V sobotu 16. května 2015 se v Jižním lomu u Sokolova konala jedna z tradičních extrémních akcí, překážkový závod jednotlivců a družstev pro příslušníky Integrovaného záchranného systému (IZS), veřejnost a děti s názvem Bahňák.
Už je to nějaký pátek, co jsem měl možnost se na tenhle západočeský skvost podívat, a stále jsem doufal, že si tuhle unikátní fotopříležitost budu mít možnost zopakovat. A na konci 20. týdne roku 2015 jsem se dočkal. Alespoň jsem zužitkoval svoje nové boty, stejně jako tehdy. Sice jsem nestihl úplně všeho, ale užil jsem si vrchovatě.
Letos jsme na místo dorazili o něco později, takže ty úplně nejmenší kategorie už dobíhaly. A nakonec jsme odjížděli o něco dřív, takže jsem neviděl ani soutěž družstev. Možná je to dobře, protože jinak bych nad fotkama seděl doteď. I takhle jsem jich nasekal přes 1400 (a doufal, že se alespoň některá povede). Což se nakonec možná i zadařilo, podívejte se o fous níž sami.
Oproti minulé návštěvě mi přišlo všeho nějak víc – víc stánků s občerstvením (přesto občas šílené fronty), víc atrakcí (od skákacích hradů pro děti přes cvičení pod pódiem po bungee jumping), víc fotografů. Jen ten kaolin mi tentokrát přišel nějaký řídký, ani jsem nebyl moc zacákaný, a na foťáku dokonce tentokrát ani kapka.
Pokud potřebujete nějakou vazbu na náš region, tak tady je – i letos tu startoval Jan Šeps, profesionální hasič z Varnsdorfu. Ve své kategorii skončil letos na šesté pozici, i když ho ve výsledkové listině nenajdete (pokud to organizátoři neopraví) – po komplikacích s registrací totiž startoval jako náhradník za jednoho z odstoupivších.
Počasí vyšlo na jedničku, žádné úmorné vedro, sluníčko svítilo tak akorát. Fotografové s největšími objektivy se vyčerpali za prvních pár hodin, takže u dospělých kategorií už bylo volno i v těch nejlukrativnějších místech k focení. Jen by možná stálo za úvahu nějak lépe vyřešit páskování a přístup kolem trati, pořád někdo přelézal a podlézal, aby se někam dostal, protože to i při nejlepší vůli snad ani jinak nešlo. Přesto nemohu než i letos smeknout přede všemi, kteří se do toho pustí. Ať už jako organizátoři, natož ti, co tohle dobrovolně absolvují. Tady opravdu nejde o vítězství (i když sláva vítězům), mnohem důležitější je dosáhnout cílové mety a přežít, pokud možno ve zdraví. Snad budu mít ještě někdy šanci…
A protože Jan Šeps startoval za požáry.cz, tak samozřejmě reportáž (včetně videa a lepších fotek) tady ->
