Rozhledna Bieleboh u Beiersdorfu

Nedaleko obce Beiersdorfu pár kilometrů za hranicemi stojí jedna ze dvou prazvláštně pojmenovaných rozhleden. Proti nedalekému Czornebohu stojí na žulové hoře Bieleboh.

Nejprve tedy stručně:

Název svádí rozhlednu hledat v Polsku, ale stojí na stejnojmenném, 499 m vysokém kopci, vzdáleném pár minut jízdy autem od hranice v Sasku, v Horní Lužici. Jméno evokuje časy, kdy zde vládli Lužičtí Srbové. A nejde o první vyhlídkovou stavbu na tomto místě. Spodní část pochází z roku 1882, pro lepší rozhled byla postupně dostavována.

Rozhlednu postavil horský spolek sdružující obyvatele z okolních obcí. Tehdy měřila pouhých 12 metrů a byla zakončena otevřenou vyhlídkovou plošinou. Když ji v roce 1910 značně poničil blesk, členové spolku ji nejen opravili, ale zděné těleso navýšili o další tři metry a navíc přidali zastřešenou dřevěnou nástavbu. Po druhé světové válce byla věž neudržovaná a chátrala. Teprve druhá polovina 90. let přinesla do východního Německa novou vlnu zájmu o rozhledny. V roce 1997 byla věž na Bielebohu kompletně opravena a navýšena ještě o jedno patro.

A s využitím dalších osvědčených zdrojů poněkud obsáhleji:
Marek Řeháček, Jan Pikous, Petr Kurtin: Příběhy lužických rozhleden; Vydal Pavel Akrman – Epicentrum ve spolupráci s Janem Pikousem 2012

Bieleboh, název kopce dosahujícího výšky 499 m n. m., nepochází z časů Lužických Srbů. Ještě v polovině 18. století se hora totiž nazývala prostě Hohe Wald (Vysoký les) či Kaspers Berg (Kašparův vrch), dle svého majitele, jednoho z beiersdorfských sedláků. Jméno Belbog se objevuje poprvé v roce 1804, snad jako kontrast pro druhý „boží“ kopec, oddělený cunewaldským údolím. Oba kopce měly hodně společného. Údajná slovanská minulost (existence obětního místa nikdy nebyla prokázána) a pojmenování vadily, v roce 1936 se jméno změnilo na Huberg.

Kolem poloviny 19. století začal organizovat majitel beiersdorfské krčmy na kopci oblíbené střelecké slavnosti. V roce 1872 došlo k plánování velkolepé hospody na vrcholu – v září toho roku dokonce nadšenci vydali akcie na financování stavby. Na akciích je návrh velkolepého hrádečku s cimbuřím a kulatou vyhlídkovou věží, podobný návrhům z Ještědu či Varnsdorfu. Jenže vše dopadlo jinak.

Roku 1882 byl v nedaleké Neusalze založen Gebirgsverein Oberes Spreetal (Horský spolek údolí Horní Sprévy) a ten hned začal plánovat stavbu altánu. Jenže ten neposkytoval očekávaný výhled, proto ještě téhož roku byla na jeho místě zahájena stavba 12 metrů vysoké vyhlídkové věže, připomínající rozhlednu na Kottmaru. Podstavec z velkých žulových kamenů, nad nimiž byla vyzděna čtyřhranná věž ze sytě červených režných cihel, zakončená vyhlídkovou plošinou. K dokončení stavby došlo 6. května 1883, kdy byla dle tehdejších zvyklostí rozhledna za velké účasti vysvěcena. Nad vchodovými vraty byla umístěna dodnes existující tmavá tabule s nápisem: Erbaut / im Jahre 1882 / zum Ausblick aus die Schönheit / der Hemath (Postaveno roku 1882 k výhledu na krásu rodného kraje).

Společně s věží vznikla i horská bouda, pojatá zprvu jako spolkový dům. Jak sem mířilo stále více turistů, byla chata v roce 1909 rozšířena, a v letech 1913-4 sem byl dokonce zaveden elektrický proud a voda. Jenže 2. července 1910  do rozhledny udeřil blesk a ona kompletně vyhořela. Pro zdejší patrioty velká tragédie, Spolek pro Bieleboh (Bieleboh-Verein) zahájil ihned sbírku na stavbu nové věže.

Landesverein Sächsischer Heimatschutz (Zemský saský spolek pro ochranu rodného kraje) zajistil bezplatně projekt, věž měla být o 3 metry vyšší a zakončena zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Stavba byla ihned zahájena a práce šly rychle. Mistr Alwin Kutschke z Obercunewalde dokončil stavbu 25. září 1910. Uskutečnila se další velká slavnost, kapely vyhrávaly a pěly se písně z partitur, které dodnes visí v horské boudě. Projev měl továrník Leberecht Höhne, člen předsednictva spolku, a rozhledna byla vysvěcena farářem Mannem z Cunewalde.

Rozhledna s chatou vydržela až do poloviny 20. století. Přes protesty zdejších došlo v roce 1949 k jejímu vyvlastnění, přešla pod správu obce a měla se stát objektem socialistických rekreací. Věž byla uzavřena a stala se převaděčem televizního signálu. V roce 1990 pak z havarijních důvodů došlo ke kompletnímu uzavření areálu a začalo řádění vandalů. Naštěstí došlo v roce 1994 k obnovení spolku pod novým názvem Bieleboh-Verein Beiersdorf e. V. a jeho členové se hned vrhli do záchrany rozhledny a chaty. První záchranné práce byly provedeny v roce 1995, o dva roky později se rozeběhla kompletní obnova. Rozhledna byla nakonec zvýšena na definitivních 18 metrů a umožnila výhled na Czorneboh, Kottmar, Löbauer Berg, oberoderwitzer Spitzberg. V dáli lze dohlédnout až do Jizerských hor a Krkonoš, na opačné straně pak jsou Krušné hory. Opravená rozhledna, na níž jsou jasně rozeznatelné fáze zvyšování věže, byla slavnostně otevřena 17. května 1997. V roce 2001 pak přibylo malé kryté dřevěné pódium pro koncerty a veselice.