Vyhlídka Růženka

Na Pastevním vrchu u Růžové stojí od roku 2018 vyhlídková věž Růženka.

Býval to takový nenápadný kopeček pro fajnšmekry. Sice sem vedla turistická značka a naučná stezka, ale vedle křížku tu stál jen dřevěný „posed“, z něhož se naskýtaly výhledy, o kterých neinformovaní neměli tušení – koho by napadlo, že z nízkého pahorku může být tak perfektní rozhled kolem dokola?

Jenže některým to nestačilo a měli vizi. A tak se pojednou objevily v mediálním prostoru informace o tom, že tu má „cosi“ vzniknout. A strhla se lavina, jako v případě Falkenštejnu. Vizualizace vyvolávala vášnivé diskuze, odpůrci nadávali příznivcům a naopak, plánovaná stavba vyvolala obrovskou kontroverzi. Stavba nakonec přece jen vznikla, hádanice lze zaslechnout stále i v dnešní době, ale pravdou je, že z Růženky se stal vyhledávaný turistický cíl a po většinu roku se nepodaří vyhlídku zastihnout bez návštěvníků…

Dřívější tabule s popisem panoramatu nahradila kresba uvnitř stavby, nad kruhovými otvory, připomínajícími okna ponorky Nautilus, se táhne kresba okolní krajiny s popisem orientačních bodů.

Nejprve kompilát z oficiálních zdrojů:

Vyhlídková věž s poetickým názvem Růženka je veřejnosti přístupnáod jara 2018 na kopci Pastevní vrch v katastru obce Růžová. Obec Růžová se nachází 8 km od obce Hřensko.

V druhé dekádě 21. století prezentovala obec Růžová záměr vybudovat na Pastevním vrchu místo stávajícího dřevěného vyhlídkového posedu kamennou rozhlednu.

Debaty o tom, zda stavět, a jak by měla novodobá rozhledna vypadat, vedli představitelé obce Růžová se Správou CHKO Labské pískovce více než patnáct let. Původní návrh Správy postavit dřevěnou rozhlednu na čtyřech patkách obec kvůli kratší životnosti stavby odmítla, nelíbila se ani varianta stavět rozhlednu na nedalekém Kovářském vrchu. Později vedení obce oslovilo liberecké Studio Mjölk, jehož architekti od roku 2009 vypracovali postupně několik variant návrhů. Po dohodě se Správou byla původní preferovaná varianta 12 metrů vysoké betonové rozhledny nakonec snížena na 6,2 metrů.

Betonová vyhlídka netypického tvaru v Růžové vznikla v rukou architektů sdružení MJÖLK, dle jejichž návrhu stojí věž Vokurka v Heřmanicích, vyhlídka nad Tanvaldem, vyhlídka Finkenstein ve Smržovce, Bílá věž v Bílém potoce a další. Zelenou barvu by stavba měla získat tím, že do několika let poroste vhodně vybranými rostlinami. Svým vzhledem tak, přesto že je betonová, nenaruší vzhled kopce. Studio o stavbě píše:

Vizuální koncepce vyhlídky navazuje na estetiku sopečných kuželů nedalekých kopců a vojenských řopíků prvorepublikového opevnění. Poměrně jednoduchou železobetonovou konstrukci doplňují čedičové bloky, které vytváří plynulý přechod, mezi terénem a betonovou částí stavby. Na venkovním povrchu vyhlídky je instalovaná nerezová síť, která má sloužit jako vegetační opora. Během pár let by rozhledna měla obrůst popínavými rostlinami a začlenit se tak do tvarosloví okolní úchvatné krajiny.

Vlastní stavba rozhledny je pouhých 6,5 m vysoká (vyhlídková podesta je nad terénem pouze dva metry, přístup na ni je po 16 schodech) s překrásným kruhovým výhledem. Na německé straně na severu je vidět celé panorama saských stolových hor, tyčících se nad údolím Labe – např. Grosser a Kleiner Zchirnstein, Pfaffenstein, Papststein, Lilienstein, Zirkelstein, Schrammsteine, Kaiserkrone. Na straně české pískovcové skalní stěny v oblasti Pravčické brány, ve směru hodinových ručiček pak můžeme pozorovat východněji položené partie Českého Švýcarska a Lužických hor s Jedlovou nebo Studenecem, Růžovský vrch, Vlčí horu, část Ralské pahorkatiny a Českého středohoří s Vlhoštěm a Milešovkou. Toto kruhové panorama na jihozápadě uzavírá Děčínský Sněžník.

Vyhlídka je umístěna na pozemku obce Růžová a také veškeré pozemky užívané při výstavbě jsou v jejím vlastnictví. Vynaložené náklady spojené se zhotovením projektové dokumentace, biologického hodnocení území a vydáním stavebního povolení a samotnou stavbou činily 2,7 mil. Kč Na výše uvedených nákladech se částečně spolupodíleli občané a podnikatelé obce. Obec Růžová na podporu výstavby rozhledny vyhlásila veřejnou sbírku, na jejíž konto se sešla z příspěvků občanů, místních firem i některých okolních obcí částka zhruba 300 000 Kč.

Stavba rozhledny byla zahájena v roce 2017, slavnostní otevření vyhlídkové věže se uskutečnilo 21. dubna 2018. Na zdech v interiéru stavby byla zveřejněna jména všech, kteří přispěli na její realizaci.

