Kašna v ulici Krajská v Litoměřicích

V opěrné zdi v ulici Krajská v Litoměřicích je zabudována kašna.

Jedinou zmínku o této stavbě jsem objevil v článku o problémech s vodními prvky ve městě:

Lidé obdivují i malou empírovou kašničku v Krajské ulici, která stojí v místě původního portálu bývalého klášterního kostela sv. Michala. Ta je vybavena zvláštním chrličem ve tvaru maskaronu, což je plasticky vyzdobený motiv v podobě stylizované lidské tváře. Tato kašna je jediné místo v Litoměřicích spojené se starobylou pověstí o slepci a jeho věrném psu, který zachránil krále Václava IV. před otravou.

Na webu o vodních zdrojích ani zmínka, o kulturní památku nejde, takže těžko něco lze objevit. Situaci zachraňuje kniha Kdo se to na nás dívá! – Co prozrazují a tají sochy města Litoměřice:

U Státního Oblastního archivu stojí malá empírová kašnička. Za ní na tomto místě stál až do roku 1838 klášterní kostel Svatého Michala dominikánů. Zachovala se z něho kamenná spodní část průčelí s patkami pilastrů(vertikální stavební článek patřící mezi podpůrné prvky, ale pouze s dekorativní úlohou) a jeden celý pilastr v nároží sousedního domu čp. 259m. Ona empírová kašnička stojí v místě původního kostelního portálu (architektonicky zdůrazněného vchodu do kostela). Její chrlič je maskaron, název odvozený z italštiny představující stavební masku, což je plasticky výzdobný motiv v podobě stylizované lidské tváře, uplatňovaný v architektuře všech slohů a stylů.

V knize je také popsána pověst, zmíněná ve výše citovaném článku.

Já bohužel neměl štěstí – voda nikde. A dodatečně jsem narazil na vysvětlení:

Největší problémy působí kašna v ulici Krajská vedle úřadu práce. Ta má sice nové rozvody, ale přesto z ní během dvou dnů zmizí veškerá voda. Tu tak musejí na místo obden dovážet pracovníci technických služeb, aby se neponičilo čerpadlo. „Bohužel zatím nevíme, kudy se voda ztrácí. Jednou za dva dny tak do kašny naléváme 500 litrů vody, což je strašně moc,“ sdělil Petr Kurc z Technických služeb města Litoměřice. „Po sezoně se budeme muset dovnitř „podívat“ a najít příčinu úniků vody,“ doplnil Ladislav Kolbaba.

Aktualizace 28. 9. 2022:

Kašna figuruje na webu sochaře a restaurátora Libora Piskláka v referencích (bohužel bez bližších údajů a časového zařazení):

Jak je z fotek vidět, na kašně bývala informační tabulka. Bohužel toho z ní z fotografie nelze moc rozluštit, takže zcela bez záruky:

V místech původního portálu kostela sv. Michala byl po r. 1829 sokl jeho vstupní fasády využit pro vybudování empírové kašny, doplněné maskaronem z býv. hradu (pův. z kostela sv. Jiří).
Kostel existoval již v roce 1236, ve druhé polovině 14. stol. goticky přestavován a po r. 1520 proběhla jeho přestavba pozdně gotická v podobě trojlodí vysokého asi 23 m. (pokračuje další popis přestaveb kostela).