- Památník bývalého nádraží Strupčice zaniklé místní železniční dráhy Počerady – Vrskmaň
- Fara u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách
- Dům č.ev. 124 v Janově-Novém Boru
- Viniční dům Kartuziánský lis v Mělníku
- Barokní sýpka v Brníkově
- Budova kampeličky v Podbradci
- Bývalá železniční stanice Horní Jiřetín
- Bývalý pivovar Postoloprty
- Dům čp. 3 na Mírovém náměstí v Postoloprtech
- Budova nové radnice v Postoloprtech
- Budova bývalé restaurace Pod lesem čp. 2119 v Tylově ulici v Litvínově
- Rieckenova vila u textilní továrny v Šumné-Litvínově
- Textilní továrna v Šumné-Litvínově
- Úpravna vody Bílý potok – Meziboří
- Pivovar v Lišnici
- Barokní sýpka (bývalá tvrz) v Lišnici
- Bývalý statek čp. 14 v centru Polerad
- Nádražní budova v Chotyni
- Bývalá venkovská usedlost (hotel RON) u kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích
- Fara u kostela Navštívení Panny Marie v Lobendavě
- Ambity křížové cesty u kostela svatého Jiří ve Chřibské
- Bývalé děkanství u kostela svatého Jiří v Horním Slavkově
- Skalní most Bastei
- Lesní divadlo u Sloupu v Čechách
- Mayerův gloriet v Karlových Varech
- Egermannův dům čp. 100 v Novém Boru (Pivovar Born)
- Bývalá plynárna ve Hřensku
- Budova pošty čp. 55 v Novém Boru
- Gloriet nad bývalou Střelnicí u České Kamenice
- Altán na Jehle u České Kamenice
- Torzo střeleckého sloupu pod Jehlou v České Kamenici
- Bývalá Střelnice ve Sládkově ulici v České Kamenici
- Altán na pěšině nad Máchovou ulicí v České Kamenici
- Vila Franze Matzkeho v Máchově ulici v České Kamenici
- Bývalý vrchnostenský špitál v České Kamenici
- Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem
- Vinice v Brné
- Café Henke v Rumburku
- Obřadní síň hřbitova v Kralupech nad Vltavou
- Automatické mlýny
- Sluneční hodiny ve Vehlovicích
- Hospodářský dvůr – Palmův statek v Jablonném v Podještědí-Markvarticích
- Dům U Zlaté hvězdy čp. 11 v ulici 5. května v Mělníku
- Dvůr Hořín
- Budova vlakového nádraží Duchcov
- Budova bývalého německého gymnázia v Duchcově
- Budova gymnázia v Masarykově ulici v Duchcově
- Bývalá Odborná horní škola pro severozápadní Čechy v Bezručově ulici v Duchcově
- Hospodářský dvůr v Želénkách
- Meteorologický sloup v Městském parku v Hrádku nad Nisou
- Budova bývalé manufaktury v ulici Gen. Svobody v Hrádku nad Nisou
- Budova banky na náměstí Osvoboditelů v Hradci Králové
- Bývalý palác Občanské záložny v ulici V Kopečku v Hradci Králové
- Bývalý palác Záložního úvěrního ústavu na Velkém náměstí v Hradci Králové
- Bývalá Státní odborná škola koželužská v Hradci Králové
- Budova muzea v Hradci Králové
- Tyršův dům v Tyršově ulici v Mělníku
- Budova bývalého gymnázia v Tyršově ulici v Mělníku
- Knihtiskárna Jiřího Jelena v ulici U Tanku v Mělníku
- Radnice na náměstí Míru v Mělníku
- Dům čp. 27 na náměstí Míru v Mělníku
- Dům U Zlatého hroznu na náměstí Míru v Mělníku
- Bývalá Okresní hospodářská záložna v ulici Fibichova v Mělníku
- Husův dům u evangelického kostela v Mělníku
- Hradiště – archeopark svatý Jan v Netolicích
- Kamenný stůl v Běhánkách
- Sluneční hodiny u rozhledny Stradonka
- Mlýn u Karkulky na potoce Žejdlík v Košticích
- Hüttichův statek ve Třtěně
- Budova bývalé měšťanské školy v Jirkově
- Dřevěné úly u jižní terasní zdí v zámeckém parku v Libochovicích
- Altán v lázeňském parku ve Mšeném-lázně
- Lázeňský Pavillon Dvorana ve Mšeném-lázně
- Sýpka v Lenešicích
- Sýpka (špýchar) zvaná Čertův mlýn u zámku Budenice
- Barokní kaštanová alej Zlonice – zámek Budenice
