Kostel svatého Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou

Na severní straně náměstí v Kostomlatech pod Milešovkou uzavírá prostor v zatáčce ulice Požárnická kostel svatého Vavřince.

Z netu a dalších zdrojů:

Kostel svatého Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou je barokně přestavěný původně pozdně románský kostel. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel byl postaven ve velmi pozdním románském slohu před rokem 1230 zřejmě jako součást panského sídla pravděpodobně některým z příslušníků rodu Hrabišiců, kterým obec patřila.. Roku 1657 byla postavena východní část nové lodi, stará loď se stala presbytářem a původní kněžiště sakristií. Zřejmě tehdy vznikla i dnešní věž nad sakristií. O 80 let později získal kostel dnešní půdorys.

Stěny lodi jsou členěny původně lizénami. Jižní románský portál s půlkruhovým tympanonem. Okna jsou půlkruhově zakončena. Ve východní stěně presbytáře je okno kruhové. Presbytář sklenutý žebrovou křížovou klenbou na sloupky, které jsou zapuštěné do nároží. Roku 1657 byl kostel prodloužen západním směrem o novou barokní loď. K další přestavbě došlo roku 1737 Otavianem Broggiem, který vystavěl průčelí kostela. Původní románský kostel se touto přestavbou stal presbytářem a sakristií barokní stavby. Nad románským presbytářem byla postavena věž. Stěny románské části jsou z řádkovaného zdiva neomítnuté. Stěny barokní části jsou členěny lizénovými rámci, nad okny a portály jsou supraporty.

Průčelí je ukončené štítem s nikou a členěno pilastry. Novému západnímu průčelí ve stylu dynamického baroka dominuje bohatě zdobený portál s erbem tehdejších vlastníků Kostomlat Clary-Aldringen.

V lodi kostela jsou uvnitř členěné pilastry. Strop je doplněn fabionem a štukovými rámci. Kruchta spočívá na dvou pilířích. Presbytář barokní stavby je opatřen sklenutou plochou kupolí a na triumfálním oblouku je letopočet přestavby kostela 1737.

Hlavní oltář je barokní, opatřen obrazem z 19. století, pochází z období kolem přestavby kostela. Oltář Svatého Kříže a oltář Panny Marie jsou soudobé k přestavbě kostela, avšak socha Panny Marie na stejnojmenném oltáři již byla nověji upravována a doplňována. Z 1. poloviny 18. století pochází rovněž kazatelna a křtitelnice. V presbytáři je umístěn také obraz Svaté rodiny z druhé čtvrtiny 18. století. K vybavení patřily varhany, které postavil v roce 1735 mistr Ch. Standfuss.

V zadní východní věži se nachází zvon z roku 1665 od Jana Pricqueye, dále zvon z roku 1548 od Wolfa Hilgera a zvon z roku 1922 od Richarda Herolda. V minulosti je zde doložen ještě jeden zvon od Herolda, dva zvony z roku 1657 od Melichara Michelina a malý umíráček z roku 1851.

Obecní web uvádí:

Kostel sv. Vavřince s náhrobníkem – původně románský (před r. 1230) o obdélné lodi s pravoúhlým presbytářem. Stěny lodi členěny původně lizénami, jižní románský portál s půlkruhovým tympanonem, okna půlkruhově zakončená, ve východní straně presbytáře okno kruhové. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou na sloupky, zapuštěné do nároží. Roku 1657 byl kostel prodloužen směrem západním o novou barokní loď a znovu roku 1737 O. Broggiem, který vystavěl průčelí. Původní románský kostel se stal pak presbytářem a sakristií barokní stavby; nad románským presbytářem postavena věž. Stěny románské části jsou z řádkovaného zdiva, neomítnuté, stěny barokní části členěny lizénovými rámci, nad okny a portály supraporty; průčelí ukončené štítem s nikou, členěno pilastry. V lodi uvnitř členěné pilastry, strop s fabionem a štukovými rámci, kruchta na dvou pilířích. Presbytář barokní stavby sklenut plochou kupolí; na triumfálním oblouku letopočet 1737. Zařízení: hlavní oltář z doby přestavby 1737, barokní s obrazem z 19. století, oltář sv. Kříže a oltář Panny Marie soudobý. Kazatelna a křtitelnice rovněž z 1. poloviny 18. století.

Památkový katalog je stručný:

Románský kostel z doby kolem r. 1240, upravovaný v r. 1657 a rozšiřovaný v době baroka podle návrhu Octavia Broggia. Zděná a omítaná stavba s obdélnou lodí, s pravoúhle odsazeným kněžištěm a pravoúhlou sakristií, která vyrůstá v hranolovou věž.

Původní evidenční list památky:

Zděná a omítaná stavba. Obdélná loď s pravoúhlým odsazeným kněžištěm a pravoúhlou sakristií v ose stavby, která vyrůstá v hranolovou věž. Průčelí trojdílné, členěné svazkovými pilastry. Nad dvojitou zalamovanou římsou štít s nikou a vázou na vrcholu. Obdélný portál se segmentovým záklenkem. V supraportě erb a nad ním půlkruhem proložená římsa. Nad ní segmentové slepé okno v rámu s ostenkovými uchy, horní štítově vyvinuty a ukončena stužkovou římsou.Boční fasády rozčleněny lisenovými rámy. Segmentová okna v rámech s ostenkovými uchy spodnímu, horní vyvinuty štítově se segmentově proloženou římsou. Stejná okna i ve věži. V bočních fasádách postranní vchody. Kněžiště a sakristie v přízemí s odkrytým kvádříkovým zdivem. V jižní stěně kněžiště půlkruhový portál. Při severní stěně šnek s mohutným opěrným pilířem. V jižní stěně sakristie půlkruhově zaklenuté okno s bobulemi, ve východní kruhově a v severní zaklenuté půlkruhově. Loď plochostropá s fabiony, stěny rozčleněny pilastry, v západní části zděná kruchta na dvou pilířích. Půlkruhově zaklenutý oblouk s klenákem s letopočtem 1737, nad ním nápis: „Johann Philipp Graffen von Clarii und Aldringen“. Kněžiště sklenuto českou klenbou. Sakristie s jedním polem kříž. klenby s žebry ze tří oblounů na zapuštěných polosloupech. Střecha sedlová s taškami, věž s plechovou cibulí.

Původně románský kostel z doby kolem r. 1240, rozšířený r. 1657 a znovu r. 1737, kdy Oct. Broggiem postaveno průčelí.

Za mne osobně – připadá mi zvláštní, že ani jeden citovaný zdroj si nevšímá kostelních hodin. Nepamatuji, že bych někde viděl kostel, který je má tímhle způsobem zapuštěné do věžní báně…