Odvodňovací štola Radovesické výsypky

Na východ od Bíliny na trase modré turistické značky nad soustavou rybníků, z nichž první je Bezovka, se nachází vyústění odvodňovací štoly Radovesické výsypky.

Jsou místa, o nichž nemá člověk tušení, a když k nim náhodou dorazí, nestačí se divit a zírat. Jasně, severní Čechy. Těžba, doly, zaniklé obce, rekultivace. Ale o něčem takovém, jako je Radovesická výsypka a odvodňovací štola jsem neměl nejmenší tušení. Naštěstí nedaleko vchodu je informační tabule, popisující historii tohoto místa a díla:

V polovině 60. let 20. století bylo tehdejšími státními orgány rozhodnuto v bílinské části mostecké pánve vybudovat povrchový „velkolom“ zcela založený na nových technologiích ve zcela nových měřítkách, který by dokázal spolu s dalšími doly v pánvi oživit skomírající těžbu hnědého uhlí a umožnil vybudovat novou energetickou základnu republiky. Za účelem založení lomu a výsypek bylo rozhodnuto o zrušení 10 obcí a přesídlení cca 7 tisíc obyvatel do Bíliny, Duchcova, Mostu a Teplic.Oblast údolí Lukovského potoka byla z několika navrhovaných lokalit vybrána pro umístění výsypky skrývkových zemin z bílinského povrchového lomu.Tato tzv. vnější výsypka měla sloužit k uložení předstihové skrývky – hmoty nadložních zemin, kterou je potřeba uložit mimo plochu dolu, aby mohla vzniknout dostatečně rozměrná jáma dolu, která zajistí jeho bezpečný provoz v hloubkách i přes 200 m. Protože otevřený objem jámy dolu měl dosáhnout více jak 1 miliardy kubických metrů, uvažovalo se ještě v roce 1988 na Radovesické výsypce o umístění této kubatury a s dobou provozu až do roku 2015. Výsypka se měla opřít o svahy Českého středohoří a dosáhnout výšky 535 m n. m. srovnatelné s horou Bořeň. Ještě v roce 1992 se uvažovalo o výšce 518 m n. m. a v roce 1997 o 460 m n. m. Bylo zde uloženo 0,68 miliardy kubíků zeminy a výsypka dosahuje maximálních výšek pouze kolem 421 m n. m.

Sypání Radovesické výsypky bylo zahájeno směrem od Chudeřic, kde byl nejprve zasypán historický lom Jirásek. Pokračovalo se k bývalým Radovesicím, tedy proti svahu stoupajícímu k Českému středohoří. Tento postup nyl nutný z hlediska lepší stability výsypky a možností jejího postupného zvyšování.Při tomto postupu však došlo hned od počátku k přehrazení údolí Lukovského potoka na konci dnešního údolí Bezovka (v tomto místě právě stojíte). I když Lukovský potok byl v té době odveden směrem k Razicím po svahu Českého středohoří speciálním kanálem, přehrazením údolí vznikla bezodtoká oblast, která se periodicky u úpatí výsypky plnila srážkovou vodou a vodou stékající svahovými sutěmi z Českého středohoří. Výsypka vytvořila slabě propustnou hráz a občasné sypání třetihorních písků a jílu do vody vytvářelo riziko budoucí destabilizace výsypky. Situace vzniklá od roku 1981 do roku 1982, kdy se v předpolí výsypky v prostoru obce Radovesice vytvořilo rozsáhlé jezero, vedla k nutnosti tuto věc radikálně řešit.

Nádrž, vzniklou v předpolí výsypky, bylo nutno nasazením velmi výkonné plovoucí čerpací stanice zcela vyčerpat. Následně bylo rozhodnuto o ražbě štoly v podloží výsypky až do jejího předpolí a vybudování rozsáhlých odvodňovacích opatření navázaných na tuto štolu (síť drénů a odvodňovacích vrtů do báze výsypky), které by v budoucnu podobným stavům zabránily a zároveň umožnily podloží výsypky trvale odvodňovat. Samotná štola dosáhla délky téměř 2900 m. Byla ražena od roku 1982 do roku 1985 převážně v rulovém podloží pomocí razícího štítu o průmětu 3,5 m obdobného typu, kterým se v té době razilo Metro v Praze. Na konci štoly pod Kostomlaty vznikl velký filtrační vstupní objekt, do kterého byly zaústěny větve přípovrchového drenážního systému předpolí výsypky. Stěny štoly byly zpevněny nástřikovým betonem. Ze stropu štoly byla vyvrtána řada odvodňovacích vrtů do báze již nasypané výsypky. Razící štít se nakonec musel sám vyhrabat na povrch mezi bývalými Radovesicemi a Kostomlaty. V tomto místě vznikl hlavní zasakovací objekt do štoly.

Štola je stále funkčním vodohospodářským zařízením. Voda vypouštěná ze štoly odtéká potrubím do nádrže Bezovka. Vzhledem k absenci větracího systému je do štoly povolen vstup pouze Báňské záchranné službě. Voda vytékající z Radovesické štoly je nezávadná. Svědčí o tom mimo jiné existence dvou chovných rybníků níže po proudu a výskyt ryb – mřenek mramorovaných v potoce.