Tvrz Brozany nad Ohří

Jižně od centra Brozan nad Ohří na kopci nad ramenem Ohře stojí v podstatě nenápadná budova, která je však v jádru středověkou tvrzí.

Ono tu ani není zrovna moc co fotit – stavba umístěná na hraně kopce, k níž stoupá dlouhé schodiště, je sice poměrně pompézní, ale příliš rozumných pohledů nenabízí.

Z různých zdrojů:

Tvrz stojí v Brozanech nad Ohří v okrese Litoměřice. Postavena byla na počátku patnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem renesanční přestavby ze druhé poloviny šestnáctého století a mladších úprav. Tvrz je chráněna jako kulturní památka.

Brozany patřily od třináctého století mělnickému proboštství, jehož správci sídlili na dvorci u kostela svatého Gotharda a od počátku patnáctého století na tvrzi, jejímž purkrabím byl roku 1410 Beneš Slaboně. Během husitských válek okolí ovládl pražský svaz a v květnu roku 1421 ustanovil hejtmanem litoměřického kraje Hynka z Valdštejna a na Kolštejně. Později králové Zikmund a Jiří z Poděbrad Brozany často zastavovali. Ze zástavních držitelů jsou známi Boreš z Oseka (1452–1456) a od roku 1464 Mikuláš Rachmberk, kterého v roce 1480 vyplatil král Vladislav Jagellonský, ale již o dva roky později vesnici zastavil Litvínovi z Klinštejna. Od něj panství roku 1486 získal Vojtěch Tvoch z Nedvídkova, po kterém je v roce 1500 zdědili Zdeněk z Valdeka, Bohuslav Žleb ze Střízkova a bratři Purkhard a Oldřich Čichalovcové z Čichalova. O dva roky později od nich statek koupil Jindřich z Vřesovic a na Libčevsi. Součástí prodávaného majetku byly také vesnice Hostěnice a Rochov.

Po Jindřichově smrti v roce 1515 Brozany zdědil jeho syn Jaroslav z Vřesovic, který se stal hejtmanem Litoměřického kraje a od roku 1529 také zemským hejtmanem. Když roku 1531 zemřel, zdědil panství jeho mladší bratr Jiřík z Vřesovic, který měl pět synů. Samotné Brozany si v roce 1543 rozdělili Zikmund a Jakub, který však vzápětí svou polovinu prodal bratrovi Jindřichovi a ten celý svůj podíl Janu Zajícovi z Hazmburka na Budyni. Jan Zajíc svou polovinu zastavil Jaroslavovi Beřkovskému ze Šebířova, ale později ji vyplatil a v roce 1558 prodal Kryštofu Zajícovi z Hazmburka. Zikmund mezitím nechal po roce 1559 přestavět starou tvrz na renesanční zámek a vykoupil také podíl Zajíců z Hazmburka, protože jeho syn Jan Václav v roce 1601 prodal celé Brozany Janu Zbyňkovi Zajícovi z Hazmburka.

Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka nechal po roce 1600 zámek zvýšit o jedno patro, přistavět dva arkýře a rozšířit sgrafitovou výzdobu. Nákladný životní styl ho přinutil postupně rozprodávat rodový majetek, ale Brozany od něj již roku 1604 získala jako věno jeho manželka Polyxena z Minkvic, která je před svou smrtí v roce 1616 odkázala nezletilým synům Janovi, Mikulášovi a Jaroslavovi. Jejich poručníci však zadlužené panství v roce 1617 prodali za padesát tisíc kop grošů Polyxeně Pernštejnské z Lobkovic a získané peníze použili ke splacení dluhů. Zajícové z Hazmburka tak dostali pouze zbraně, zbroje, knihy a šaty, které jim byly odvezeny do Prahy. Jan se stal vojákem a díky své udatnosti dosáhl hodnosti podplukovníka, zatímco Jaroslav se stal dvořanem Ferdinanda III., ale obnovit vliv svého rodu se mu nepodařilo.

Brozanský zámek byl roku 1631 během třicetileté války dobyt a spolu s vesnicí vypálen. Vlastníci žili na roudnickém zámku a brozanské sídlo sloužilo pouze úředníkům a k hospodářským účelům. Po požáru v roce 1880 byla stržena dvě horní patra a sgrafita zakryta obyčejnou omítkou. Po roce 1948 byl zámek znárodněn a od konce šedesátých let ho využívalo jednotné zemědělské družstvo. Od roku 2005 je opravená tvrz přístupná v návštěvních hodinách. Od roku 2005 částečně slouží pro pořádání kulturních akcí obce a částečně je přístupná veřejnosti. Kromě prohlídek o víkendu je možné si domluvit i prohlídky mimo otevírací dobu. Prohlédnete si interiéry vyzdobené biblickými výjevy a nápisy. V roce 2017 tvrz navštívilo 193 návštěvníků.

Tvrz je tvořená patrovou podélnou budovou s nepravidelným půdorysem a novodobými přístavky. V severním, východním a jižním průčelí stojí polygonální rizality, střechy valbové a pultové. Přízemní prostory jsou zaklenuté valenou klenbou, zatímco místnosti v patře mají ploché stropy. Před budovou se nachází studna a z opevnění se dochoval můstek přes šíjový příkop.

