Pomník obětem 2. světové války v Lidické ulici v Bílině

Na malém náměstíčku na styku ulic Lidická a Fišerova v Bílině stojí v trávníku pomník obětem 2. světové války.

K poněkud ošuntělému monolitu vede dlážděná cesta. Dostupné fotografie ukazují nápis plně čitelný, aktuální stav (po poměrně nedlouhé době) je tristní, části textu jsou nečitelné.

Spolek pro vojenská pietní místa uvádí:

Nápis:
PAMÁTNÍK
věnovaný členům
Spol. socialistických
Bezvěrců v Bílině.

Sklenička František
Lipman František
Klíma Václav
Strnad Josef
Strnadová Anastáz.
Štrobl Václav
Štroblová Emilie

Vzpomínáme všech
umučen. i zemřelých
za nacistické
nadvlády v letech
1938 – 1945.
Čest jejich památce.

V centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZECZE4201-00007:

Na trojstupňové čtvercové základně je žulový hranol. Na čelní straně je rytý text. Při odhalení památníku byl na vrcholu hranolu umístěn symbolický pískovcový plamen, který byl v nezjištěné době odstraněn nebo zničen.

Odhalení pomníku obětem nacismu
Dne 4. srpna 1946 byl v Bílině na Stalinově náměstí proti budově železniční zastávky Bílina-město slavnostně odhalen pomník obětem nacismu, který dal postaviti Spolek socialistických bezvěrců v Bílině svým členům, kteří byli nacisty popraveni, nebo umučeni v koncentračních táborech. [I. díl kroniky města Bíliny 1945 – 1960, str. 97]

V celém pohraničí provedla ihned po záboru smečka gestapáků (nacistické tajné policie) hon na funkcionáře dělnického hnutí. Zavíralo se a naplňovaly se věznice a koncentrační tábory. Jako první byli v Bílině zatčeni ss. Sklenička, Musil, Pixa. [I. díl kroniky města Bíliny 1945 – 1960, str. 122]

Desáté výročí bombardování
16. prosince 1954 uplynulo deset let ode dne, kdy byly bombardovány Chudeřické sklárny. Při tomto bombardování byla zasažena i osada Adéla v těsné blízkosti bílinského hlavního nádraží a i domy na pokraji města Bíliny na třídě Rudé armády. Při leteckém náletu v sobotu dne 16. prosince 1944 bylo celkem 42 obětí, z toho 11 ukrajinských dělníků. Ve čtvrtek dne 21. prosince 1944 se konal v Břežánkách pohřeb těchto nešťastných obětí. Nezvěstná manželka Václava Štrobla Emilie Štroblová byla později nalezena pod troskami rozbořeného domu. [I. díl kroniky města Bíliny 1945 – 1960, str. 213 – 215]

Chudeřické sklárny
Dne 16. prosince 1944 byly sklárny bombardovány spojeneckými letadly, která svrhla bomby táhnoucí se řetězovitě v délce několika kilometrů. Několik z nich dopadlo na závod a vyřadilo jej víc než na rok z provozu. [I. díl kroniky města Bíliny 1945 – 1960, str. 90]

Umučení bojovníci
Do dějin Bílinska se zapsali jako bojovníci za svobodu občané, umučení a popravení v gestapáckých věznicích a koncentračních táborech. [I. díl kroniky města Bíliny 1945 – 1960, str. 88 – 89]

Život v nacisty okupované Bílině v letech 1939 – 1945
Již krátce po obsazení českých zemí fašistickými okupanty tvořily se po celé republice ilegální skupiny. Také v Bílině byly utvořeny. Jednak ilegální skupina Komunistické strany Československa v čele s Františkem Skleničkou, Františkem Lipmanem a Josefem Vílou (František Sklenička a František Lipman byli později umučeni v nacistických koncentračních táborech) a jednak ilegální skupina Svazu čsl. Záložníků, v které pracovali Václav Štrobl, František Kurz, Bedřich Kouba, František Majner a Bohumil Šťastný. Vedoucí této skupiny František Štrobl zahynul se svou manželkou při bombardování Chudeřických skláren a osady Adély dne 16. prosince 1944. [I. díl kroniky města Bíliny 1945 – 1960, str. 371 – 372]