Kostel svatého Václava v Želenicích

V centru Želenic Na Návsi stojí kostel svatého Václava.

Jednoduchá, ale v podstatě ze všech stran nepřehlédnutelná stavba.

Z netu a dalších zdrojů:

Kostel svatého Václava je římskokatolický kostel v Želenicích v okrese Most. V roce 1993 byl kostel renovován a 7. února 1994 byl prohlášen kulturní památkou ČR.

První písemná zmínka o kostele sv. Václava se nachází v registrech papežských desátků z roku 1352, kdy odváděl ročně 6 grošů. Kolem roku 1385 se stal farním kostelem. V letech 1847–1848 byl na místě původního dřevěného kostela postaven nový zděný kostel, jehož donátorem byl kníže Lobkovic z Bíliny. Kostel byl dostavěn v roce 1848 a dne 16. července zde proběhla první mše. Ze starého kostela byly do věže zavěšeny 3 zvony a do kostela přeneseny varhany. V období první světové války byly dva zvony z 18. století rekvírovány společně s píšťalami varhan. V roce 1894 byly koupeny z evangelického kostela v Karlových Varech starší varhany z roku 1860, vyrobené varhanářem Josefem Müllerem z Chebu. Dva zvony byly odlity v roce 1922 ve zvonařské dílně Richarda Herolda v Chomutově.

Kostel se nachází uprostřed obce na návsi a tvoří její dominantu. Jedná se o jednolodní novoklasicistní stavbu obdélného půdorysu. V kostele se nachází socha sv. Rocha z roku 1760, která dříve stála před kostelem. V bývalé faře čp. 27 naproti kostelu dnes sídlí obecní úřad.

Památkový katalog je výjimečně podrobný:

Jednolodní kostel byl postaven na místě starší stavby v letech 1847-8.

Zděná omítnutá stavba na obdélném půdorysu, zasazená do mírně stoupajícího terénu. Jeho architektonické pojetí je nezvyklé v tom, že má shodně provedenou západní a východní stranu (rozdíl je pouze ve věži, která je na východní straně kostela). Západní průčelí má střed předstupující v mírném rizalitu. Dolní část stěny chrání poměrně vysoký sokl, který obíhá celou stavbu. U obou nároží je v celé výši stěny pásová bosáž, která pokračuje i na nároží středního rizalitu – zde však, díky tomu že zubatě střídá nad sebou širší a užší pásy, působí jako bosáž kvádrová. V ose středního rizalitu se nachází vstup, přístupný po čtyřech schodech (horní stupeň je zároveň prahem). Jsou to dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce, na každém křídle s čtyřmi výplněmi nad sebou. Na pravém dveřním křídle je esovitě prohnutá klika, dole zdobená protáhlými listy či stvoly a na horním konci rozšířená do nahoru vyklenutého listového motivu. Obdélné kování kolem zámku má dole tulipánovitý květ, obrácený směrem dolů. Mezi výplněmi pravého křídla první a druhou zdola se nachází čtvercové madlo s vystupujícím středem, nasazené na kruhové kování. Dveřní otvor je zvýrazněný portálem. Po stranách je vždy jedna lizéna a nad ní směrem vzhůru se rozšiřující konzole, podpírající trojúhelný fronton. Nad vstupem je obdélné, nahoře půlkruhově zakončené okno ve ven se rozšiřující špaletě. Otvor lemuje úzká šambrána. Okno je uzavřené dvoukřídlými dřevěnými žaluziemi s vodorovně kladenými lamelami. Průčelí ukončuje prostý pás kladí, obíhající celý kostel a nad ním pak hlavní římsa. V šíři středního rizalitu se nad stěnou zvedá trojúhelný štít, lemovaný profilovanou římsou.

Protějškové východní průčelí je provedené stejně jako západní – s drobnými rozdíly. Jednoramenné schodiště ke vstupu má stupně orientované kolmo k ose kostela, před vstupem je pak rovná podesta a nad ní ještě dva stupně ke dveřím. Vlastní dveře jsou provedené zdobněji. Výplň druhá a třetí zdola jsou plasticky orámované na způsob perlovce a uprostřed mají vyřezávaný motiv květu. Oba motivy jsou podobné, tvořené rozvinutým květem s osmi lístky – v dolní výplni je tento květ kruhový, zatímco v horní oválný, orientovaný na výšku. Rozdílem je také to, že okno nad vstupem je zde prosklené. Členěné je různě širokými příčlemi. Širší příčle jsou tři – dvě vodorovné (jedna v polovině a druhá pod horním obloukem) a jedna svislá (v polovině). Každé ze čtyř takto vzniklých polí pak člení ještě jedna svislá a dvě vodorovné příčle, horní oblouk pak sluncovité příčle. Do střechy kostela je na východní straně (za štítem) zasazená hranolová věž se zkosenými nárožími. V každé ze čtyř stěn je obdélné, půlkruhově zakončené okno v šambráně, vyplněné dvoukřídlými dřevěnými žaluziemi s vodorovně kladenými lamelami. Pod oknem – kromě západní stěny – je pak kulatý ciferník hodin s římskými číslicemi. Profilovaná hlavní římsa věže je nesená poměrně velkými volutovitými konzolami, plocha mezi nimi je zdobená symetrickým ornamentem. Věž má plechovou stanovou střechu, ukončenou makovicí s jednoduchým křížem.

Pětiosé jižní průčelí kostela má trojosou střední část předstupující v mírném rizalitu. Na fasádě se opakuje motiv klenákové bosáže ze západní a východní strany. Po obou bočních stranách bosáž lemuje krajní osy (klenáky směřují dovnitř) a je rovněž vně dvou os vedlejších (tj. bosáž chybí po stranách střední osy). Ve střední ose se nachází vstup – obdoba západního vchodu. Rozdíl je v madle, které má přední část nikoliv čtvercovou, nýbrž kruhovou a také v portálu, kde je nad vstupem místo trojúhelného frontonu pouze profilovaná rovná římsa. V krajních osách je v dolní části poměrně velké kruhové okno ve špaletě, lemované úzkou šambránou. okno je rozdělené silnými příčlemi do rovnoramenného kříže a ještě dvěma tenkými diagonálními příčlemi. V osách vpravo a vlevo od střední osy je podobné, avšak menší a zaslepené okno. Všech pět os v horní části fasády vyplňují stejná okna, jako je okno na východní straně. Protější severní průčelí je stejné, jako to jižní – s tím rozdílem, že v dolní části fasády chybí otvor v osách druhé a čtvrté od východu a místo vstupu je ve střední ose třetí kruhové okno. Kostel má valbovou střechu, nad západním štítem je střecha sedlová, krytinou jsou tašky bobrovky.

Poznámka: popis odpovídá stavu v červenci 2004.