weby pro nejsevernější čechy

Pamětní deska Františka Zajíčka na vlakovém nádraží Ústí nad Labem – západ

Na fasádě nádražní budovy Ústí nad Labem – západ je k vidění od roku 2006 pamětní deska Františka Zajíčka.

Spolek pro vojenská pietní místa o desce uvádí:

nápis
FRANTIŠEK ZAJÍČEK
1896 – 1954
ŽELEZNIČÁŘ, ODBOJÁŘ ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY,
ČESTNÝ OBČAN MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM
IN MEMORIAM.
v roce 1954 v inscenovaném procesu odsouzen
k trestu smrti a popraven v Praze 7.7.1954,
V ROCE 1990 PLNĚ SOUDNĚ REHABILITOVÁN.
ČEST JEHO PAMÁTCE
Česká dráhy a.s. Město Ústí nad Labem

V Centrální evidenci válečných hrobů není deska evidována.

Město informovalo v tiskové zprávě:

24. 2. 2006: Ústecký primátor Petr Gandalovič a předseda Konfederace politických vězňů Otakar Zajíček dnes na Západním nádraží odhalili pamětní desku Františku Zajíčkovi.

„Považuji za správné, že František Zajíček, jenž byl v roce 1993 prohlášen čestným občanem Ústí nad Labem, bude mít v krajské metropoli pamětní desku. Každé město by si totiž mělo vážit svých osobností. Na rozdíl od vzpomínkových událostí v minulém roce, které se týkaly 60. výročí ukončení druhé světové války, je odhalení pamětní desky Františku Zajíčkovi uznáním III. odboje a boje proti komunismu. S touto iniciativou přišli ústečtí železničáři u příležitosti revitalizace Západního nádraží a radní rozhodli o tom, že se město bude na zhotovení desky podílet patnácti tisíci korunami“, řekl Gandalovič.

Podle Gandaloviče je symbolické, že odhalení pamětní desky proběhne den před výročím únorových událostí roku 1948. „Zajíčkův příběh může sloužit současné mladé generaci nejen jako ilustrace klíčových dějinných událostí, ale také jako příklad lidské odvahy a neústupnosti vůči nesvobodě“, dodává primátor.

Kdo byl František Zajíček

František Zajíček se za války aktivně podílel na odboji proti německým okupantům. Od srpna 1944 se stal velitelem roty partyzánského pluku Ludvíka Svobody. Jeho oddíl prováděl četné destrukce železnice pomocí náloží trhavin a poškozoval německé vojenské transporty v prostoru Chrudim – Pardubice – Česká Třebová – Havlíčkův Brod.

František Zajíček se po únoru 1948 nesmířil s nastolením komunistického režimu a rozhodl se provádět proti němu odboj. V letech 1948 – 1950 zřizoval v Ústí nad Labem a Neštěmicích tajná skladiště zbraní a trhavin. Dne 28. května 1949 Zajíček společně se dvěma přáteli destrukcí poškodili železniční koleje v Praze a ve Veselí nad Lužnicí.

V roce 1953 při provádění akce StB LIKVIDACE proti bývalým členům Národně socialistické strany došlo k vyzrazení, že Zajíček v roce 1948 přijal do úschovy pistoli od Františka Tesaře. V březnu 1953 byl Zajíček zatčen. Při výsleších prováděných vyšetřovateli StB došlo k vyzrazení úkrytů zbraní a trhavin a ke zjištění pachatelů destrukce na dráze v roce 1949. StB nezákonnými prostředky donutila zatčené k doznání činů, které nikdy nespáchali (pokus o vraždu komunistického funkcionáře na dráze jedem, pokus o vraždu předsedy vlády Zápotockého, příprava vyhození do vzduchu budovy KV KSČ v Ústí nad Labem, předávání informací o výrobě sér v ústeckých jatkách do Svobodné Evropy) a Zajíčka učinila vůdcem teroristické skupiny.

Při veřejném procesu v sále Kulturního domu chemičky ve dnech 30. a 31. března 1953 byl Zajíček odsouzen k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství. Jeho přátelé František Klepal s Václavem Prejzou byli odsouzeni na doživotí a dalších 8 obžalovaných (vesměs železničářů) za velezradu k trestům odnětí svobody na 11 – 25 let. V souběžných procesech byli odsouzeni k vysokých trestům i rodinní příslušníci a přátelé odsouzených.

V roce 1960 byla část odsouzených amnestována, později část propuštěna z vězení na podmínku. Žádosti o rehabilitace z let 1968 – 1969 zmařila normalizace. V roce 1990 byli všichni obžalování rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem rehabilitováni.

František Zajíček byl v roce 1993 jmenován čestným občanem města in memoriam.

Tagy