Pomník T. G. Masaryka / pomník obětem 1. světové války na Masarykově náměstí v Budyni nad Ohří

Na Masarykově náměstí v Budyni nad Ohří stojí pomník T. G. Masaryka, který zároveň funguje jako památník obětem válek a odboje.

Podrobně zde:

Výstavbu Masarykova pomníku v Budyni nad Ohří iniciovala místní Sokolská jednota 24. února 1929. Následně v březnu 1929 vznikl spolek, respektive Výbor pro postavení Masarykova pomníku. První akcí výboru byla výsadba dvaceti stromků hlohů v místě plánovaného pomníku, který byl koncipován současně jako pomník obětem první světové války a byl dílem architekta Julia Pelikána. Vlastní práce provedl místní sochař Jaroslav Saic mladší. Na pomníku byl rovněž vyobrazen rozměrnější československý znak. Socha T. G. Masaryka měří 2,4 metry a celý pomník je vysoký 5,1 metru. Slavnostní odhalení se uskutečnilo 16. června 1929. Pomník v Budyni měl podobné osudy jako ostatní Masarykovy pomníky. Za války byl odstraněn a pak znovu odhalován a odstraňován podle politické situace. Po listopadu 1989 byl odhalen již v roce 1990 a pomník zde stojí dodnes.

Spolek pro vojenská pietní místa uvádí:

Nápisy:
TGM
7.3.1850*
14.9.1937+

OBĚTEM NACISMU
1939 – 1945
NEZAPOMENEME!

PAMÁTCE
OBĚTÍ
ODBOJE
1914 – 1918
1939 – 1945
1948 – 1989

Střední část již není pravda – po posledních úpravách je na podstavci sochy na nízkém soklíku „Dle návrhu akad. sochaře J. Pelikána z Olomouce / provedl J. Saic z Budyně n/O“, na samotném soklu pak „Nezapomeňte!“ a státní znak.

V centrální evidence válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZE4211-618:

Monumentální pískovcový pomník se nachází na náměstí. Je tvořen sloupem, na kterém jsou po obou bocích jména padlých. Na sloupu je umístěna socha TGM v nadživotní velikosti. Po stranách sloupu jsou umístěny pískovcové pamětní desky, na jedné je datum narození a úmrtí TGM, na druhé je vyryt nápis památce obětí odboje. Na zadní straně sloupu je volně opřena černá lesklá deska obětem nacizmu 1939-1945. Všechny monumenty jsou umístěny na dlažbě a opatřeny sloupky s řetězy, které tvoří ohrádku celého pomníku.

Pamětní deska s nápisem: OBĚTEM NACISMU 1939-1945 NEZAPOMENEME

Údržba pomníku a sochy a úprava okolí v roce 2018 za 236.813,- Kč, v roce 2019 za 17.242,-Kč, vše z financí města.

Před opravou vypadal pomník takto:

O úpravách v roce 2018 informoval tisk:

Původní socha z dílny J. Saice, odhalená před 85 lety, nese na podstavci jména 60 místních mužů, kteří padli na bojištích I. světové války. K nim přibudou desky připomínající oběti odbojů proti totalitním režimům.

Socha, kterou se podařilo zachránit před nacisty a poté byla několikrát instalována a znovu snímána, je po částečném restaurování. Odhalení celého pietního místa proběhne 12. prosince 2018 od 16.30 hodin v rámci končícího roku 100. výročí založení Československa.

Seznam jmen:

Vác. Beránek
Ota. Berman
Jar. Chládek
Boh. Cruncl
Jos. Fáry
Jos. Gellner
Ed. Hajny
V. Hampejs
Kar. Hauer
Jos. Havel
Pav. Hodek
Frant. Holec
Ant. Hořejší
Ferd. Hořejší
Frant. Kaňka
Jos. Kaňka
Vác. Karhan
Hugo Katz
Leop. Katz
Frant. Kindl
Vojt. Kindl
Vác. Kohout
Jos. Krajník
Jar. Kraus
Ant. Krejza
Jar. Langr
Jos. Líbal
Jos. Lír
Vil. Lövy
Ferd. Macke
Ad. Máj
Jos. Máj
Martinovský
Jan Müller
J. Mündlajn
Emil Novák
Ant. Panocha
Jos. Petlan
J. Procházka
Vác. Pudil
Jar. Saur
Boh. Seidler
V. Šimoníček
Vác. Skála
Fr. Šťastný
Kar. Steiner
Jan Štekrt
Ad. Stočes
Jar. Štrympl
Kar. Štrympl
Vác. Štrympl
Jos. Stuchlý
Jar. Suchý
Emil Tausig
Mel. Topinka
Ferd. Veselý
Ant. Vlasák
J. Záklasník
Frant. Zeman

Jména na pravé straně soklu už nejsou příliš dobře čitelná.

