weby pro nejsevernější čechy

Dolní kašna na Mírovém náměstí v Litoměřicích

Článek je součástí seriálu Kašny, fontány, pítka, osvěžovače

Na hlavním náměstí v Litoměřicích, pojmenovaném Mírové, se nachází na jeho opačných koncích dvě kašny. Východním směrem je to kašna, zvaná Dolní.

Obě kašny jsou kulturní památkou. Památkový katalog praví:

Původní barokní kašna z počátku 18. století byla zničena a v polovině 19. století nahrazena kopií, zhotovenou podle druhé kašny na náměstí. V nádrži polygonálního půdorysu je sloupkovitý chrlič s hlavami ryb, nahoře zakončený širokou mísou.

Původní evidenční list památky:

Dvě barokní kamenné kašny, umístěné symetricky v západní a východní části náměstí. Obě mají polygonální obrubu s nárožními pilířky a střední vodotryskový stojan s mísou – na západní kašně socha Neptuna. Prostor kolem kašen ohrazen původními patníky, spojenými řetězy.

Po řetězech ani stopy.

Kupodivu si kniha Kdo se to na nás dívá! – Co prozrazují a tají sochy města Litoměřice všímá i těchto kašen:

Dvě kamenné barokní kašny byly původně postaveny v souvislosti se zřízením dřevěného vodovodu. Originál je ta západní (někdy též horní) postavená roku 1715 na místě zničené původní dřevěné kašny z roku 1541 (některé prameny uvádějí 1547) postavené Mistrem Martinem ze Žitavy. Kašnu zdobí čtyři chrliče v podobě ryb. Na jejich vztyčených ocasních plouvích leží kruhová mušle s vodotryskem. Voda z tlam chrličů-ryb i z vodotrysku není jen tak nějaká. Počátkem devadesátých let 20. století byl proveden u obou kašen hloubkový vrt, který se dostal k „původní“ podzemní vodě, jež v časech dávných zásobovala kašny i litoměřický pivovar. Z kašny tak stříká právě tato voda. To tenkrát napadlo stavebního technika odboru školství, kultury a sportu Městského úřadu Jiřího Halmla, což mu schválil tehdejší tajemník úřadu Ing. Jiří Hauptman (v úřadu v letech 1991 až 2000).

Kašna výhodní (dolní) byla kamenná a nebyla po třicetileté válce obnovena. Až v polovině 19. století město nechalo postavit kopii kašny západní.

Restaurátorky opravovány byly několikrát. Připomeňme alespoň v roce 1994 akademického sochaře-restaurátora Čestmíra Mudruňku nebo akademického sochaře-restaurátora Libora Piskláka v roce 2007.

Památkový katalog eviduje restaurátorskou dokumentaci východní kašny Václava Nováka a Bohumila Pánka z roku 1984.

Tagy