- Altán v parku v Zákolanech
- Sluneční hodiny na Komenského náměstí v Kralupech nad Vltavou
- Kapucínský klášter u zámku Mnichovo Hradiště
- Sala terrena u zámku Mnichovo Hradiště
- Lanová dráha v Mariánských Lázních
- Památník Antonína Dvořáka (původně barokní špitál) ve Zlonicích
- Původní převodové kolo z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Původní regulátor otáček z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Květinové hodiny v ulici Boženy Němcové v Chomutově
- Obří sedačky v Čermákových sadech v Rakovníku
- Bývalé popraviště na Šibeničním vrchu u Bečova nad Teplou
- Bývalá pozorovatelna civilní obrany na Hostibejku v Kralupech nad Vltavou
- Altán v areálu Zahnovy vily v Kamenickém Šenově
- Zděný Holubí dům u čp. 297 v Luhu v Raspenavě
- Meteorologický sloup u kolonády v Lázních Libverda
- Gloriet na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Mariánského pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Eduardova pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Fara ve Valči
- Pozůstatky vodní kaskády v zámeckém parku ve Valči
- Teatron v zámeckém parku ve Valči
- Pivovarské sklepy v zámeckém parku ve Valči
- Letohrádek v zámeckém parku ve Valči
- Zámecký skleník ve Valči
- Gloriet (vyhlídkový altán) v zámecké zahradě v Ploskovicích
- Torzo oranžérie v zámeckém parku v Ploskovicích
- Štola Schachtenstein
- Lesní kavárna v Bílině-Kyselce
- Altán původního pramene Bílinské kyselky v Bílině-Kyselce
- Hudební altán u lázeňského domu Bílina v Bílině-Kyselce
- Letohrádek Milešov
- Vila Pfaffenhof (zámeček Fafák – Veveří) u továrny Richard v Litoměřicích
- Malé Litoměřice
- Radovesická výsypka
- Hospodářská usedlost u čp. 5 v Brňanech
- Altán bývalého akvária v sadech Československé armády v Chomutově
- Dřevěná stáj na rozcestí ve Dřevcích
- Hvězdárna Staré (Třebívlice)
- Cihlářská pec u Hnojnice
- Údajná kaple u silnice v České Vsi (Jablonné v Podještědí) – ve skutečnosti hasičská zbrojnice
- Sruby Na Tokáni
- Park Boheminium (Mariánské Lázně)
- Vysoká pec v Šindelové
- Důlní díla Přebuz
- Bytex, pondělí 26/3/2012
- Bytex, neděle 25/3/2012
- Bytex, sobota 24/3/2012 (doplněno)
- Bytex do půl roku zmizí z mapy Rumburku
Součástí zámeckého areálu v Milešově je proti vstupní bráně na opačné straně parku umístěný letohrádek.
Pokud je zámek nepřístupný, pak letohrádek je přístupný zřejmě až moc. Podléhá sice ochraně kulturní památky, ale daleko víc podléhá zubu času, počasí a nenechavcům. Cedule u jeho dveří sice tvrdí, že v roce 2016 proběhla obnova v rámci havarijního stavu, ale dnes nelze určit, co bylo zachraňováno. Stejně tak těžko hádat, jak dlouho ještě bude co zachraňovat. Z fresek toho moc nezbývá, fasáda opadává, štuky mizí. Asi střecha – ta vypadá nezvykle zachovale, snad je to dokonce šindel (viz citace v dalším textu). Do sklepních prostor jsem si netroufl, interiér letohrádku je přístupný beze strachu (zatím).
V letech 1701–1708 byl na vyvýšené terase v parku postaven objekt, v literatuře střídavě nazývaný jako zahradní pavilón, gloriet, zahradní letohrádek či casino. Současná umělecko-historická literatura používá poslední z názvů. Autor projektu není znám, Táňa Šimková a Jakub Pátek uvažují o Marku Antonínu Canevallem. Interiér casina je vyzdobený nástěnnými malbami, jejichž námětem je antická mytologie. Jejich autorem je litoměřický malíř Josef František Čech. Kromě slohové atribuce pro Čechovo autorství hovoří i monogram „I.C.“ na malbě ve východním křídle casina.
