Socha svaté Notburgy na bráně hospodářského dvora v Milešově

U silnice, procházející obcí Milešov, stojí rozsáhlý areál, na jehož vstupní bráně stojí socha.

Při pohledu na rozpadající se ruiny se člověku věřit nechce, že se jedná o státem chráněnou památku. Nicméně je to tak a lze z toho těžit. Zatímco mapy.cz v tuto chvíli tvrdí, že na bráně stojí jakási bohyně úrody, Památkový katalog potvrzuje můj dojem, že jde o omyl.

Při bližším pohledu je totiž jasně vidět, že z hlavy sochy trčí trn, na kterém byla svatozář. Lze usuzovat, že pokud by se jednalo o „bohyni“, těžko by se jí této pocty dostalo, tenhle atribut patří do úplně jiné kategorie. Což si lze ověřit v popisu jedné ze součástí památkově chráněného areálu, konkrétně brány:

Kulisová pískovcová barokní brána ze 17. stol. ukončena segmentovým štítem se sochou sv. Notburgy ve vrcholu, po stranách zatížen koulemi. V ploše jizva po Hrzánovském erbu. Plocha brány rozdělena pilastry, ve vrcholu otvoru brány rokajová kartuš.

Takže ač socha zobrazuje ženu jedním kolenem spočívající na oblacích a druhou nohou „stojící“ ve vzduchu, jak levačkou u svého boku přidržuje snop zralých obřích klasů a s napřaženou pravou rukou, která kousek nad loktem chybí, ale vzbuzuje dojem, že by snad mohla svírat srp, nejde o bohyni úrody. Ovšem světice ke žním vztah má (citace odtud ->):

Notburga odešla do služby k statkáři v Ebenu, od něhož si vyžádala příslib, že „po klekání,“ kterým začíná sváteční den, nebude muset již konat žádné práce a bude se moci věnovat modlitbě. Přesto po určitém čase došlo k tomu, že v době žní statkář nařídil dožnutí zbývající části pole a Notburze bránil odejít na modlitby do kaple sv. Ruperta. Ta, podle legendy, pozvedla srp a řekla: „Bůh budiž soudcem mezi mnou a tebou!“ Načež její ruka zanechala srp, navzdory přitažlivosti, viset ve vzduchu. Zpráva o tom, že zavěsila srp a odešla na modlitby, se později uchovávala na desce v jí zasvěceném kostele a srp se stal jejím hlavním atributem.

Takže v chybějící ruce byl nejspíš opravdu srp…