Pastevní vrch, dříve zvaný Hutberg, je na první pohled nevysoký kopec 402 m n. m. V minulosti byl odlesněn pastvou dobytka (z této skutečnosti vychází název, zavedený po roce 1945). Jeho vrchol byl již v minulosti vyhledávaným místem s nádherným kruhovým výhledem. Stával tady větrný mlýn, který však vyhořel v roce 1868.

Posléze byla na západním úpatí Pastevního vrchu vybudována turistická chata s vyhlídkovou terasou Hubertusbaude. Tehdy byla velmi navštěvovaná, pořádaly se zde dokonce taneční zábavy. Oblíbený výletní cíl (6. února 1932 sice vyhořel, nicméně byl následně obnoven) sloužil svému účelu do 2. světové války. Po jejím skončení se na vrchu usídlila Československá lidová armáda, která tu vztyčila radar a později dřevěnou hlásku. Zabranou chatu využívala jako svoji ubytovnu. Koncem 50. let byla již zchátralá chatu zbořena (její základy jsou zde dodnes patrné).

Na severním úpatí Pastevního vrchu stávala samota Neudorfel (Nová Víska). Po odsunu německy mluvícího obyvatelstva po roce 1945 byla srovnána se zemí.

Na vrcholu Pastevního vrchu stál též dřevěný kříž. Roku 1809 jej Johann Christoph Schubert z Růžové (Rosendorfu) nechal nahradit kamenným křížem. Ke kříži stoupala každý rok dvě prosebná procesí. Na jaře se obec vydala prosit za dobré počasí a dobrou sklizeň a na podzim obyvatelé Růžové přicházeli poděkovat za úrodu a ochranu obce. Kříž byl renovován v roce 2005.

Kopec byl využíván i k pozorování rozličnými vojsky, a to nejen v dobách válečného ohrožení. Také po roce 1945 zde byla umístěna vojenská strážní jednotka s radarem. Vojáci vrch opustili v roce 1948.

A k tomu pár drbů, poskládaných způsobem Jedna paní povídala:

Stavbě bylo a je mnohými kritiky vytýkáno, že připomíná návrh Kaplického Národní knihovny, slavný Blob. Tvar vyhlídky v obci Růžová byl přitom údajně navržen před publikováním „chobotnice“. Soutěž na podobu knihovny probíhala dvoukolově v letech 2006-7, studio Mjölk píše o začátku spolupráce s obcí od roku 2009. Z dostupných textů není úplně jasné, kdy přesně se veřejnost s podobou Blobu mohla seznámit, ale vypadá to už na rok 2007. Tak nevím…

Stavba měla být původně mnohem vyšší, je to patrné i z dostupných původních návrhů. Jenže odpovědné orgány, jak už to bývá, protestovaly a zakazovaly. A stavba tak musela silně klesat… Naštěstí to na výhled nemělo vliv (pamětníci si možná všimli, že došlo k patřičné redukci okolní zeleně, takže výhled je vskutku kruhový).

„Zelená“ věž… To se, pravda, moc nepovedlo. Vím o lidech, kteří se podivují, co to za síť je na povrchu stavby. Vůbec je nenapadne, že se po ní měla pnout zeleň. Pokud se dobře pamatuji, při slavnostním otevírání byly kolem dokola sazenice břečťanu. Není po nich ale ani stopy. Slyšel jsem takové zvěsti, že snad proto, že základy věžičky přesahují do okolního terénu a kořeny tak narazily místo na potřebnou půdu na beton. Myslel jsem že proto, že je na vrcholu sucho a rostliny uschly… Ovšem údajně za všechno mohou lidé, jak se lze dozvědět z médií:

28. listopadu 2021
Plotem a ostnatým drátem je obehnaná rozhledna Růženka na Pastevním vrchu v obci Růžová na Děčínsku. Vstoupit se do ní dá, ale jinak je její spodní část ohrazená. Stalo se tak kvůli vandalům. Místním už došla trpělivost s lidmi, kteří soustavně ničí zeleň kolem rozhledny, jíž má kopule obrůst.

„Celá kopule rozhledny měla být zelená. Už tři roky tu vysazujeme pnoucí růže, břečťan a další rostliny, ale hlavně děti to vždycky rozšlapou,“ postěžovala si starostka Helena Křížková (SNK Růžová).

Zábranu z ostnatého drátu ještě doplňují cedule s textem určeným hlavně rodičům malých dětí: „Milé děti, protože jste tři roky úspěšně ničily veškerou výsadbu a vaši bio eko koko nezodpovědní rodiče vám to dovolili, museli jsme prostor ohradit. Pozor, hrozně to píchá.“

Obyvatelé Růžové každý podzim kolem rozhledny vysázeli 80 rostlin, další sezony se dočkala málokterá.

„Vím, je to ošklivý, ale nevím, jak to udělat jinak. Když tam dáme jen zelené pletivo, ať to trochu vypadá, lidi ho poničí a stejně tam budou lézt,“ říká starostka s tím, že musí ocenit, jak se místní o rozhlednu starali. „A když návštěvníky napomínali, ti byli ještě vulgární,“ dodává.

Jak dlouho ostnatý drát kolem rozhledny zůstane, starostka neví. „Teď jsme zasadili nové keříky a uvidíme, jak to bude vypadat na jaře. Věřím, že toto opatření účinné bude,“ myslí si Helena Křížková.

Paní starostka, jejímž vyvzdorovaným dítkem Růženka je, se zuby nehty brání označení rozhledna a proto se oficiálně hovoří o vyhlídce, vyhlídkové věži. Paradoxem je, že v roce 2019 se stala rozhlednou roku 2018…