Nový židovský hřbitov Louny

Nedaleko železničního přejezdu v ulici Rakovnická a zastávky Louny-střed leží v těsném sousedství městského hřbitova nový židovský hřbitov Louny.

Ač je z mapy v podstatě jasné, že hřbitov je dobře a volně přístupný, je přeci jen třeba dát si trochu pozor. Z ulice Rakovnická s městem za zády odbočuje vpravo silnička k parkovišti, za nímž se cesta rozdvojuje. Kudy dál je jasné při pohledu na obřadní síň.

Hřbitov je vcelku zachovalý, ale hodně „přírodní“. Místy je vidět pečlivá úprava, místy si zeleň našla cestu a dělá si, co chce. Zvláštní místo je jihovýchodní okraj hřbitova, který přechází ve volnou louku s minimem náhrobků. U sazenice javoru si tu lze přečíst: Za strašného moru v roce 1680 zakoupil lounský Žid Löbl Mirotický malý pozemek západně od města Na Mělcích a zařídil tam židovský hřbitov, dnes zpustlý a zarostlý javory. Kéž je tento javor po 340 letech naději na jeho obnovu!

Z netu a dalších zdrojů:

Jde v pořadí o třetí židovský hřbitov v Lounech a zároveň jediný dochovaný. Založen byl v roce 1874 a rozkládá se na ploše 1712 m². Celkem se v několika řadách dochovalo na 250 náhrobků, které jsou rozděleny do tří hrobových polí. Na přelomu 20. a 21. století hřbitov prošel opravou. Je volně přístupný a stále se na něm pohřbívá. Nápisy na náhrobcích prozrazují, že zde nalezneme hroby zemřelých v letech 1874 až 1995. Odpočívají zde, mimo jiné, místní průmyslníci a podnikatelé. Jen krátkým výběrem jmenujme G. H. Glazer, P. Tausigová (spoluzakladatelka secesního hotelu Union), členové rodiny Bulova (pozdější úspěšní podnikatelé v U.S.A. – náramkové hodinky).

Nejstarší, tzv. první, hřbitov byl založen v roce 1680  v době moru a pohřbívalo se na něm až do roku 1866. Nacházel se v lokalitě pod Mělci a zanikl patrně počátkem 20. století. Druhý hřbitov byl funkční do první poloviny 19. století a nacházel se pod Malým vrchem u Vršovic. Zrušen byl v roce 1930 v souvislosti s rozšiřováním vojenského cvičiště.

Hřbitov byl zřízen lounskou židovskou obcí v letech 1873-1875. Největší zásluhu na jeho vzniku mají tehdejší představený obce Josef Kahn a bohatý statkář Josef Glaser, který pr budoucí hřbitov daroval svůj pozemek. Oba jsou zde také pohřbeni.

Okresní hejtmanství záměr schválilo 7. července 1873, ovšem lounští měšťané zpočátku rozvoji židovské obce nepřáli. Snažili se stavbě zabránit odkazem na přílišnou blízkost hřbitova k předměstské zástavbě a plánované trase železniční dráhy Louny-Rakovník.

Podle původního záměru měl hřbitov sousedit přímo s katolickým hřbitovem u kostela Panny Marie (U Matky boží), později znalecká komise navrhla umístit jen dále od předměstské zástavby. Nakonec spor skončil kompromisem a židovský hřbitov byl v roce 1874 postaven ve vzdálenosti 200 metrů od tehdejšího okraje města.

Ze sedmi desítek let provozu hřbitova se dochovalo téměř 250 náhrobků. Zánik židovské komunity za druhé světové války znamenal také konec pohřbívání. V roce 2006 prošel hřbitov rozsáhlou rekonstrukcí za finanční podpory města Loun, v současné době je ve správě Židovské náboženské obce Teplice.

Židovské osídlení ve městě vzniklo ještě před rokem 1324, středověké židovské osídlení ale zaniklo roku 1508. Od roku 1656 židé opět ve městě sídlili. Židovská obec v Lounech zanikla roku 1940.

PhDr. Petra Večeřová: Navštivte židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku; Olympia Praha 2009
Jan Heřman: Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě; Rada židovských náboženských obcí v ČR 1981