Památkový katalog:

Staveništěm Brozanské tvrze se stal téměř pravoúhlý ohyb terasy v jihozápadní části stejnojmenného městečka. Stavba je delší osou situována přímo na hraně jižního svahu a hlavním průčelím směřujícím k severu, kratší východní průčelí se pak obrací k návsi. Jedná se o volně stojící jednopatrový částečně podsklepený objekt nepravidelného obdélného půdorysu krytý valbovou střechou, který je na jižním a východním průčelí opatřen polygonálními rizality, rizalit severního průčelí je z větší části zakryt přístavbou zasahující východní polovinu severního průčelí jádra tvrze.

Průčelí: Hlavní (severní) průčelí se pohledově uplatňuje ve třech plánech. Přední plán, severní průčelí přístavby, je prolomeno třemi osami okenních otvorů. Třetí osu od západu představuje téměř čtvercový okenní otvor vyplněný dvojitým dřevěným dvoukřídlým oknem s křídly dělenými příčlí do dvou tabulí. Zbylé dvě osy tvoří obdélné okenní otvory vyplněné dvojitými dřevěnými dvoukřídlými okny s křídly dělenými příčlemi do tří tabulí. Aby bylo dosaženo jakési osovosti průčelí v úrovni prvních dvou os od západu, bylo vytvořeno nad třetí vpadlé pole imitující okenní otvor. Průčelí bez soklu je ukončeno korunní římsou profilovanou oblounem a pásem, na který navazuje šikmina. Prostřední plán, severní průčelí tvrze, je prolomeno pouze v patře dvěma okenními otvory, které mají shodné rozměry a výplně s prvními dvěma osami od západu severního průčelí přístavby. Průčelí bez soklu je ukončeno korunní římsou profilovanou oboustranně odsazeným oblounem, na nějž navazuje jednou odsazený pás. Korunní římsa obíhá celý objekt tvrze včetně rizalitů, přerušena je pouze přístavbou. Při mladších úpravách však došlo v některých úsecích ke zjednodušení její profilace, jak je to patrné při severozápadním nároží, kde byla její profilace změněna na prostý obloun. Zadní plán, severní průčelí východního rizalitu, je v přízemí a patře prolomen po jednom okenním otvoru. Obdélný horizontálně položený okenní otvor přízemí je vyplněn vyklápěcím dřevěným nečleněným oknem. Okenní otvor patra a jeho výplň jsou shodné s otvory severního průčelí tvrze. Celý rizalit obíhá oblounem tvořená parapetní římsa přerušovaná okenními otvory. Všechna okna průčelí jsou osazena do líce, výjimku tvoří pouze vyklápěcí okno východního rizalitu, které je osazeno do špalety.

Valbovou střechou pokrytou pálenou bobrovkou prostupuje pouze rizalit, který je v jeho viditelné půli opatřen římsou tvořenou širokým pásem a oblounem vespod. Tato římsa se nachází ve stejné výškové úrovni jako korunní římsa tvrze a jedná se tak patrně opět o její zjednodušenou formu, kterou získala při mladších úpravách. Rizalit je zakončen korunní římsou profilovanou jednou odsazeným pásem s oblounem vespod.

Levé (východní) průčelí je čtyřplánové. První plán, východní průčelí východního rizalitu, je v patře prolomen obdélným okenním otvorem, který je společně se svou výplní shodný s otvory severního průčelí tvrze. Druhým plánem, východním průčelím tvrze, neprostupuje žádný prvek. Třetí plán, východní průčelí jižního rizalitu, není prolomen žádným otvorem, spočívá pouze na nevýrazné noze odsazené pomocí seshora odsazeného oblounu. Čtvrtý plán, východní průčelí přístavby, byl prolomen dvěma osami okenních otvorů.

Jižní osu představují v přízemí i patře shodné obdélné okenní otvory vyplněné dvojitými dřevěnými dvoukřídlými okny, s křídly dělenými příčlemi do tří tabulí osazenými do líce. Severní osu představuje pouze malý obdélný okenní otvor v patře, který je vyplněn jednokřídlým nečleněným dřevěným oknem osazeným do špalety. Valbovou střechou neprostupuje žádný prvek.

Pravé (západní) průčelí má dva plány. Přední plán, západní průčelí tvrze, je v přízemí prolomen pouze jedním obdélným okenním otvorem, který je vyplněn dvojitým dřevěným dvoukřídlým oknem, s křídly dělenými příčlemi do tří tabulí osazenými do líce. Zadní plán, západní průčelí přístavby, je prostoupen pouze obdélným dveřním otvorem, který je vyplněn pozdně klasicistními dřevěnými dveřmi kombinujícími rámovou a svlakovou konstrukci. Rubové strany křídel jsou svlakové sesazené z nejasného počtu desek spojených vždy třemi svlaky. Lícní stranu křídel rozdělil rám na tři obdélná pole s profilovanými lištami, do kterých byly umístěny řezbářsky zdobené rostlinné ornamenty vytvářející eliptický obrazec. Dveře jsou zavěšeny na lícové straně čtyřmi pásovými závěsy, které jsou zakončeny žaludem mezi dvěma dubovými lístky. Původně byly závěsy umístěné na straně rubové, jak to dokládají v laku jejich otisky. Aby však mohly být horní závěsy přemístěny na lícní stranu do výše horních polí rámu a nezasahovaly do nich, musely být až k profilované liště odříznuty a jejich zkrácený zbytek pak byl přivařen zespoda na zbylý závěs.

