Kaple svaté Panny Marie Einsiedelnské v Lovosicích

Na křižovatce ulic Teplická a Smetanova v Lovosicích stojí kaple svaté Panny Marie Einsiedelnské.

Malá stavba je spíše než církevním objektem válečným památníkem, a to hned dvojnásobným – kaple byla postavena jako připomínka padlého rakouského polního maršála Radicattiho a u zadní strany kaple se nachází hromadný hrob padlých vojáků.

Z různých zdrojů:

Kaplička Panny Marie Einsiedelnskéje malá stavba nacházející se v katastru města Lovosice, jež byla postavena jako připomínka Bitvy u Lovosic, první bitvy sedmileté války na českém území (30. září 1756 až 1. října 1756). V bitvě u Lovosic se 1. října 1756 střetlo cca 60 tisíc vojáků. Proti sobě zde stála rakouská vojska pod vedením polního maršála Maximiliana Ulyssese Browna proti pruské armádě. Pruský král Fridrich II. Velký v půlce bitvy již nevěřil ve vítězství, předal velení svým velitelům Keithovi a Bevernovi a odjel. Prusové však nakonec přece jen zvítězili. Hned v začátku bitvy byl těžce zraněn rakouský polní maršál generál Radicatti. Posléze na následky tohoto zranění zemřel. Pohřben byl v litoměřické Katedrále sv. Štěpána. Vdova po Radicattim pak nechala na onom památném místě při silnici na Teplice roku 1764 postavit malou kapličku zasvěcenou Panně Marii Einsiedelnské. Při stavbě kaple byla patrně zasazena i blízká lípa.

Panna Marie Einsiedelnská (nesprávně Einsiedelská) je černá socha Panny Marie s Ježíškem v kapli Panny Marie v benediktinském opatství ve švýcarském Einsiedelnu. Tuto sochu vlastnil původně poustevník sv. Meinrad. Po jeho násilné smrti r. 861 byl na místě, kde žil, založen klášter (Einsiedeln znamená poustevna) a socha byla umístěna do zdejší kaple a udála se kolem ní řada zázraků. Kaple se od r. 1000 stala oblíbeným poutním místem.

Na kapličce byla původně litinová pamětní deska s německým nápisem, připomínající bitvu. Roku 1948 byla nahrazena novou deskou ze švédské žuly s českým nápisem, kterou vytvořil lovosický kamenosochař A. Hnida.

Kaple v průběhu let postupně chátrala, až byla ve velice špatném stavu. Krátce po roce 1989 uvolnilo město prostředky a byla započata její rekonstrukce, která byla dokončena roku 1992. Již v roce 1991 byla opravena střecha kaple, provedeny nové nátěry omítek, osazeny okapy, vyrobeny a osazeny nové kamenné koule na podstavcích, rekonstruován kamenný hrob a zadány restaurátorské práce pro opravu dřevěného oltáře. Bez restaurace oltáře činily v roce 1991 náklady na opravu 55 000 korun. V roce 1992, po dokončení restaurace oltáře, byla uzavřena smlouva o výpůjčce mezi městem Lovosice a římskokatolickou církví a vzácný dřevěný oltář s Madonou byl zapůjčen do kostela sv. Václava v Lovosicích.

Další rekonstrukce kaple byla provedena v roce 2004, a to výměna střešní krytiny, oprava a nátěr fasády, oprava a konzervace veškerých kamenných prvků včetně celého hrobu a oprava a nátěr kovaného kříže, oplocení a branky kolem hrobu. Náklady na opravy v tomto roce činily přibližně 90 000 korun. Závěrečné úpravy byly provedeny v roce 2005 (úprava stávajících dveří kaple s obnovením tabulkového prosklení podle původního stavu). Interiér kaple byl vybaven fotoobrazem ve skutečné velikosti podle originálu a byly sem pořízeny další drobné církevní předměty.

V roce 2006 byla při příležitosti výročí uplynulých 250. let od bitvy velká vzpomínková akce spojená s rekonstrukcí bitvy historickými vojenskými soubory v dobových uniformách.

Spolek pro vojenská pietní místa cituje:

Nápis:
TATO KAPLIČKA
PANNY MARIE EINSIEDELSKÉ
BYLA VYSTAVĚNA NA PAMĚŤ RAKOUSKÉHO GEN.RADICATTIHO,
KTERÝ V BITVĚ PADL.
BITVA U LOVOSIC BYLA PRVNÍ BITVOU SEDMILETÉ VÁLKY.
BOJOVALO ZDE 33.000 RAKUŠANŮ POD VELENÍM POL.MARŠ. BROWNA
PROTI 28.000 PRUSŮ, JIMŽ VELEL PRUSKÝ KRÁL FRIEDRICH II.
PADLO A BYLO RANĚNO 2.273 RAKUŠANŮ A 2.606 PRUSŮ

V řadě dostupných okopírovaných textů (včetně wiki) je pěkný zmatek – ač cedule jasně uvádí, že polní maršál Radicatti byl Rakušan (ve výše zmiňované katedrále svatého Štěpána v Litoměřicích je mramorový epitaf, který na jeho počest nechala zbudovat císařovna Marie Terezie), pravidelně se vyskytuje tvrzení „Rakušané stáli proti pruské armádě vedené polní polním maršálem Radicattim“. CTRL+C a CTRL+V bez ověřování, zřejmě. Přitom na jiném místě wiki lze číst: „Pruská děla začala střílet na rakouské jezdectvo ve středu. Rakouské dělostřelectvo začalo také pálit na postupující pruský střed. Hned v této úvodní fázi boje byli zabiti generálové Kleist a Quadt na pruské a Radicati na rakouské straně. Po něm převzal velení generálmajor O’Donnell.“ Jednotlivé dostupné zdroje se rozchází v dataci a rozsahu oprav, nejspíš bych asi věřil tomu, co tvrdí litoměřická diecéze, ta uvádí i finanční náročnost jednotlivých prací.