Kříž na rozcestí u silnice k Tolštejnu v Rozhledu (Jiřetín pod Jedlovou)

Na cestě z Jiřetína pod Jedlovou směrem ke hradu Tolštejn u silnice v osadě Rozhled stojí mezi dvěma mohutnými stromy kříž siluetového typu.

Info o něm nikde najít nedokážu, byť dle nápisů na soklu vypadá v nedávné době restaurovaný.

Mezi stromy mohutná základna čtvercového půdorysu. Na ní umístěn vlastní sokl s jen nepatrně širší základnou, oddělenou od zbytku soklu dvojitou lištou. Na čelní straně nápis. Sokl hladký, pouze na přední straně nad nápisem reliéfní srdce se zlaceným nápisem IHS ozdobený křížkem. Ze srdce směrem vzhůru míří trojice šipek do projmuté lišty, oddělující sokl od hlavice. Tu tvoří menší klenutý podstavec pod křížem. Ten tvoří konstrukce pro tři siluety na plechu – Kristus na kříži, vlevo Panna Maria a po pravé straně svatý Jan Evangelista. Pod příčkou, nesoucí spodní siluety, ozdobné kování s reliéfními květy. Konce břeven kříže s ozdobami, nad hlavou Krista nápis INRI. Na hlavici pod křížem upevněna kovová lucerna. I podle jejího stavu a zachovalých barev byl kříž nedávno renovován.

Stejně jako u kříže, který je nedaleko, chtěl jsem uvést přepisy nápisů ze soklu. Jenže stejná situace – při pohledu na „font“ textu jsem v koncích. Dcera, která se o nápisy zajímala již před lety, alespoň rozšifrovala, že jde opravdu o němčinu – druhý řádek na soklu je zřejmě Ehre Gottes. Na třetím řádku lze rozpoznat AO 1792 a na čtvrtém jsou iniciály (nejspíš) JFE. Ovšem nápis na patce soklu vypadá spíš jako šifra. U některých znaků jsem na pochybách, zde jde vskutku o písmena… Až mi naskočilo nedávno přečtené z báječné knihy manželů Scheybalových Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách (Severočeské nakladatelství 1985), kterou jsem sehnal díky laskavosti antikvariátu Klariani. V knize se totiž uvádí, že v některých kamenických dílnách pracovali tovaryši, kteří neuměli číst a psát a nápisy vysekávali dle předlohy jako obrázek…

Aktualizace 6. 2. 2022:

Nápisy dceři nedávají spát a s využitím svých znalostí, získaných při louskání starých matrik, se zatím dopracovala k následujícímu:

Našla jsem frázi „dieses Kreuz zur Ehre Gottes“ (tento kříž ke slávě/úctě/cti boží – většinou pokračuje nechali postavit apod.), kterou si dokážu představit v té vrchní části, podle toho jsem se snažila poskládat ten dolní nápis, když si tam vymyslím CH a L, mohlo by to končit „den unschuldigen Gottes Sohn“ (nevinného božího syna).

V knize Jiřetín pod Jedlovou od Jana Smetany, vydané ke 450 letům města v Lužických horách (Obec Jiřetín pod Jedlovou 1998) je kříž zahrnut do konstatování:

Litinových křížů, či jejich zbytků, je kolem Jiřetína rozeseta celá řada. Když byl z nařízení biskupské konzistoře v Litoměřicích roku 1835 pořízen soupis plastik, božích muk a křížků v obvodu farnosti, bylo jich v samotném Jiřetíně zapsáno šest, na pozemcích Rozhledu dalších šest a po jednom také v Lesné a Jedlové.