Zadní (jižní) průčelí se pohledově uplatňuje ve třech plánech. Prostřední plán, jižní průčelí tvrze, je pětiosé. Třetí osa od západu prostupuje plánem předním, jižním průčelím zadního rizalitu. V přízemí se jedná o čtvercový okenní otvor vyplněný dvojitým dřevěným dvoukřídlým oknem s křídly dělenými příčlí do dvou tabulí, obdélný okenní otvor patra je vyplněn dvojitým dřevěným dvoukřídlým oknem s křídly dělenými příčlemi do tří tabulí, shodnými otvory s výplněmi je opatřeno i patro prostředního plánu. První osu od západu přízemí prostředního plánu pak představuje obdobný okenní otvor s výplní jako jsou v patře, jen je rozměrově menší. Druhou a pátou osu od západu tvoří obdélné okenní otvory vyplněné dvojitými dřevěnými dvoukřídlými okny s křídly dělenými příčlí do dvou tabulí. Okenní otvor ve třetí ose od západu s dřevěným nečleněným oknem byl umístěn do okenní niky s rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem. Zadní plán, jižní průčelí východního rizalitu, prostoupil v patře okenní otvor shodný s otvory patra prostředního plánu. Valbovou střechou neprostupuje žádný prvek.

Dispozice: Ústřední obdélnou prostoru přízemí zaklenula téměř plná valená klenba orientovaná ve směru západ-východ s devíti výsečemi (čtyřmi na jižní a pěti na severní straně), rozdělena je severojižně orientovanou příčkou na dvě místnosti. Západní místnost je osvětlována třemi okenními otvory. Východní místnost osvětlují od jihu dva okenní otvory. Jižní polygonální rizalit sklenula severojižně orientovaná segmentová valená klenba a na jižní straně prolomil čtvercový okenní otvor. Východní polygonální rizalit byl zaklenut východozápadně orientovanou segmentovou valenou klenbou s pětibokou výsečí nad segmentovým obloukem lunety, která byla umístěna na severní straně nad obdélný horizontálně položený okenní otvor. Obdélná přístavba přiložená k východní polovině severního průčelí pohltila do svého organizmu i severní rizalit, jenž zároveň přístavbu rozdělil na dvě místnosti. Východní místnost na mírně obdélném půdoryse se skoseným severovýchodním koutem zaklenula dvě pole východozápadně orientovaných valených segmentových kleneb do středové traverzy. Místnost je od severu a východu osvětlována dvěma okenními otvory s přímými špaletami a překlady. Západní místnost představuje vstupní chodba, kterou na severu zaklenula hloubkově orientovaná segmentová valená klenba, na níž navazuje od severu k jihu rostoucí šikmina schodiště do patra a níže položený segmentový pas. Suterén se skládá ze dvou sklepů. První podsklepuje celé jádro tvrze, druhý je na něj napojen na severozápadní straně. První sklep, který je severojižní zdí rozdělen na dvě místnosti, zaklenula valená klenba orientovaná ve směru západ-východ s pěti segmentovými výsečemi nad segmentovými oblouky (dvěma po jižní a třemi po severní straně). Druhý sklep byl vystavěn na nepravidelném obdélném půdorysu se čtyřmi obdélnými odkládacími nikami, se dvěma v západní a po jedné v severní a východní zdi. Zaklenut byl segmentovou valenou klenbou orientovanou ve směru sever-jih. Celé patro je plochostropé. Celý prostor severního rizalitu je vyplněn točitým vřetenovým dřevěným schodištěm umožňujícím přístup do krovu.

Krov valbové střechy je vaznicové soustavy s vaznicemi podpíranými v plných vazbách stojatými stolicemi.

Objekt tvrze vzniká na poč. 15. st. (první písemná zmínka je k r. 1410). Nejstarší stavební fázi objektu, spadající do rozmezí od poč. 15. st. do první pol. 16. st. náleží obvodové zdivo do výše korunní římsy a klenba suterénu. V druhé polovině 16. st. byly k jižnímu, severnímu a východnímu průčelí přistavěny renesanční polygonální rizality, přízemí bylo sklenuto valenou klenbou s výsečemi, objekt byl zvýšen o jedno patro a opatřen sgrafity. Za třicetileté války byla tvrz společně s městečkem vypálena a její opevnění bylo zničeno. V roce 1880 tvrz opět vyhořela a následně byla snížena o druhé patro a k východní polovině severního průčelí byla připojena obdélní přístavba.