Málem na dohled od Rumburku či Varnsdorfu leží za hranicemi kousek moravské historie. K mnohým našim uším se nikdy nedostala, ale herrnhutští obyvatelé o příběh o vzniku jejich městečka pečují pozorně. A přitom je to i náš příběh a měli bychom asi o něm trochu vědět.
Takže jak se to ve zkratce asi odehrálo: Žili byli děd i babka kdesi v zemi moravské. Vedlo se jim všelijak, ale protože se hlásili k Jednotě bratrské a bylo 18. století, byl nejvyšší čas sbalit si fidlátka a rychle se vypařit. Moravané neputovali se svými rodinami tak jako o generace dříve J.A. Komenský přes Polsko a Švédsko až někam do Flander, ale zvolili náruč tolerantního Saska, kde hned za kopečky v Horní Lužici narazili na vstřícného pána Mikuláše Ludvíka hraběte ze Zizendorfu. Ten jim poskytl místo, čas i materiál na stavbu nové osady. Psal se rok 1722 a osada dostala jméno Herrnhut (Ochranov).
Tolik k historii. Pokud chcete vědět víc, nebo si raději chcete udělat vlastní obrázek, je nejlépe se tam rozjet, zvlášť když je to tak blízko. Doporučit mohu a musím návštěvu tamního Vlastivědného muzea, kde se dozvíte mnohem víc, kde dostanete psaný výklad v češtině, kde jsou k mání i další česky psané prospekty a materiály o celé oblasti, a kde je to všechno za hubičku (pokud si počítáte hubičku za euro a půl) nebo i zadarmo. A aby to bylo stylové, ono muzeum sídlí v Komenského ulici.
Městečko je to drobné, ale milé, tím duchem Jednoty bratrské prosycené. Ale i my, čeští pohani, se v něm můžeme cítit výborně. Prožil jsem tam prima den a je jasné, že je mnoho důvodů se tam ještě vrátit a navíc jsem se stihnul rozhlédnout i po okolí, ale to až ve druhé části.