Památkový katalog popisuje areál po jednotlivých částech, letohrádku a přilehlého parku se týkají:
Zámecký park krajinářského typu založen jako formální zahrada snad již v renesanci, výrazně upraven raně barokně v 60. letech 17. stol. a následně za Kaplířů z Harrasova na přelomu 17. a 18. stol. V krajinářský park zahrada změněna po roce 1843.
Brána parku určena dvojicí hranolových zděných sloupků z režných cihel. Korpusy sloupků ukončeny betonovými jehlancovými podstavci. Brána zřejmě vznikla při úpravě parku v 19. stol.
Pavilon typu cassino s centrálním sálem, dvěma postranními sálky a grottou v přízemí postaven v letech 1701-1708 včetně mansardové střechy, která je jednou z nejstarších v Čechách. Vnitřní výzdoba mladší z roku 1739 od malíře Josefa Františka Čecha.
O opravách letohrádku na webu ProPamátky ->
Od roku 2014 obec Velemín postupně opravuje barokní letohrádek v zámeckém parku v Milešově. Dlouho chátrající památka se mohla začít obnovovat díky majetkovému převodu na obec Velemín, pod níž Milešov spadá. K záchraně objektu pomáhá už druhým rokem také hudební festival Milešovfest.
Obec Velemín rozdělila rekonstrukci letohrádku vzhledem k omezeným finančním možnostem na několik etap. „V první se podařila opravit centrální část střechy, kde nechybí ani zajímavá kovářská výzdoba. Vyměnily se trámy i laťování a položily nové šindele. Tato etapa vyšla obec na půl milionu korun a dotace z Ministerstva kultury činila stejnou částku. Letos se pokračuje demontáží západní a jižní části střechy, po níž bude následovat pokládka nové krytiny. Tato etapa je vyčíslena na zhruba 750 tisíc korun, z čehož necelou polovinu zaplatí obec a zbytek pokryje dotace Ministerstva kultury. Nejvíce času i peněz však bude potřeba na restaurování maleb v interiérech stavby,“ říká místostarosta obce Velemín Petr Janda. Podle jeho slov by se mohl letohrádek otevřít veřejnosti do čtyř až pěti let pro rozmanité kulturní akce. Jednou z nich je i Milešovfest.
Tradice festivalu začala v roce 2016. Koná se vždy počátkem září. Za jeho organizací stojí skupina místních nadšenců v Milešově a organizátor kulturních akcí Petr Rasken Chaloupka, kastelán zámku v nedalekých Vrbičanech. Festival obnovuje tradici vycházející ze závěti stavebníka zámku Zdeňka Kašpara Kaplíře ze Sulevic, kdy mělo být rozděleno mezi poddané každoročně 12. září na památku vítězství u Vídně 62 zlatých, neboť přesně tolik dní trvalo obléhání Vídně. „Festival tuto tradici obnovil vstupným ve výši 62 korun pro dospělé a 6,20 korun pro děti. Hudební skupiny zveme především z okolí a ty z naprosté většiny hrají za cestovné a stravu. Návštěvníci už měli při dvou ročnících možnost slyšet country, folk, gregoriánské chorály, ska, nebo i punk. Součástí akce jsou i soutěže pro děti, ukázky šermířů a klaunů. Celé setkání má podobu spíše zahradní slavnosti,“ upřesňuje Petr Rasken Chaloupka. Celkem se na obou akcích vystřídalo už téměř 400 lidí. První ročník přinesl na obnovu památky 15 tisíc korun a druhý dokonce o tisíc korun více.
Milešov nalezneme na úpatí hory Milešovky v samém centru Českého středohoří. Zámecký park s letohrádkem byl založen v blízkosti milešovského zámku zřejmě již v renesanci. Nejvýraznějším zásahem do podoby zahrady byla drobná zděná stavba umístěná na první zvýšené terase. Je tradičně označována jako gloriet nebo zahradní pavilon, typově však odpovídá italskému casinu. Podle písemných pramenů byl objekt postaven mezi lety 1701–1708 na podnět tehdejšího majitele panství Jana Leopolda Hrzána z Harasova. Autora návrhu neznáme. Na základě porovnání je typově i formálně nejblíže pracím Marca Antonia Canevalla v Mnichově Hradišti.