Socha svatého Antonína Paduánského v parku před Základní školou na Mosteckém Předměstí v Bílině

Na parkově upravené ploše v zatáčce Mostecké ulice před Základní školou na Mosteckém Předměstí v Lidické ulici stojí socha svatého Antonína Paduánského.

To, co dnes vypadá jako parčík, je pozůstatkem zbořeného kostela sv. Štěpána na zaniklém hřbitově. V souvislosti s kostelem se v různých zdrojích uvádělo: „Dnes v těchto místech stojí jen poničená bezhlavá socha sv. Antonína z roku 1764.“

Socha není kulturní památkou, tudíž „neexistuje“. Z jediné dostupné citované informace ani není jasné, zda je socha pozůstatek zmizelého kostela nebo sem byla přemístěna odjinud, kdy ke své hlavě zpátky přišla. V jediné knize o Bílině, kterou jsem pořídil v tamním infocentru (Město Bílina od minulosti k dnešku, vydalo Město Bílina 2018) je na straně 17 zmínka o zbořeném kostela a pár dobových fotografií. Na jedné z nich je vidět  boční stěny stojící socha, jde však o Pannu Marii, nikoli Antonína.  No prostě nic.

Přitom socha je ve velmi dobrém stavu, nápisy čitelné, na celé soše patrné zbytky polychromie.

V trávě osazen široký kamenná kvádr, zakončený odstupňovanou lištou. Střední část soklu z pískovce okrové barvy. Na čelní straně plastický rám, v něm nápis „O / HEILIGER / ANTONI / BITT / FÜRUNSI.“, doplněný ve spodní části ornamentem. Na bocích ryté obrysy obdélných zrcadel s vykrojenými rohy. Na hladké zadní straně nápis „GOTT / UNDDEN HEI / LIGEN ANTONI / ZU EHREN HAT / DIESES AUFRICH / TEHLASSEN / MARTIN / RISCHEL / AO 1764“. Chápu-li správně, jde o dedikaci „K poctě Boha a svatého Antonína … Martin Rischel“.

Poslední patro soklu tvoří široká hlavice, na níž je osazen několikastupňový podstavec sochy. Nízký kvádr se zúžením v horní části, na něm projmutá část, pak cosi jako obláček či terén – na něm stojí socha světce. Nakročená pravá noha, zpod řeholní roucha vykukuje špice boty. Pravicí si světec u boku přidržuje opřenou knihu, přes nohu od pasu visí dolů růženec s křížkem- Levicí přidržuje u pasu nahého Ježíška, který se levou rukou dotýká hrudí světce a levou nohou šlape po lebce andělíčka, který vykukuje po levém boku světce z oblaku mezi křidélky. Ježíšek upírá oči na Antonína, ten se dívá kamsi do dálky. Řeholní roucho má přepásané provazem, který visí až skoro k dolnímu okraji, a na hlavě má patrnou tonsuru.

Podařilo se mi objevit Kroniku města Bíliny z roku 2010, která obsahuje část „Sochy v Bílině“, kde se lze dočíst:

Dvě velmi poničené sochy s uraženými hlavami můžeme najít v parčíku před Základní školou Lidická. Zde až do 70. let, kdy byla zbourána, stávala kaple, sochy zůstaly zachovány. Jejich
restaurace nebude snadná, neboť sochy nepatří městu a také pozemek, na kterém se nacházejí, není ve vlastnictví města. Nápis na jedné z nich napovídá, že se jedná o Sv. Antonína.