Michelův kříž u domu čp. 123 v Jetřichovicích

Na půl cestě mezi silnicí, procházející obcí, a kostelem svatého Jana Nepomuckého v Jetřichovicích, stojí naproti dnešním záchytným parkovištím kříž, zvaný Michelův.

Nádherně opravený kříž poutá pozornost a zároveň klame tělem. Ze nejdůvěryhodnější zdroj informací o místním regionu lze bezpochyby považovat veleknihu Natalie Belisové Tulákům Jetřichovicka. Jenže jsem příslušnými stranami listoval sem a tam chvíli marně, než mne to trklo. Nebýt fotografie, byl bych bezradný – kříž totiž není na původním místě a text se zabývá především historií památky a jeho současné umístění je hrubě odbyto… Ale podle snímku na straně 45 se jedná o tento nezaměnitelný kříž, byť je na něm nebarevný a s částí kovové výzdoby odlišné od aktuálního stavu.

Takže citace z knihy:

Zřizovatelem kříže byl obchodník Franz Michel z usedlosti čp. 70. Přestože se zastavením obvykle říkávalo jménem jejich fundátora, tento kříž byl znám spíše pod názvem „Školní“. Stál pod farou blízko školy. U školních křížů se většinou obec scházela na počátku zbožných procesí, Michelův kříž nebyl v tomto směru žádnou výjimkou. Až do roku 1945 sloužil jako zastavení o svátku Božího těla. Z bohatě zdobeného pískovcového soklu vyrůstal kovaný kříž, vysoký devět loktů, s plechovou malovanou siluetou Krista. Pod nohama Spasitele byla postava Panny Marie Bolestné. Kříž byl postaven roku 1812 a téhož roku 27. září i vysvěcen jetřichovickým farářem Josefem Ruschem. Z boku jej osvěcovaly dvě plechové olejové lampy, kolem stál nízký dřevěný plůtek, šest loktů dlouhý a pět široký, ze stran rostly lípy.

Roku 1835 zdobily kříž dva nápisy. Pod siluetou Bohorodičky bylo psáno „Vater, vergieb ihnen, denn sie wissen nicht was sie thun!“ (Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!). Na soklu v kartuši byl vysekán nápis „Dieses Denkmahl ließ Franz Michel Unggesell und Handelsmann in Dittersbach im Jahre 1812 errichten“ (tento památník nechal vybudovat mládenec Franz Michel, obchodník z Jetřichovic roku 1812). Pokud jste kovaní germanisté, neošívejte se. Chyby v gramatice se u nápisů objevují velmi často. Jazykové normy byly teprve v plenkách, psalo se tak, jak kdo slyšel.

Zastavení bylo několikrát renovováno. Roku 1839 jej nechala na své náklady opravit vdova Franziska Michelová z čp. 70. Ke „svému“ zastavení se vrátila znovu roku 1863, kdy nechala kříž zkrášlit, nově oštafírovat a o svátku Povýšení svatého kříže znovu vysvětit. Páte Hoenstschel tehdy věnoval novou velkou siluetu Krista. Opakované zásluhy o rodinné zastavení vyvolaly v paní Michelové pocit, že nebýt její osoby, je s křížem amen. Což tak úplně vyvrátit nelze; v tom spočívala cena a nebezpečí rodinných patronací. Paní Michelová se cítila majitelkou a zachránkyní, a chtěla, aby o tom věděly i další generace. Proto se dopustila malého podvodu. Během restaurování nechala zatmelit starý nápis v kartuši a po oštafírování do ní vepsat jiný, kterým se označila za zřizovatele. Falešné údaje byly namalovány pouze olejovou barvou. Podfuk praskl v roce 1993, kdy kříž opravoval děčínský kameník Jan Pokorný. Při čištění vrstev nátěrů v kartuši náhle vystoupil přetmelený nápis se jménem právoplatného zřizovatele.

Není jistě bez zajímavosti, že ač kříž postavil obchodník z čp. 70, byl v době prvního soupisu křížů z roku 1835 stanoven patronem muk přísežný Josef Michel, hostinský z čp. 59. Byl to mladší bratr obchodníka Franze, který byl tehdy již pár let v Pánu – zemřel 10 .června 1828 ve věku pouhých 42 let. Proč farář přisoudil čestnou funkci krčmáři a nikoli pozůstalé rodině? Protože Franz se oběsil ve stodole… Podle následného vyšetřování trpěl melancholií a hypochondrií. Pro svou poloslepotu (v důsledku neštovic přišel o jedno oko) se nestal dědicem otcovy rychty, tu převzal vitální mladší bratr Josef. Doma mu to neklapalo a objevily se dluhy. Dokonce začal krást. Jeho tělo bylo v tichosti pohřbeno za hřbitovní zdí.

Na již zmíněné fotografii v knize je sokl na zcela jiném místě bez současného barevného štafírování, místo siluety Panny Marie je mezi rozvilinami oválná nápisová destička. Bohužel v knize není přesně lokalizována předchozí pozice kříže, stejně jako tu není ani zmínka o přesunu a opravě. Nepodařilo se mi najít žádné info…