Milešovka

Královna Českého středohoří. Nejvyšší. Největrnější. Hromová hora s nejvyšším počtem bouří. Nepřehlédnutelná…

Byť jsem měl tenhle nezaměnitelný vrchol za posledních pár let nakoukaný ze všech možných stran, výstupu na vrchol jsem se úspěšně nějakou dobu vyhýbal. Řeči o tom, jak je výstup náročný, kolik lidí nechalo plíce cestou vzhůru, jak strmý a vyčerpávající je to kopec. Inu, v létě se už nedalo nic dělat, motyka spustila a já se vydal na cestu. Po pravdě – zažil jsem horší výstupy, zažil jsem prudší převýšení, a nakonec k mému zklamání jsem zažil i lepší výhledy. Na to, jak je vrchol ze všech stran dominantní, je aktuální výhled z vrcholu sice perfektní, ale vlastně velmi omezený – rozhledna je údajně v rekonstrukci a nepřístupná, takže se lze dostat pouze k vyhlídce pod meteorologickou stanicí a o kus dál je výhled buď z restaurace, nebo z terasy pod ní. Na všechny ostatní strany nic…

Takže kompilát z různých zdrojů:

Milešovka je nejvyšší hora Českého středohoří. Její vrchol leží ve výšce 836,7 metrů nad mořem. Jméno získala podle nedalekého Milešova (2 km). Byla zde zřízena národní přírodní rezervace (51,3 ha, od roku 1951). Z vrcholu hory je kruhový rozhled do dalekého okolí, Milešovka totiž všechny ostatní vrchy v Českém středohoří výrazně převyšuje a je považována za největrnější horu Česka, bezvětří je tu jen osm dní v roce. Výskyt bouřkového počasí na Milešovce meteorologové zaznamenávají až 30 dní v roce.

Na vrcholu Milešovky vznikla ve dvacátých letech 19. století jedna z prvních horských restaurací v Čechách. V roce 1905 byla na vrcholu zřízena meteorologická stanice a u ní pak 19 metrů vysoká rozhledna. O její zbudování se zasloužil teplický průmyslník a nadšený alpinista Reginald Czermack, čestný předseda Horského spolku pro severozápadní Čechy v Teplicích. Na návrh stanice bylo vypsáno výběrové řízení, v němž zvítězil projekt architekta J. Hocka v romantickém duchu.

Dnes je na vrcholu hory stálé meteorologické pracoviště Ústavu fyziky atmosféry, součást Akademie věd ČR. Za příznivého počasí může rozhlednu navštívit veřejnost a ve věži si prohlédnout stálou expozici. Výstup je obvykle provázen odborným výkladem o historii a výsledcích meteorologických pozorování. Na vrcholu se též nachází významný telekomunikační bod, užívaný zejména pro dálkový přenos dat (mimo jiné i pro komunikaci mezi Prahou a některými městy v severních Čechách). Funguje zde také stálá meteorologická a telekomunikační služba. Pro zajištění provozu na vrcholku hory byla od severu zřízena malá nákladní lanová dráha.

První, kdo zajistil návštěvníkům základní podmínky k delšímu pobytu na vrcholu hory, byl Antonín Veber († 1858), hostinský nejprve v Milešově a později ve Velemíně. Veber pochopil možnosti, jaké poskytování stravovacích a ubytovacích možností na Milešovce nabízí. V roce 1820 zde se souhlasem správy hrzánovského panství, kam hora patřila, zřídil provizorní hostinec. Aby mohli návštěvníci zažít pověstný východ slunce, postavil zde roku 1825 několik přístřešků, umožňující přenocování. Veber se také zasloužil o zřízení pohodlných přístupových cest na vrchol z Bílky a z Velemína.

Veber na kopci zřídil také obchod, kde se prodávala bižuterie, české sklo, minerály z okolí a další upomínkové předměty. Hospoda byla časem rozšířena na dvě jídelny, poblíž postavena kaplička a upravilo se také prostranství k tanci. Za Vebera byla také na vrcholu postavena čtyřmetrová rozhledna. Po Veberově smrti se nájemci restaurace střídali, v únoru 1905 však budova vyhořela. Ještě téhož roku ale postavila ledeburská lesní správa hospodu novou.

Na vrchol se můžete vydat z několika výstupových míst:

• z Bílky – 2,1 km po červené turistické trase (parkoviště)
• z Milešova – 2,5 km po červené turistické trase (od hřiště)
• z Velemína – 5 km po modré turistické trase
• z Černčic – 2,3 km po modré turistické trase
• Lovoš – Milešovka – po modré turistické trase  z vrcholu na vrchol – 12 km

Milešovka převyšuje okolní krajinu o více než 350 m a nabízí tak ideální rozhledové místo. Samotný vrchol je však téměř ze všech stran zalesněný. Nádherné panoramatické pohledy do všech světových stran se návštěvníkům naskytnou až z meteorologické stanice. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout na Krkonoše, Šumavu, Krušné hory, Prahu, výjimečně až na 300 km vzdálené vrcholky Alp.

O na letáku na plotě inzerované nepřístupnosti rozhledny z důvodu rekonstrukce jsem nikde na netu nenašel ani slovo. Nemohu tedy uvést, od kdy do kdy by měla trvat a jak to s všude inzerovanými super kruhovými výhledy vypadá…