Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů v Hamru na Jezeře

U vjezdu do Hamru na Jezeře od Stráže pod Ralskem na své okolí značně převyšujícím vrchu stojí kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů.

Dominantní stavba je částečně zakryta okolním porostem – z vrchu od kaple musel kdysi být nádherný výhled, teď je bohužel i v zimním období víceméně ukryt za větvemi stromů.

Od ulice Liberecká (a přiléhajícího parkoviště) vedou strmým svahem vzhůru ke kapli pískovcové schody. Je na nich silně vidět, že kaple zřejmě bývala hojně navštěvovaným poutním místem – schody jsou silně sešlapané, v zimním období je výstup (a hlavně sestup) adrenalinovým zážitkem.

Kaple je kulturní památkou:

Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů byla postavena podle datace na klenáku vstupu v roce 1832. Zajímavé pojetí využívající barokní tvarosloví doplnily romantizující prvky navíc zdůrazněné po novodobém odstranění omítek a odhalení části zdiva z pískovce.

Jednolodní, drobná, podélná stavba obdélného půdorysu (zděná a omítaná) postavená vysoko na kopci nad vesnicí. Hlavní průčelí otočeno k západu. Vstupní portál zakončen vysokým hrotitým obloukem. Vstupní dveře pravoúhlé, dvoukřídlé. Prostor kolem štítku a kliky chráněn obdélným plechem. Nad dveřmi obloukovitý světlík do jehož středu vložen latinský kříž. Portál zakončen středovým klenákem na kterém vytesán datum výstavby: “1832”. Vstupní portál tvořen nárožními pilastry, patky zdobeny reliéfní kartuší. Nad hlavním vstupem trojúhelníkovitá nika s malovaným motivem Božího oka. Průčelí zakončeno trojúhelníkovitým odstupňovaným štítem. Fasáda kaple výrazně zdobena kamennou bosáží a korunní římsou. Na průčelní straně bosáž nárožní, na obou stranách kaple přechází do mohutné podezdívky. Na oltářní straně zakrývá téměř celou spodní stranu stěny. Na bočních stranách kaple vždy jedno okno dělené do 12 polí. Ostění kamenné, lehce profilované. Na východní straně malé pravoúhlé okno kryto vnější dřevěnou okenicí. Střecha sedlová, kryta dehtovým papírem typu kanadského šindele. Na východní straně drobná dřevěná sanktusová věžička. K původnímu vybavení kaple patřil oltář se soškou Panny Marie, lidové práce z 19. století. 2007 kaple vymalována nově náboženskými motivy.

Drobná kaplička z 1. poloviny 19. století patří k typickým zástupcům drobných, pozdně barokních sakrálních památek. Z původní podoby kaple však zbylo málo. Fasáda kaple nese znaky přestavby na konci 19. století nebo na počátku 20. století.

Původní evidenční list památky z roku 1967 obsahuje údaje, které odvál čas a už nejsou pravda:

Okraj vrcholu štítu s koulemi a čučkem. Uvnitř kaple valená klenba s lunetami. Sedlová střecha s taškami, hranolový sanktusník, krytý plechem.

Po koulích na štítě ani stopy. Tašky na střeše by byly lepší než aktuální „smirkový papír“. Sanktusní věžička ze dřeva je kryta dřevěným šindelem s oplechováním, na jejím vrcholu dvojitý kříž, doplněný zkříženými hornickými kladívky.

Kaple si všímají i média:

Kameny na stavbu kaple a její oltář byly dovezeny z nedalekého hradu Děvín. Po roce 1945 byla kaple, tak jako řada sakrálních památek v pohraničí, postupně poničena jak lidmi, tak povětrnostními vlivy a zařízení bylo rozkradeno. Díky rekonstrukci byla v roce 1992 zachráněna. Byla opravena střecha a doplněna obrazová výzdoba. Vysvěcena byla znovu v roce 1998. Celková větší rekonstrukce proběhla v roce 2008.

Oltář je zdoben obrazem Poslední večeře páně. Hlavní obraz za oltářem zobrazuje svatou Pannu Marii s Ježíškem v náručí. Menší obraz vpravo představuje svatou Barboru – patronku horníků a po levé straně je vyobrazena svatá Zdislava – patronka zdejšího kraje.

Poněkud zvláštní je tvrzení, dostupné např. na wiki:

Kameny na stavbu byly přivezeny z nedalekého hradu Děvín, pro obvodové zdivo byly získány na místě. Ke kapli byly vybudovány dlouhé kamenné schody, po nichž přicházelo procesí poutníků.

Není mi totiž moc jasné, co je myšleno obvodovým zdivem, na jehož výstavbu byl údajně použit místní materiál. Co tedy (krom výše zmíněného oltáře) pak bylo vystavěno z rozebraného hradu?