O pomníku je v publikaci Tatíčku, vrať se k nám – díl 3, pomníky velké války na Litoměřicku psáno několikrát, to nejdůležitější je na stránkách 74 až 76:

Iniciátorem výstavby budyňského pomníku byla místní jednota sokolská. Původně měla být již v roce 1927 na budově radnice umístěna pamětní deska, tento záměr však nebyl realizován. Následně bylo na valné hromadě Sokola pořádané 24. února 1929 rozhodnuto o postavení pomníku, jenž by byl věnován nejen památce válečných obětí, ale také prezidentu Tomáši G. Masarykovi. Za tímto účelem byl ustaven Výbor pro postavení pomníku padlým ve světové válce a prvnímu presidentovi republiky československé T. G. Masarykovi. Ve výboru zasedli zástupci Sokola, hasičů, legionářů, spolku Bivoj, osvětové komise a sportovního klubu Viktorie. Veřejnou sbírkou bylo na stavbu pomníku vybráno 10 800 Kč, přičemž celkové náklady činily 10 272 Kč.

Na základě návrhu olomouckého sochaře Julia Pelikána zhotovil místní sochař Jaroslav Saic ml. sochu prezidenta Masaryka, zatímco ostatní stavební práce provedl „za mírnou cenu“ jeho otec Jaroslav Saic. Prostor Purkyňova náměstí, kam měl být pomník umístěn, nechala obec na vlastní náklady upravit a během slavnostní akce pořádané 31. března 1929 opatřit novou výsadbou, na níž se pod dohledem libochovického inspektora zahrad a parků Jaroslava Rubiče podíleli žáci místní školy.

Během vlastní instalace pomníku byly do jeho základů vloženy pamětní listiny. Slavnostní odhalení pomníku, z něhož byl prezidentu Masarykovi odeslán pozdravný telegram, se odehrálo 16. června 1929. Akce byla zahájena v deset hodin slavnostním průvodem ukončeným u pomníku, kde pronesli své projevy Ing. Jirásek z Loun a předseda slánské župy Československé obce legionářské Mraček. Odpoledne program zakončilo dramatické vystoupení sboru dobrovolných hasičů s divadelní hrou „Píseň hor“.

Budyňský pomník tvoří podživotní pískovcová socha prezidenta Masaryka umístěná na vysokém zděném podstavci obloženém pískovcovými deskami. Prezident je zachycen v kontrapostu s knihou v jedné ruce a vavřínovou ratolestí v druhé. Na konvexně prohnuté čelní straně podstavce se nachází velký státní znak Československé republiky, nad nímž je vytesáno heslo „NEZAPOMŇTE!“, na bočních stranách jsou uvedena jména 59 padlých vojáků. Autentika kameníka se nachází na přední straně soklové partie sochy a zní „DLE NÁVRHU AKAD. SOCHAŘE J. PELIKÁNA z OLOMOUCE / PROVEDL J. SAIC Z BUDYNĚ n/O“.

Socha T. G. M. i velký státní znak byly krátce po vzniku protektorátu v roce 1939 z pomníku odstraněny. Socha byla na původní místo znovu osazena v roce 1946, kdy byl pomník doplněn o novou desku věnovanou obětem nacismu, jež nahradila zničený státní znak. Politické poměry v poválečném Československu vedly v roce 1953 k opětovnému sejmutí sochy, která byla na pomník nakrátko vrácena v roce 1968. Do své původní podoby se pomník vrátil až v roce 1990.

V nedávné době byl v rámci celkové obnovy pomník rozšířen o dva pískovcové bloky upomínající na oběti prvního, druhého a třetího odboje.