploše je opřen o stěnu. Následující náhrobky se od standardních katolických liší vlastně jen šesticípou hvězdou – Hugo Bergwein, Ludwig Kraus, vedle vpravo rodinná hrobka. O něco dál na stěně připevněná černá deska s obsáhlým německým textem z roku 2014, pod ní je do zdi zakomponovaný světlý sokl s českým nápisem „Pamatuj cos viděl“.

Poslední v řadě je pozůstatek honosného hrobu s novodobými doplňky. Pískovcový portál s trojúhelným štítem, po stranách rýhované hranaté sloupy s hlavicemi, mezi nimi předsazená plocha. Před ní dva schůdky, na ploše výklenek, v jeho spodní části umyvadlo-kašna, ve výklenku text o zemřelém. Na bocích rýhované kulaté sloupy na patkách, kolem nichž se ovíjí reliéf pnoucí rostliny. Na hlavicích  sloupů překlad se středovým obloukem se jménem Glaessner. Po obou bocích náhrobku zděné a omítané přístavky, na nich kamenné desky s nápisy. Vlevo: „Od 17. stol. vznikala / v Lovosicích židovská / čtvrť s vlastní synagogou. / Za okupace byli Židé / vysídleni synagoga / srovnána se zemí a hřbitov / vážně poškozen. / v r. 1982 byl židovský / hřbitov zrušen.“, vpravo „V těchto místech / býval v letech / 1871 – 1982 / židovský hřbitov“. Kdysi podle dostupné fotografie vypadal pomník zcela jinak (na webu místního muzea „Hrobka však byla již v havarijním stavu a hrozilo její zřícení. Díky včasnému zásahu pracovníků hřbitova a městského úřadu došlo v průběhu roku 2008 k její celkové rekonstrukci. Kromě města se na ní finančně podílela také Židovská obec Ústí nad Labem. V současnosti má tato hrobka novou a důstojnější pietní podobu.„)

Na travnaté ploše , snad ještě patřící k původní rozloze židovského hřbitova, stojí kovový artefakt, jakési kovové polosloupy, či roury – nikde jsem neobjevil ani čárku, oč se jedná.